Diskusni seminář "Biotechnologie a udržitelný rozvoj z pohledu nevládních organizací"
11. 10. 2007 - PRAHA [Econnect]
Audio obsah
"Tento seminář sloužil k facilitované vnitřní debatě nevládních neziskových organizací o definování jejich postojů k různým aspektům používání biotechnologií z hlediska principů udržitelného rozvoje, posílení vzájemné spolupráce a výměny informací s partnerskými organizacemi v zahraničí, prezentace zkušeností zahraničních nevládních organizací v českém prostředí," uvedl koordinátor projektu Miroslav Šuta.
Kromě koordinátora projektu Miroslav Šuta přednášeli i socioložka Tereza Stockelová o podobě evropských a českých rozhodovacích procesů, František Krahulec, pracovník Botanického ústavu Akademie věd ČR, o rizicích úniku nositelů modifikovaného genetického informace a Magdalena Klimovičová – odborná konzultantka se praktickými zkušenostmi s účastí veřejnosti s rozhodování o GMO.
Krahulec zdůraznil, že zejména v oblasti rostlin skoro není možné zabránit vzniku nových druhů s podílem modifikovaných rostlin a nedá se předvídat jejich únik do okolí. Přitom se nejedná jen o rizika v důsledku pěstování, protože "ani pouhý dovoz produktů není bez rizika."
Témata prezentací:
* Jaké jsou zkušenosti NGOs ve světě s biotechnologiemi? Co přinášejí?
* Proč jsou předmětem sporu zejména ekologické zemědělství a pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO)?
* Mohou ohrožovat lidské zdraví? Mohou narušovat biodiverzitu? Jak se hodnotí jejich rizika?
* Jaké informace může o nich získat veřejnost? Jaké jsou zkušenosti se účastí veřejnosti v rozhodovacím procesu?
* Jaké jsou možnosti NGO mimo formální procedury (spotřebitelské kampaň, GM-free zóna, landtrust aj.)?
* Mohou vedle sebe (ko)existovat GMO, konvenční a ekologické zemědělství? Podporují se navzájem nebo se vylučují?
Specifickou činností STUŽ je shromáždění zahraničních zkušeností s hodnocením ekologických a zdravotních rizik vyplývajících z použití biotechnologií, s účastí veřejnosti v rozhodování a s veřejným přístupem k informacím v oblasti biotechnologií.
oprava upravy - 11. 10. 2007 - moravecsorry, omlouvam se, prekoukl jsem se, skutecne byly dva velmi podobne seminare tesne po sobe a ja byl jenom na tom druhem :)Pana Suty se musim zastat v tom, ze mi zpusob jakym seminar organizoval a pak moderoval pripadal ferovy a slusny, naopak jeho anonymni napadani zde na internetu mi prijde ponekud zbabele. Jsem panu Sutovi vdecny, ze obetoval svuj cas k tomu, aby neco podobneho zorganizoval. Myslim si, ze to bylo pro vsechny zucastnene zajimave a uzitecne setkani. Co se tyka vystoupeni dr. Krahulce, asi jsme si z nej vzali kazdy neco jineho. Ano o GM plodinach rec byla, ale nejenom o nich. Ja jsem napriklad z prednasky nabyl dojmu, ze sireni herbicid-rezistentnich rostlin v prirode je stejne rychle, at jiz byla rezistence ziskana transgenezi nebo tzv. konvecnim zpusobem a ze jednim z nejvetsich soucasnych nebezpeci je pestovani stoviku a kridlatky pro biomasu, dalsim vyraznym nebezpecim je sireni nepuvodnich americkych plevelu v dodavkach soji atd. Co se tyka posledniho bodu, jsem rad, ze jste to nakousl. Podle meho neni sporu o tom, ze naklady za skodu zpusobenou zamorenim sousedova pole by mel nest ten, kdo skodu zpusobil. Bourlivy spor (tedy alespon podle meho dojmu) vznikl o to, co je onou skodou pripadne nakladem. Ve strucnosti - EU planuje, ze tusim od roku 2009, bude tolerovat nezamernou primes 0.9 % GMO odrudy v bioprodukci. (Podle nekterych vykladacu zakona se takova nezamerna primes toleruje jiz dnes). Pokud tedy farmar dodrzi pozadovane vzdalenosti a postupy a bude mit v biokukurici napriklad 0.1% GM zrna, neprijde o bio-certifikat a dotace a bude moci stale svoji kukurici prodat jako BIO. Otazkou je, zda mu tim 0.1 % vznikla skoda a pripadne jaka. Podotykam, ze se zatim s ohledem na vymery biokukurice a GM-kukurice u nas skutecne jedna o akademickou debatu, ale zas je dobre byt pripraveny na dobu, kdy bude treba povolenych GM- odrud vice a rozlohy vetsi. V teto souvislosti by mne zajimalo, jakym zpusobem se dnes resi napriklad pripady, kdy se destem nebo vetrem snese synteticke hnojivo ci pesticid z konvecniho pole na biopole. |