ECONNECT - zpravodajství

Komentáře

6. 5. 2003 - Strany a neziskový sektor
PRAHA (Petr Anderle - Občanské noviny ) - Ondyno jsem si v listárně posledního březnového čísla Reflexu s potěšením přečetl na konci dopisu jednoho čtenáře tuto větu: „Slušná společnost si nevládní organizace pěstuje…“ Podepsala by se pod tento názor většina občanů? Převládá toto mínění například i v politických stranách, které také určují míru slušnosti této společnosti?

31. 10. 2002 - Jásavá volební hesla a drsná investiční realita v Praze
PRAHA (Petr Kužvart ) - Radnice městských částí a magistrát pod tlakem investorů opomíjejí zájmy města i veřejnosti a škodí obecnému dobrému!
Lákavá hesla o velkém úklidu a přátelsky podávané pravice vypadají opravdu povzbudivě, stejně jako samochvála o “dobré adrese” pod notoricky známým stranickým emblémem. Ovšem jen pro toho, kdo hledí jen na oblepená nároží a lavičky. Pokud se podíváte na skutky těch, kdo se dnes staví do volitelných póz, otevře se vám dost odlišný obraz.

25. 10. 2002 - Co zaručeně nevíte o konopí
PRAHA (Econnect ) - Pro širokou veřejnost je KONOPÍ v dnešní době opředeno mnoha předsudky, které jsou spojené většinou s závislostmi, kriminalitou a mýty. O možnostech využití konopné suroviny v průmyslu a zemědělství můžeme slyšet spíše od našich prarodičů než ve školních lavicích. S každým novým užitečným konopným produktem na pultech našich obchodů dostává tato skutečnost jiný rozměr. Potencionální přínos této rostliny, který je v posledních letech tolik podceňován, staví všechny ostatní užitkové rostliny do stínu. Nebezpečnost konopí v objektivním porovnání ke všem jiným drogám především alkoholu a tabáku, které jsou v ČR legálním a navíc ještě podporované reklamou, je skoro směšně malá.

26. 9. 2002 - Tři pohromy pro český venkov
PRAHA (Spolek pro obnovu venkova ) - První pohroma pro náš venkov, to samozřejmě byly povodně. Ale co to je, pár stržených domů, mostů, silnic, pár protržených hrází. Hlavně že bylo tak málo mrtvých. Lidí. Zvířata nikdo nepočítal. Nepočítal zvířata, která venkov živí. Tím méně počítal volně žijící zvířata, která činí živou krajinu. Už vůbec nikdo nezalitoval té spousty ornice a jejích neviditelných obyvatel. Venkov přežil války, přežil mory, přežil dvě totality, přežije i povodně.

13. 9. 2002 - Po povodni
PRAHA (Jiří Nečas ) - Prostřední srpnový týden jsme prožili přírodní katastrofu, již nikdo nečekal, ba si ji ani neuměl představit. Někoho se dotkla citelně, někoho jen okrajově. Materiální škody jsou ohromné; tváří v tvář této skutečnosti si vděčně uvědomujeme, že lidských životů stála povodeň jen málo. Čekala se padesátiletá, pak stoletá voda. Když v Praze hladina kulminovala, mluvilo se o stopadesátileté vodě, o tisícileté vodě apod. Rozhodně o tak velké vodě žádné historické prameny nehovoří. Sportovní terminologií by bylo možno hovořit o překonání rekordu.

4. 9. 2002 - Nadešel čas odpovědnosti
JOHANNESBURG (Kofi A. Annan, generální tajemník OSN ) - Odpovědnost je slovo, které by na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu mělo být slyšet co nejčastěji, slovo, které musí vdechnout život realizačnímu plánu, který z tohoto setkání vzejde, a slovo ztělesňující všechny naděje, jež Spojené národy do Summitu vkládají. Jde o odpovědnost člověka k člověku založenou na vědomí společné příslušnosti k lidskému rodu, odpovědnost vůči naší planetě, jejíž přírodní bohatství je nutným předpokladem lidského pokroku, a také o odpovědnost za zajištění bezpečnosti a blahobytu příštích generací.

26. 8. 2002 - Projet Prahou při stále častějších dopravních zácpách? Jedině na kole!
PRAHA (Daniel Mourek ) - Záplavy a X-setletá voda odhalily v plné nahotě problémy pražské dopravy. Dlouhodobá neochota pražských zastupitelů řešit problémy s automobilovou individuální dopravou (AID) a jejím omezováním alespoň v centrálních pražských obvodech, víra v neporušitelnost a samospasitelnost pražského metra konstruovaného podle sovětských vzorů a absolutní ignorování alternativních druhů bezmotorové dopravy se spolupodílely na katastrofální dopravní situaci posledních dnů, na kterou doplácejí všichni Pražané.

6. 6. 2002 - Arhuská úmluva o přístupu k informacím stále nebyla ratifikována
(Jan Wünsch ) - V červnu 1998 se v dánském Arhusu konala čtvrtá konference ministrů životního prostředí zemí Evropy. Za klíčový bod této konference lze považovat tzv. Arhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. I když velká část požadavků této úmluvy je v českém právním řádu zakotvena, k její ratifikaci ani po téměř pěti letech v ČR nedošlo, a to i přesto, že na programu Poslanecké sněmovny se objevuje již více než půl roku.

16. 5. 2002 - ODS kašle na životní prostředí i na vysvětlování voličům
(Jakub Kašpar, EkoList ) - Jen deset dní vydržely politické špičky Občanské demokratické strany (ODS) hovořit o tom, jak si představují politiku životního prostředí. Právě tak dlouho totiž trvají jejich jednotlivá "témata dekády". Nedávné "ODS volí prostředí pro život" na vývěsním štítu Klausovy strany opravdu déle nevydrželo. ODS dnes volí hlavně klidné srdce Evropy, plné českých národních zájmů a otevřená okna v úřadech. Na to, aby vysvětlovala voličům jak ze země "neudělat rezervaci" a přesto ji úplně nezničit, její politici už, zdá se, zcela rezignovali.

10. 5. 2002 - Globalizace z pohledu ekologa
PRAHA (Jakub Patočka, Člověk v tísni ) - Co si myslet o globalizaci? Většinu vášnivých sporů nad touto otázkou mezi sebou svádějí lidé, kteří za toto slovo zařazují odlišné obsahy. Představuji si takový spor dvou mých vrstevníků. Každý z nich se hlásí k jednomu ze dvou pozoruhodných hnutí dnes snad nejpřitažlivějších pro ty našince, kteří se v českých zemích chtějí veřejně angažovat: jedná se o hnutí ekologické a multikulturní.

10. 4. 2002 - Kužvart a příroda – spojenci proti všem?
PRAHA (Jan Sedmidubský, ČRO 6/RSE ) - Ministr životního prostředí Miloš Kužvart to v poslední době nemá lehké. Přinejmenším část ČSSD, která ho dosadila do funkce ministra, už ho očividně začíná mít plné zuby. Naplno se to projevilo nedávno, když ústecká ČSSD, jmenovitě její předseda a zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna prohlásil Kužvartovo jednání za škodlivé, míněno zřejmě nejen pro sociální demokracii.

21. 3. 2002 - Přemnožila se
(Jiří Nečas ) - Řeč nebude o žádném živočišném druhu, jak by nadpisu odpovídalo. Jde o předměty, ba dokonce o kultovní předměty naší civilizace - o auta. Zvláště ve městech je jich tolik, že vytlačují lidi z ulic, ba dokonce mnohdy i z chodníků. Na venkově zas, kde je pro ně přece jen více místa, vede jejich užívání k omezování rozsahu veřejné dopravy. A tak k diskriminaci těch, kteří tento symbol novodobého pohanství používat nemohou, ať již ze zdravotních, sociálních či jiných důvodů, nebo prostě přijímají natolik občansky (a tím spíše křesťansky) odpovědný postoj, že auto prostě používat nechtějí.

22. 2. 2002 - Před trhem svěste hlavy?
(Milan Daniel, MLP ) - "Skloňte se před neosobními silami trhu, respektujte abstraktní pravidlo úcty k vlastnickým právům," tak radí Václav Klaus v Lidových novinách z 9. února t. r. "ekologistům". On sám možná tu neonadávku nevymyslel, ale s gustem ji používá. Řeč je v tomto ohledu tvárná a hra s ní může být prostředkem k ukojení sebe sama. Vzpomeňme jen toho, jak se slovo charta proměnilo svého času v "chátru" v ústech pohrdajících.

14. 1. 2002 - Životní styl, udržitelnost a konzum
(Jiří Nečas ) - Neudržitelností současného konzumního životního stylu a otázkami změny směrem k ekologicky příznivějšímu způsobu života se zabývala lednová beseda Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ). Se svými příspěvky zde vystoupili filozof Vlastimil Hála, filozof a senátor Daniel Kroupa, ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík, socioložka Hana Librová, předsedkyně sdružení Zdravý životní styl Miluše Kubíčková, předseda Hnutí DUHA Ondřej Dargocký Simon a technik-ekolog Ondřej Velek. Diskusi moderoval Jiří Nečas, jeho reflexi Vám nyní přinášíme.

7. 6. 2001 - Energie a budoucnost
(Jiří Nečas ) - Temelínská elektrárna se rozbíhá. Blokády jejího staveniště ekologickými aktivisty byly vystřídány různými protesty z Rakouska, za nimiž - podle zpráv, které naše sdělovací prostředky přinášejí - stojí aspoň do určité míry také ekologičtí aktivisté. Mají či nemají pravdu? Je jaderná energetika opravdu největší hrozbou životního prostředí - jak naznačuje síla těchto protestů v porovnání s jinými akcemi?

Předchozí | 1 | .. | 9 | 10 | 11 | 12 | Další