Polský parlament schválil zákaz pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin
3. 5. 2006 - VARŠAVA [Econnect]
-foto-
Aby rozhodnutí parlamentu vstoupilo v platnost, musí ho ještě potvrdit polský prezident Lech Kaczynski. Pozorovatelé však nepředpokládají, že by prezident bránil vstupu zákona v platnost. Rozhodnutí parlamentu totiž předcházelo několik výroků představitelů polské vlády velice kritických vůči GMO.
Počátkem února 2006 uvedl polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz pro agenturu PAP, že probíhají přípravy zákona o GMO a konstatoval: "Nechceme GMO na polském území". Počátkem března náměstek ministra zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski pro agenturu REUTERS uvedl, že polská vládá připravuje zákaz vysévání GMO a omezení dovoz GM plodin, aby ochránila pověst Polska jako země přátelské k životnímu prostředí. "Stanoviskem vlády je, že pěstování GMO by nemělo být dovoleno. Je povoleno prodávat GMO produkty, které ale musí být jasně označeny", uvedl tehdy Ardanowski pro REUTERS.
Polsko je největším producentem potravin z nových členských států EU a v zemi žádné GMO komerčně nepěstují, podobně jako ve většině členských států EU. Již dříve zakázali polské úřady pěstování zákaz GM kukuřice MON810 firmy Monsanto (podobně jako Rakousko, Maďarsko či Řecko).
Podle AFP je většina polských spotřebitelů je proti GMO. Agentura cituje výzkum veřejného mínění (uskutečněný z iniciativy organizace Greenpeace), podle kterého se proti GMO v Polsku vyslovuje okolo 76% dotázaných. O tom, že odpor vůči GMO je v Polsku opravdu široký svědčí to, že všech 16 regionů (vojvodství) se samo prohlásilo za zóny bez GMO (GMO-free zones).
Miroslav Šuta
Rozhodování o GMO - 18. 5. 2006 - Daniel VondroušDebata pod tímto textem je nesporně zajímavá a důležitá, netýká se ale podstaty polského rozhodnutí. V něm se totiž vůbec nehodnotí cenová politika firem či jejich případné zneužívání monopolního postavení na trhu.Podle evropské legislativy může národní stát zdůvodnit svůj nesouhlas s pěstováním GMO výhradně buď negativními dopady pěstování konkrétní plodiny na zdraví (ty zatím prokázány nebyly) nebo na životní prostředí (tady se u různých plodin výsledky různých studií liší). Pokud se Polsku podaří prokázat tento důvod u všech plodin, které vyřadilo z národního registru osiv, pak bude zákaz platit. Pokud ne, bude jej muset zrušit. Sám mám k GMO nedůvěru (předběžnou opatrnost), v mezinárodním právu to ale nestačí. V případě GMO v tuto chvíli rozhoduje papírová bitva odborných posudků a právních názorů, nikoliv hlasování politiků či názor veřejnosti. Je otázka jestli je to správně, ale je to tak. |