Od Le Pena k Pimu Fortuynovi a dále. Zachraňme demokracii její radikalizací!

17.5.2002
Praha [Hnutí za přímou demokracii]
Autor: Milan Valach

Před krátkým časem skončily ve Francii prezidentské volby a všichni si oddychli. Le Pen nebyl zvolen, demokracie je zachráněna! Avšak je tomu tak skutečně?
Co nám ukazuje zkušenost s růstem popularity Le Pena a ultrapravice vůbec? Jeden francouzský volič si povzdechl: „Můžeme volit buď fašistu, nebo darebáka.“ Toto rozčarování z demokracie se stává všeobecným pocitem.

Stávající parlamentní strany se soustřeďují na boj o pozice a o přístup ke státním prostředkům. Ve volebních kampaních bezostyšně lžou a slibují nesplnitelné. Růst ekonomické výkonnosti státu, který by měl být jen prostředkem pro dosahování jiných, podstatných cílů, se pro ně stává modlou, přičemž vlastní cíl se ztratil. Kam to vlastně jdeme?

Jejich vinou a vinou s nimi spojených sdělovacích prostředků se ve společnosti rozšířil pokrytecký způsob řeči. Nikdo se nesnaží pojmenovat skutečné příčiny problémů. Jediné, co je zajímá, je zesměšnění politického konkurenta a manipulace s pocity voličů tak, aby zvolili právě jejich stranu. Tato krize je všeobecná, zachvátila jak pravici, tak levici. Tam, kde se stále více ukazuje nutnost podstatných změn, tam se politikové soustřeďují jen na údržbu stávajícího systému. Na nové výzvy, kladené před nás globalizací, ekologickou krizí, rozsáhlou migrací světové populace vyvolanou bídou v tzv. rozvojovém světě a, v neposlední řadě, rozpadem lidské soudržnosti, nemají žádné odpovědi. Politikové jen udržují to, co se stává stále více neudržitelným. Celý systém zastupitelské demokracie tím stále více ztrácí na věrohodnosti, neboť neposkytuje nástroje k řešení problémů, kterým musejí občané čelit ve svém každodenním životě. Tím se otevírá široké pole působnosti populistickým stranám nabízející jednoduché autoritativní postupy. Jejich popularita v posledních letech v Evropě vzrůstá. Musíme se pak ptát: Směřuje parlamentní demokracie k fašismu? Je fašismus skrytým tajemstvím kapitalistického vývoje?

Vyslovujeme vážné obavy o budoucí vývoj. Vyslovujeme obavy o osud demokracie, která nutně potřebuje nové ideje, aby nebyla zcela zdiskreditována. Ale tyto ideje není možné nalézt na ulici s dlažební kostkou v ruce. Potřebujeme ideje, které by oslovily většinu občanů. Nic nelze očekávat od politiků, kteří propadli kouzlu moci. Změnu mohou přinést jen občané sami. Moc je příliš silné pokušení na to, aby ji držela jen malá skupina politiků. Jsme přesvědčeni, že prvním krokem na cestě k nápravě je decentralizace moci, přenesení mnoha rozhodovacích pravomocí přímo do rukou občanů samých.

V této souvislosti vyslovujeme vážné znepokojení nad pokusy českého parlamentu o vykleštění zákona o referendu tak, aby se stal prakticky nepoužitelným (viz nutnost 500 000 podpisů pod petici žádající jeho uskutečnění, která jej činí prakticky nedosažitelným). Bojí se nás občanů, naši zastupitelé? Zřejmě ano!

Vyslovujeme vážné znepokojení nad tím, že ze zákona o krajích (č. 129/2000 Sb.) bylo bez jakékoliv diskuse a jakéhokoliv zdůvodnění vypuštěno právo občanů hlasovat v krajském referendu. Pro tento návrh poslance Martínka hlasovalo bez jakékoliv rozpravy 133 poslanců (proti jen 18). Z praktického hlediska je toto referendum důležitější než celostátní. Právě na úrovni krajů se rozhodují tak závažné otázky, jakými jsou výstavba nových komunikací, rozvojové projekty kraje apod. Právě na úrovni krajů lze očekávat mnohem větší míru zájmu a angažovanosti občanů než na úrovni celostátní. Žádáme, aby se poslanci jednotlivých stran jasně vyslovili k této otázce: přiznáváte občanům právo rozhodovat o sobě samých?

Demokracie se nesmí stát jen vyprázdněnou a bezmocnou formou, využívanou jen jednou za čtyři roky. Demokratické principy rozhodování musí být dovedeny až k místům každodenního života občanů. Ale musí být také rozšířeny na všechny instituce, které mají na náš život vliv.

Již nyní zástupci České republiky jednají v Konventu EU o podobě budoucího uspořádání Evropy. Připojujeme se k úsilí mnoha evropských nevládních organizací, především těch, které jsou spolu s námi sdruženy v síti NDDIE, a požadujeme právo občanů na referendum a zákonodárnou iniciativu i na úrovni Evropské unie. Evropa není majetkem politických elitářů a byrokratů. Evropa patří občanům!

DISKUSE - KOMENTÁŘE: