Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Právní servis
[ nno.ecn.cz > právní servis > NNO - poradna - časté dotazy z oblasti účetnictví.. ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis novinky kauzy dokumenty a literatura ASPI-databáze právních předpisů

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Často kladené dotazy z oblasti účetnictví, darů, daní ... pro NNO

Dotaz č. 1

Kdy je povinnost neziskové organizace vést podvojné účetnictví a kdy stačí vést jednoduché účetnictví?

Povinnost vést účetnictví je uvedena v paragrafu 35 a násl. obchodního zákoníku v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem.Tímto zákonem je zákon o účetnictví 563/91 Sb. V něm je v § 9 je v odstavci 1 uvedeno, že v soustavě jednoduchého účetnictví účtují tyto vyjmenované neziskové organizace, a to pod písmenem

c) příspěvkové organizace, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kč,

d) občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000 000 Kč,

e) církve a náboženské společnosti, jejich orgány a církevní instituce, které mají právní subjektivitu, pokud nepodnikají nebo pokud nejsou příjemci dotací z příslušných státních rozpočtů.

Organizace, které nevyhovují výše uvedeným podmínkám jsou povinny vést podvojné účetnictví.

Z neziskových organizací se jedná zejména o

  • obecně prospěšné společnosti i ty, které neprovozují doplňkovou činnost, mají-li však příjmy nad 3 mil.Kč.
    Obecně prospěšné společnosti vedou podvojné účetnictví, pokud provozují doplňkovou činnost i když jejich příjmy nedosahují hranice 3 mil.Kč.
    Obecně prospěšné společnosti jsou též povinny v podvojném účetnictví odděleně vést příjmy a výdaje za činnost, ke které byly založeny, odděleně příjmy a výdaje na správní činnost a odděleně příjmy a výdaje za každou z doplňkových činností, jež jsou zdanitelným příjmem.
    Každou doplňkovou činnost nutno posuzovat zvlášť z hlediska daní z příjmů, jíž doplňková činnost podléhá. Z výnosů jedné doplňkové činnosti nelze pro daňové účely kompenzovat ztráty z jiné doplňkové činnosti. Příjmy a výdaje, které jsou pro všechny činnosti, nebo nejméně pro dvě společné, je nutné dělit podílem podle ekonomických záznamů nebo propočtů, podle toho, jaký je jejich podíl na nákladech či příjmech
  • nadace
  • politické strany a politická hnutí
  • obce
  • okresní úřady
  • rozpočtové organizace
  • příspěvkové organizace s výdaji nad 0,5 mil.
  • státní fondy
  • komory

V souvislosti účetnictvím těchto organizací, kteří jsou příjemci dotací, je třeba sledovat opatření ministerstva financí, které každoročně stanovuje pravidla pro sestavení účetní závěrky jednotlivých neziskových organizací a termíny předkládání závěrky.

Ministerstvo financí vydalo pro různé typy neziskových organizací rozdílné účtové osnovy a postupy účtování a další novelizace těchto postupů, jimiž se musí, vedle zákona o účetnictví, příslušné organizace povinně řídit.



Dotaz č. 2

V čem se v zásadě liší účetní osnova pro neziskové organizace a účetní osnova pro podnikatele?

Především nutno poznamenat, že účetní osnovy pro neziskové organizace se také liší mezi sebou podle toho, o jakou neziskovou organizaci se jedná.

Účetní osnovy pro podnikatele se od osnov pro neziskové organizace skutečně liší. Některé účty jsou společné, některé mají jiný význam u podnikatelů, jiný u neziskových organizací. Jiná začáteční čísla mají nákladové účty u některých neziskových organizací atd. Rozdílné jsou v některých případech i postupy. Vyjmenovat jednotlivé odlišnosti by bylo možné, odpověď by byla rozsáhlá, protože by bylo nutné porovnat pro přesnost všechny povinné účtové osnovy a postupy účtování pro neziskové organizace, které se také zčásti mezi sebou odlišují a není zde pro takový rozbor místo, ani se to nejeví pro praxi užitečné.Při účtování je třeba se řídit vždy a jedině opatřeními ministerstva financí pro tu kterou neziskovou organizaci a porovnávat při tom rozdíly by mohlo vést k záměnám i vadnému účtování.

Oproti podnikatelům jsou však značné odlišnosti v daních a při účtování je třeba to mít na zřeteli. Předmětem daně nejsou u neziskových organizací příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání s podmínkou, že výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním činností jsou vyšší. Ztráta z těchto činností není daňově uznatelná. Nelze proto zisky a ztráty z jednotlivě prováděných činností těchto právnických osob kompenzovat před vypořádáním daňové povinnosti. Daňových rozdílů je více, avšak nebyly předmětem této otázky.

Účetní osnovy a postupy účtování byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji a v průběhu let mnohokrát pro novelizovány. Princip účtování je téměř shodný, ale je třeba při účtování u jednotlivých tříd účtů si ověřit, jaký postup je předepsaný.

V zásadě jsou účetní osnovy vytvořeny, aby umožnovaly po zaúčtování mít věrný obraz o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření příslušné účetní jednotky. Je nepochybné, že odlišné účetní jednotky s odlišnou činností a s odlišením i v daňové problematice si vyžadují jiné účetní osnovy a postupy. Tyto postupy jsou předepsány ministerstvem financí, každá účetní jednotka je povinna se jimi řídit. Odbornou literaturu s účetními osnovami a postupy účtování včetně novel pro jednotlivé typy neziskových organizací lze pořídit ve všech ekonomických nakladatelstvích a specializovaných prodejnách.



Dotaz č. 3

Kdy je dar od jiného subjektu, darovaný neziskové organizaci nezdanitelným příjmem neziskové organizace? Jaké parametry musí splňovat?

Nejdříve je nutno posoudit, zda se jedná skutečně o dar, zda organizace obdržela hodnotu, peněžní či naturální a nic za to neposkytuje, pak je to dar (něco za nic). Poskytuje-li organizace za hodnotu, třebaže nazvanou dar, jakoukoliv jinou hodnotu nebo protislužbu (něco za něco) není to dar a není důležité, zda je darem nazván. V podstatě na užitém názvu daru nezáleží, důležitá jsou výše uvedená hlediska. Dary nepodléhají dani z příjmů, nýbrž dani darovací.

Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku, určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky.

Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

Osvobození se vztahuje také na obecně prospěšné společnosti u bezúplatně nabytého majetku určeného na jejich činnost.

Osvobození se vztahuje ještě na bezúplatně nabytý majetek nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a s podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

Jestliže dotazovatel patří do některé z těchto neziskových organizací, dle zřizovací listiny zřízených k vyjmenovaným účelům, je od daně osvobozen, nárok na osvobození musí uplatnit podaním daňového přiznání k dani darovací ve lhůtách. stanovených zákonem. U bezúplatného převodu či přechodu vlastnictví k nemovitosti je součástí daňového přiznání k dani darovací opis smlouvy a znalecký posudek. Ten se nevyžaduje při převodu či přechodu vlastnictví k pozemkům bez trvalých porostů a staveb, pokud správce daně nestanoví jinak.

Darovaný majetek je třeba v účetnictví sledovat tak, aby bylo možné správci daně prokázat, že byl skutečně použit k vyjmenovaným účelům. Při použití neodpovídajícím v zákoně vyjmenovaným účelům dar nebo část daru by mohl dani darovací podléhat, a to by mělo vždy řešeno účetně a z daňového hlediska prověřeno.



Dotaz č. 4

Jakým způsobem máme od sebe oddělit příjmy zdanitelné (komerční) od nezdanitelných?

Dělení příjmů na příjmy podléhajíci dani z příjmů, případně dani darovací, příjmy které nejsou předmětem daně z příjmů a příjmy od daně osvobozené, a dále dělit příjmy a výdaje na hlavní činnost, doplňkovou činnost, případně i správní je povinností účetní jednotky, vyplývající ze zákona a také k prokázání pro případnou kontrolu správce daně.

Vedení jednoduchého nebo podvojného účetnictví v počítači umožňuje ve většině účetních programů, mimo zaúčtování jednotlivých položek dle účtů, ještě zadat kódy pro přijmy a výdaje a dělit je podle středisek, podle činností, i podle zdroje příjmů, podle akcí, také z daňového nebo i z jiných hledisek jak u jednoduchého, tak u podvojného účetnictví. U podvojného účetnictví je možné ještě použití analytiky k účtům.

Vypracování způsobu zadávání (kódování), zejména u požadavků na mnohá hlediska je dosti náročné, ale umožní organizaci výstupy, které potřebuje pro dělení vyplývající ze zákona, ale také výstupy pro potřeby neziskové organizace, statistiku a výkazy. Při výběru programu je třeba na to pamatovat, aby program takové možnosti měl. Programy jsou dosti odlišné a vypracovat jednotný postup pro všechny nelze, protože mnohé buď zadávání kódů neumožňují, nebo jen jeden či dva a konkrétní návod by byl pak nepoužitelný.

Je vhodné obrátit o odbornou radu a řešení na pracovníka, který má s vedením účetnictví pro takové požadavky zkušenost, který posoudí rozsah a složitost účetnictví té které organizace a navrhne konkrétní použití kódů, pro každou organizaci pravděpodobně se poněkud lišící, podle toho, zda nezisková organizace potřebuje ještě další členění příjmů či výdajů, což je rozsáhlejších organizací s různými činnostmi pravděpodobné.Všeobecný návod by byl nepoužitelný, protože je třeba použití kódů skloubit tak, aby se nekřížily se všemi požadavky na výstupy, které organizace má.



Dotaz č. 5

Jak velký podíl může mít v neziskové organizaci výdělečná (komerční) činnost?

Podnikatelskou, tedy výdělečnou činnost, nemohou mít politické strany a hnutí.

Nadace a nadační fondy nesmí vlastním jménem podnikat, s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loteriií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních s vzdělávacích akcí. Nadace (ne nadační fondy) se mohou podílet na podnikání akciových společností, přičemž podíl nadace na akciové společnosti nesmí být větší než 20 %. Na celkový rozsah kapitálové účasti nadace na podnikání akciových společností může být použito pouze 20 % rozdílu mezi celkovým majetkem nadace a nadačním jměním.

Ani ostatní neziskové organizace nejsou zakládány k výdělečné činnosti. Výdělečnou činnost nemají zakázánu a tedy ji mohou provozovat s podmínkou pořízení živnostenského listu a možná by měly mít živnostenské listy i k činnosti, ke které byly založeny, avšak provozují-li ji jako doplňkovou činnost, nikoliv hlavní. Z těchto důvodů je třeba jisté obezřetnosti a takový případ by měl posoudit správce daně. Rozsah činnosti není omezen, ale pokud by podnikatelská činnost byla rozsáhlá a činnost nezisková nepatrná, bude asi obtížné ji obhajovat.

Ve smyslu zákona 248/95 Sb. v obecně prospěšné společnosti je zakázáno rozdělovat hospodářský výsledek jiným osobám a povinnost jeho užití pro rozvoj hlavní činnosti o.p.s.

Zisk z výdělečných činností podléhá dani z příjmů a posuzuje se každá činnost zvlášť, zda vykazuje zisk či ztrátu a daní se dle zákona. Rozdělení zisku (i ztráty) řeší postupy účtování pro jednotlivé neziskové organizace v opatřeních ministerstva financí.



Dotaz č. 6

Kdy může být reklama nezdanitelným příjmem neziskové organizace?

Příjem za reklamu, kterou poskytne nezisková organizace, je vždy zdanitelným příjmem, příjmem za službu. K takové službě není žádná nezisková organizace zřízena, mohlo by jít o doplňkovou činnost, na kterou by nezisková organizace měla mít živnostenský list a tuto činnost řádně zdaňovat.

Spíše se lze se domnívat, že dotazovatel se ptá, zda při přijetí daru od dárce, mu může nějakým způsobem (způsobů je mnoho) zveřejnit reklamu na jeho výrobky či služby, jež by zvýšila jeho příjmy. Reklama je však vždy protislužbou či službou a tedy příjmem podléhajícím dani z příjmu.

Z vyjádření různých odborníků v daňové problematice lze možná připustit poděkování dárci s uvedením loga bez uvedení podrobností o jeho produkci, případně pouhé umístění loga. Posouzení jednotlivých případů závisí na názoru správce daně, zda jde o pouhé poděkování, anebo zda se již mění v reklamu a dle tohoto výkladu snad dotazovatel posoudí, jak se v v každém jednotlivém případě zachovat.

Reklama se všemi náležitostmi tohoto pojmu je vždycky zdanitelným příjmem a ani pro dárce není darem, nýbrž výdajem na službu.



Dotaz č. 7

Jakým způsobem lze veřejně poděkovat za dar daný neziskové organizaci, aby to nevyznělo jako reklama dárci?

Poplatníci, kteří nebyli založeni či zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam. Reklama je působení na spotřebitele ke zvýšení odbytu výrobků nebo služeb. Výdaj na reklamu je daňově uznatelný výdaj za službu. Subjekt, kterému je reklama poskytována například za sponzorský dar a je tak vykázána, ve skutečnosti obdržel bezplatnou službu a měl by ji ohodnotit a vykázat jako jiný příjem.

Toto ilustrativní vysvětlení prokazuje, že příjem za reklamu ve smyslu působení na spotřebitele ke zvýšení odbytu, je nutné hodnotit jako zdanitelný příjem za službu a za předepsaných podmínek. Proto poděkování firmě je možné, ale bez znaků reklamy, tj. působení na spotřebitele ke zvýšení odbytu. V pochybnostech je třeba konzultovat se správcem daně, jak by konkrétní případ hodnotil při eventuální kontrole.

Pro ilustraci je třeba podotktnout, že podnikatele je výhodnější zadat reklamu, jejíž náklady jsou uznatelné v plné výši než za reklamu poskytnout dar, jež má omezení ke vztahu k základu daně, který ani v době poskytnutí daru nezná. Podle zákona 586/92 o daních z příjmů §15 odstavec 8 může si fyzická osoba-podnikatel od základu daně odečíst hodnotu darů obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účeluy sociální, zdravotnické a ekologické, humanutarní, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzických osobám provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

V dalším § 20 odstavci 8 zákona o daních z příjmů je řešena tatáž problematika pro právnické osoby s určitými odlišnostmi.

Veřejné poděkování za dar je v podstatě možné, nesmí však nést znaky reklamy ve smyslu předchozího odstavce. Zveřejnění loga firmy dárce by nemělo být považováno za reklamu. Konečné posouzení však přísluší správci daně.



Dotaz č. 8

Jsou úroky z termínovaného vkladu příjmem zdanitelným nebo je do zdaňovaných příjmů nemusíme uvádět?

Úroky z termínovaných vkladů se zahrnují do základu daně a daň, která je z nich sražená se pak započte na celkovou daňovou povinnost. Jsou tedy dle zákona o daních z příjmů zdanitelnými příjmy. Banky v těchto případech srážejí z úroků 25 % srážkovou daň. Její výši lze z dokladů banky zjistit. Úroky nesnížené o srážkovou daň se celé připočítávají k základu daně a zaplacenou daň (sraženou bankou) uvede nezisková organizace v daňovém přiznání jako zaplacenou zálohu a vyčíslí ji dle dokladů z banky, uvede ji v daňovém přiznání, případně vyčíslí přeplatek, který bude neziskové organizaci vrácen.

U nadací je postup jiný jedná-li se o termínovaný vklad prostředků jako součásti nadačního jmění a jsou-li tyto případy zapsány v nadačním rejstříku. Úroky z tohoto nebo z těchto vkladů jsou od daně osvobozeny a byla-li daň sražena, vyznačí se v daňovém přiznání sražená částka jako záloha a vyčíslí se přeplatek na dani, který správce daně dle zákona o správě daní a poplatků nadaci vrátí.



Dotaz č. 9

Jak máme uplatnit daňové odpisy u počítače a kopírky, které používáme k činnosti komerční i k činnosti neziskové?

Jak se stanoví poměrná část daňových odpisů k zajištění zdanitelného příjmu z komerční činnosti není stanoveno, snad to ani není možné, protože v každé neziskové organizaci jsou jiné podmínky poměry používání v činnosti komeční a neziskové. Je možné to provést například výpočtem, který byl měl být hodnověrný. Je možné použít i rozpočet na různé druhy činnosti neziskových organizací, pokud jej organizace vypracovává. Lze vypracovat i výpočet jaký podíl činí použití pro hlavní, neziskovou činnost a kolik činí použití na jeden nebo více druhů doplňkových (komerčních) činností. O tomto výpočtu vystavit vnitřní účetní doklad, který slouží pro zaúčtování vypočtených odpisů.

U kopírky je to snadnější, jestliže je zaznamenáváno, kolik kopií bylo pořízeno úplatně a kolik bez úplaty na neziskovou činnost. Hůře se bude poměr stanovovat u počítače.

Pro ilustraci lze uvést, že spočítáním počtu provedených kopií pro neziskovou činnost a pro činnost doplňkovou (komerční) vyjde poměr 0,6 jestliže vypočteme, že 40 % kopií je pro neziskovou činnost a zbytek 60 % pro činnost doplňkovou.

Příklad:

Vstupní cena kopírky 50 000 Kč, daňově uznatelné odpisy při rovnoměrném způsobu odpisování sazba za první rok činí 14,2 %, kopírka je zařazena v první odpisové skupině a výpočet je následující

OD = (50 000 x 14,2) : 10 = 0,6 = 4260 Kč

Obdobě postupujeme při stanovení odpisů na více druhů doplňkových činností, vypočteme si podíl každé z doplňkových činností, podíl základní-neziskové činnosti jejich součet pak musí činit 100 %, tedy 1,0 při použití desetinných podílů, kterých při výpočtu odpisů použijeme.

Postup pro výpočet koeficientu odpisů jiného hmotného majetku, např.počítače, by mohl vycházet z výdajů, ty je povinna každá nezisková organizace dělit na výdaje na činnost neziskovou, výdaje na činnost komerční a výdaje nerozlišené, případně i správní. Toto dělení by mohlo zobrazovat poměr využití hmotného majetku (počítače) pro tu kterou činnost, jestliže bychom si ve zjištěném poměru určili podíly odpisů pro činnosti ziskové a komerční a stejným postupem rozdělili i výdaje nerozlišené, tedy společné. Poměr vypočetný podle tohoto návodu by bylo možné použít mimo počítače i na stanovení odpisů jiného hmotného majetku. Tento příklad ovšem lze použít jen tehdy, je-li odpovídající realitě v té které neziskové organizaci. Není-li tomu tak, je nutno použít jiných věrohodnějších metod, zkušeností a výpočtů, podobným těmto příkladům.



Dotaz č. 10

Lze ztrátu z předcházejících let uplatnit v letech následujících?

Za předpokladu, že jde o ztrátu z neziskové činnosti řídí se v podvojném účetnictví každá nezisková organizace Opatřeními ministerstva financí, jimiž se povinně stanovují účtové osnovy a postupy účtování. Z nich vybrané:

Občanské sdružení, zákon 83/90 Sb. - Účtová osnova a postupy účtování pro politické strany, hnutí, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace, vydáno Min. financí (FMF) pod čj. V/20 531/92 (od roku 1994 každoročně novelizováno).

Obecně prospěšné společnosti, zákon 248/97 Sb. - Účtová osnova a postupy účtování pro obecně prospěšné společnosti Min.financí (FMF) pod čj. 283/71 700/95 (od roku 1996 každoročně novelizováno).

Nadace a nadační fondy, zákon 229/97 Sb. - Účtová osnova a postupy účtování pro politické strany, hnutí, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace, vydáno Min.financí (FMF) pod čj. v/20 531/92 (od roku 1994 každoročně novelizováno).

V těchto opatřeních je stanoveno, že hospodářský výsledek v podvojném účetnictví se případě vzniklé ztráty vyrovná na vrub účtů "Základní jmění", "Fondy organizace nebo "Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let".

Možnost ztráty může být v souladu s platnými zákony a předpisy řešena již v zakládací listině.

V zákoně o daních z příjmů oproti podnikatelům je v případě ztráty odlišnost v tom smyslu, že příjmy u neziskových organizací vyplývající z jejich poslání nejsou předmětem daně. Předmětem daně nejsou za podmínky, že výdaje vynaložené na jejich poslání jsou nižší než příjmy. Ztráta z těchto činností není pak daňově řešitelná a dále podle § 34, odstavec 11 zákona o daních z příjmů praví, že možnost odečítání daňové ztráty vylučuje povolení osvobození od daně.

U doplňkové činnosti, podléhající dani z příjmů by se mohlo postupovat stejně jako u podnikatelů, ale logicky vzato, doplňková činnost nemá být ztrátová, v tom případě by měla být zrušena, postrádá smysl provozování a v žádném případě nemůže být hražena z prostředků pro hlavní činnost. Účetnictví hlavní a doplňkové činnosti musí být též z těchto důvodů vedeno odděleně.



Dotaz č. 11

Jak často se musí provádět inventura majetku pokladny a zboží?

Odpověď na dotaz řeší zákon o účetnictví 563/91 Sb. v části páté "Inventarizace majetku a závazků" a pro úplnost je lépe jej citovat:

§ 29 odst. l Účetní jednotky inventarizací ověřují ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky, zda stav majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti.

§ 29 odst. 2 U zásob mohou účetní jednotky provádět inventarizaci průběžně, pokud tomu odpovídá jimi použitý postup účtování.

§ 29 odst. 3 Umožňuje-li to povaha hmotného majetku kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti, mohou účetní jednotky ptovést inventarizaci v delší lhůtě, která však nesmí překročit dva roky. U peněžních prostředků v hotovosti musí účetní jednotky provést inventarizaci nejméně čtyřikrát ročně.

§ 29 odst. 4 Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu pěti let po jejích provedení.

§ 30 odst. 1 Skutečné stavy majetku a závazků se zjišťují inventurou fyzickou u majetku hmotné povahy, nebo dokladovou u závazků a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru; tyto stavy se zaznamenávají v inventurních soupisech, které musí být podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace.

§ 30 odst. 2 Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke dni účetní závěrky, lze provádět v průběhu posledních tří měsíců účetního období, popřípadě v případě v prvním měsíci následujícího účetního období. Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke dni účetní závěrky údaji fyzické invetury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, po případě za dobu od začátku následujícího účetního období do dne ukončení fyzické invetury v prvním měsící tohoto účetního období.

§ 30 odst. 3 Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.



Dotaz č. 12

Je povinností neziskové organizace sestavit každoročně výroční zprávu a dokdy má být vypracována?

Výroční zpráva slouží k informování zakladatelů, veřejnosti i sponzorů. Svědčí o činnosti neziskové organizace a jejím hospodaření, slouží také k propagaci, proto její vyhotovení je doporučeno.

Zákon o účetnictví vymezuje povinnost výroční zprávy pro účetní jednotky, které musí mít závěrku ověřenou auditorem.

Povinnost vypracovat výroční zprávu, její minimální obsah, termín vypracování výroční zprávy a termín zveřejnění je uveden v každém zákoně, který upravuje podmínky pro jednotlivé typy neziskových organizací. Podrobněji o některých vybraných neziskových organizacích:

Nadace a nadační fondy - zákon 227/97 Sb.
Nadace má povinnost vypracovat výroční zprávu ve lhůtě, kterou stanovuje správní rada, popřípadě statut nadace nebo nadačního fondu nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období, kterým je kalendářní rok, případně od doby vzniku do konce kalendářního roku, jde-li o první výroční zprávu.

Obecně prospěšná společnost - zákon 248/1995 Sb.
Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. Ve statutu lze upravit hodnocené období na školní rok u obecně prospěšné společnosti, jejíž obecně prospěšnou činností je činnost v oblasti výchovy a vzdělání.
Obecně prospěsná společnost je povinna zveřejnit první výroční zprávu o své činnosti a hospodaření nejpozději do 18 měsíců od svého vzniku.
Výroční zprávy musí bý veřejně přístupné.

Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti obsahuje:
a) přehled o činnosti vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení obecně prospěšné společnosti,
b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) výrok auditora k orční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována,
d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů,
f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti,
g) stav a pohy majetku s závazků obecně prospěšné společnosti,
h) úplný objem nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a náklady na vlstní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti,
i) změny zakládací listiny a složení řídicích orgánů, k nimž došlo v průběhu roku,
j) další údaje stanovené správní radou

Porušením povinnosti vypracování a zveřejnění výroční zprávy (a dalších povinností) pozbývá obecně prospěšná společnost
a) pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem 248/95 Sb., zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
b) pro následující zdaňovací období poroce, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákovem o dani z nemovitostí

Občanské sdružení - zákon 83/90 Sb.
Tento zákon se výroční zprávě nezmiňuje a tudíž záleží na tom, jak zní stanovy občanského sdružení, které mají povinně obsahovat zásady hospodaření. Stanovy jsou povinnou přílohou návrhu k registraci, kterou podává přípravný výbor občanského sdružení ministerstvu vnitra. Je-li v návrhu na registraci ve stanovách, v části zásad hospodaření vyznačena povinnost sestavit a zveřejnit výroční zprávu, případně pokud ministerstvo vyžádá zpracovávání výroční zprávy, pak se občanské sdružení řídí tím, co je ve stanovách či v zásadách o hospodaření uvedeno.

Zákon o účetnictví 563/91 Sb.(bude novelizován) stanoví však všem účetním jednotkám, které vedou podvojné účetnictví, povinnost mít v závěrce mimo rozvahy a výkazu zisku a ztráty, ještě přílohu. Příloha obsahuje údaje, týkající se způsobů oceňování, postupů účtování a informací (stejně jako ve výroční zprávě), které jsou důležité pro posouzení majetku a závazků, finanční situace a hospodářského výsledku účetní jednotky.

Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví sestavují výkaz o majetku a závazcích a příjmech a výdajích. Ten musí být, stejně jako účetní závěrka, podepsán statutárním orgánem.



Dotaz č. 13

Za jakých podmínek mohou být příjmy z pronájmu pro neziskovou organizaci nezdanitelným příjmem?

Příjmy z pronájmu jsou příjmem zdanitelným, s výjimkou majetku zapsaného v nadačním rejstříku jako součást nadačního jmění. Příjem z pronájmu, který je takto deklarován, je od daně z příjmů osvobozen, dle znění § 19, odstavec 1 písmeno r) zákona o dani z příjmů 586/92 Sb. Osvobození se netýká nadačních fondů, které nemají ze zákona stanovenou limitovanou velikost základního jmění, jsou charakteru průběžného nebo jednorázoého financování. Dále jsou osvobozeny příjmy z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku.

Osvobození se však nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu s podmínkami, stanovenými v zákoně 227/97 Sb. Znamená to, že je třeba prokazovat děleným vedením účetnictví, na jaké účely byly výnosy z pronájmu použity a v případě daňově neuznatelných výdajů nebo výdajů na jiné účely než jsou stanoveny, je pak nutno takto použitý příjem posoudit, zda podléhá zdanění podle zákona o daních z příjmů.



Dotaz č. 14

Kdy jsou členské příspěvky zdanitelným příjmem?

U členských příspěvků z daňového hlediska je třeba dělit neziskové organizace na organizace členského charakteru a nečlenské neziskové organizace. K tomu je třeba konstatovat, že dle zákona o daních z příjmů 586/92 Sb. § 18 odstavec 3 jsou členské příspěvky předmětem daně. Následný paragraf 19 odstavec l písmeno a) však od daně z příjmu osvobozuje členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími.

Je třeba podle těchto ustanovení posoudit, zda se určitého typu neziskového organizace osvobození od daně z příjmů týká a má-li v zřizovací či zakládací listině, statutu, stanovách ustanovení o členských příspěvcích. Pak by byly od daně osvobozeny. Členské příspěvky, které pod výše uvedená ustanovení nelze zařadit dani z příjmů podléhají.



Dotaz č. 15

Kdy si musí nezisková organizace nechat provést audit?

Povinnost ověření závěrky auditem stanovuje pro některé účetní jednotky zákon o účetnictví v § 20.
V odstavci 2 předepisuje ověření závěrky auditem obchodním společnostem a těm účetním jednotkám, které povinně vytvářejí základní jmění (s.r.o., nadace) pokud v roce předcházejícím roku, za něž se závěrka ověřuje:
a) výše čistého obratu (výnosy snížené o daň z přidané hodnoty, popřípadě o daň z obratu, pokud jsou tyto daně součástí výnosů) činila více než 40 000 000 Kč, nebo
b) výše jejich čistého obchodního jmění činila více než 20 000 000 Kč

Účetní jednotky, uvedené v zákoně o účetnictví v § 20, které mají povinný audit, zveřejňují údaje z účetní závěrky. Povinnost je splněna zveřejněním v Obchodním věstníku.

Podle zákona o Obecně prospěšných společnostech musí mít roční účetní závěrku ověřenou auditorem ty o.p.s., které
a) příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesádne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč
b) nezřídily dozorčí radu, nebo
c) ve výši čistého obratu překročily deset milionů.

Podle zákona o nadacích a nadačních fondech 227/97 Sb. § 24 odst.2 musí být účetní závěrka nadace vždy ověřena auditorem. Roční účetní závěrka nadačního fondu musí být ověřena auditorem za kalendářní rok tehdy, když
a) úhrn celkových nákladů nebo výnosů vykazovaných nadačním fondem převýší 3 000 000 Kč, nebo
b) pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 000 000 Kč.



Dotaz č. 16

Máme v naší neziskové organizaci zaměstance na hlavní pracovní poměr; kdy je nejzazší termín výplat, kdy musí být odvedeno pojištění a kdy daň?

Podle zákona 1/92 Sb, je v § 10 o splatnosti mzdy uvedeno že mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak. Termín výplaty stanovuje zaměstnavatel buď v kolektivní smlouvě, nebo v pracovních smlouvách.

Platby zdravotního pojištění se platí za kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnancem určen pro výplatu mezd za příslušný měsíc. Do tohoto data je zaměstnavatel povinen uhradit sražené zdravotní pojištění a uhradit i povinné platby zdravotního pojištění za zaměstnavatele. Platby by měly být na účtě zdravotní pojišťovny. Není-li přesné datum výplaty stanoveno je zaměstnanavatel povinen odeslat povinné platby tak, aby byla zachována splatnost do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se odvádí.

Pojistné na sociální zabezpečení je malá organizace povinna odvést v den, který určila pro výplatu mezd. Není-li určen, je pojistné splné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvádí. V této lhůtě musí malá organizace předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o vyměřovacích základech jednotlivých zaměstnanaců za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena. Výhodou neziskových organizací, které mají méně než 25 zaměstnanců, je, že podle zákona o sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění jsou tzv."malými organizacemi" a proto nevypořádávají samostatně pro své zaměstnance výplatu dávek vyplývajících z tohoto pojištění. Zákonné povinnosti plní za maléorganizace místně příslušná správa sociálního zabezpečení.

Daň srážkovou je nezisková organizace povinna do 30ti dnů od výplaty odměny odvést na příslušný účet finančního úřadu dle sídla neziskové organizace.

Co se týče odvodů záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, je v § 38h, odstavec 10 stanoveno toto:
Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.



Dotaz č. 17

Jak dlouho musíme archivovat naše účetnictví, jaký rok nám může finanční úřad ještě zkontrolovat doklady?

Doporučuje se vypracovat zásady pro úschovu účetních písemností a řídit se jimi při archivaci. Účetní písemnosti a záznamy na technických nosičích se archivují uspořádané a zabezpečené proti ztrátě, zničení a poškození podle druhu dokladu po doby, které u jednotlivých dokladů stanovuje zákon o účetnictví 563/91 Sb. v §§ 31, 32, a to mimo jiné ustanovení zejména

  • účetní závěrku a výroční zprávu 10 let
  • mzdové listy 10 let následující po roce, kterého se týkají
  • údaje pro důchodové zabezpečení a nemocenského pojištění 20 let následujících po roce, kterého se týkají
  • ostatní účetní doklady 5 let po roce, ve kterém byla neposledy použita
  • doklady o příjmech a výdajích v hotovosti 1 rok po provedení daňové revize
  • písemnosti o hmotném majetku po třech letech po vyřazení
  • doklady, které se týkají řízení daňového, správního, trestního, soudního aj.řízení do konce roku následujícím po roce, ve kterém byla tato řízení skončena.

Daňová kontrola může být uskutečněna do tří let po uplynutí kalendářního roku, který má být kontrolován. Tříletá lhůta běží po každém daňovém přiznání a prodlužuje se o další tři roky, jestliže finanční úřad vyzve písemně poplatníka, aby prokázal některé údaje.



Dotaz č. 18

Máme stálého spolupracovníka, který u nás pracuje na živnostenský list. Tento vykonal z našeho pověření služební cestu do zahraničí. Lze náklady spojené s touto cestou (letenka, stravné ap.) uplatnit jako daňový náklad?

Podle zákona 119/92 Sb. o cestovních náhladách přísluší poskytování náhrad výdajů při pracovních cestách pracovníkům v pracovním poměru, dále na základě dohod o pracích, konaných mimo pracovní poměr, je-li to v dohodě smluveno a v dalších vyjmenovaných případech, které se však prací pro organizaci na živnostenský list netýkají.

Protože není možno poskytovat náhrady bez právního podkladu, lze doporučit uzavření podle ustanovení občanského zákoníku 40/64 Sb. § 51 buď smlouvu příkazní nebo mandátní, nebo také nepojmenovanou, v níž by bylo uvedeno, že podle smouvy vykoná dotyčný smluvní partner pracovní cestu. Raději podrobně uvést rozsah a smysl cesty a nechat vyhotovit i cestovní zprávu, aby bylo možno případné daňové kontrole věrohodně doložit, že šlo o daňově uznatelný náklad v souvislosti s účelem, ke kterému byla organizace zřízena, případně pro její vedlejší či doplňkovou činnost.

Tuto problematiku řeší zákon o daních z příjmů 586/92 Sb. § 24 odstavec 2 písmeno k) body 1 až 4 a § 25 odstavec 25 odstavec l písmeno j). V této souvislosti je vhodné přihlédnout ještě k § 18, odstavci 3 a odstavci 6, § 23 odstavci 5 a § 25 odstavci l písmeno i).



Dotaz č. 19

Nechali jsme si udělat drobné reklamní předměty v celkové hodnotě 25 000 Kč. Lze tento náklad uplatnit jako daňový?

Výdaje na reklamu jsou daňově uznatelným výdajem, slouží-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů. U neziskové organizace lze snad dovodit, že slouží tyto výdaje jako reklama k případným příjmům a mohlo by jít o výdaje na reklamu. Posouzení vhodnosti, prokazatelnosti a přiměřenosti výše výdajů však záleží na správci daně, jednoznačná odpověď není k dispozici.

Podle zákona 586/92 Sb.o daních z příjmů § 25, odstavec l písmeno t) nelze uznat výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, a zároveň nepodléhá spotřební dani podle zákona 587/92 Sb.

Z tohoto výkladu je třeba posoudit předměty, které byly nakoupeny a pokud by přesahovaly hodnotu 200 Kč a podléhají-li spotřební dani, jsou pak daňově neuznatelným výdajem. V pochybnostech je také třeba konzultovat výdaj s daňových správcem.



Dotaz č. 20

Lze uplatnit vstupné na výstavy, noviny a časopisy jako daňový náklad?

Na tuto otázku si může každá nezisková organizace odpovědět, pokud posoudí, zda vstupenky, noviny a časopisy slouží účelu, ke kterému byla nezisková organizace založena. V hlavní činnosti, pokud náklad za tyto výdaj nesouvisí s činností, ke které byla organizace založena, nelze uznat ani použití prostředků osvobozených od daně z příjmu, jako výdaj daňově uznatelný a příjem by měl být zdaněn, jelikož nebyl použit pro účely od daně osvobozené.

U činností doplňkových či vedlejších, u nichž příjmy podléhají dani z příjmu, jsou tyto výdaj daňově uznatelné jen tehdy, jestliže souvisí s činností doplňkovou (vedlejší), u níž je náklad účtován do nákladů.

V pochybnostech o daňově uznatelných výdajích je třeba věc nechat posoudit správcem daně.



Dotaz č. 21

Kdy je možno podávat daňová přiznání?

Přiznání k dani z příjmů právnických osob (neziskové organizace) je subjekt daně povinen podat po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za kterou se daň vyměřuje, a to i v tom případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci, vymezení v § 18 odstavec 3, tj.ti kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně kromě vymezených úrokových příjmů, u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna.

Ze zákona o správě daní a poplatků č.337/92 Sb.§ 40, odstavce 3 a 4 vyjímáme:
Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do 31.března roku následujícího po uplynutí ročního zúčtovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k přiznání do 30.června roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty.

Je-li zdaňovací období kratší než rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do dvacetipěti dnů po jeho uplytnutí. Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit.



Dotaz č. 22

Je podmínkou, aby nezisková organizace měla IČO?

Zákon č.89/95 o státní statistické službě stanoví zpravodajskou povinnost zpravodajské jednotky, od níž se požaduje poskytnutí údajů ve statistickém zjišťování podle citovaného zákona. Zpravodajská jednotka je právnická nebo fyzická osoba nebo její součást a státní orgán, od nichž se požaduje poskytnutí údajů, jejichž poskytnutí je povinností a k tomu účelu se subjektu přiděluje identifikační číslo (organizace), tedy IČO.
Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů, do nějž se zapisuje mj. identifikační číslo. To se přiděluje každému ekonomickému subjektu, jimiž jsou právnické a fyzické osoby a ostatní ekonomické subjekty, k jejichž definici odkazuje na obchodní zákoník, živnostenský zákon další.

Je-li nezisková organizace takovým ekonomických subjektem, je-li podle zákona o účetnictví 563/91 Sb. účetní jednotkou a měla by mít IČO. Tato povinnost je ostatně předepsána v zákonech, podle nichž jsou jednotlivé neziskové organizace zřizovány.

Zákon o účetnictví v § l stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby, pokud prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

V připravované novele zákona by měly být lépe a přesněji vymezeny subjekty, které jsou povinny vést účetnictví.Z dosavadního znění zákonů, fyzické osoby, které neuplatňují prokazatelné náklady pro daňové účely, ale uplatňují je procentem, se tyto povinnosti nevztahují. To však nemá analogii u právnických osob, jsou-li jimi neziskové organizace, které se musí řídit podmínkami, uvedenými zákonech svém o zřízení, a to například

  • v zákoně 83/90 Sb. je v kapitole o vzniku občanského sdružení podmínkou evidence na Českém statistickém úřadě, jemuž přiděluje IČO.
  • v zákoně o nadacích 227/97 je stanoveno, že nadační listina musí obsahovat mj. i identifikační číslo zřizovatele (IČO)
  • u obecně prospěšné společnosti v návrhu na zápis do rejstříku se zapisuje mj. i identifikační číslo zakladatele (IČO)

Z těchto údajů vyplývá, že nezisková organizace, pokud se na ni vztahují výše uvedené předpisy, se povinnosti mít IČO nevyhne. Neobvyklá forma neziskové organizace by musela být řešena zvláštním a přesnějším dotazem, není možné všechny formy zde vyjmenovat.



Dotaz č. 23

Nadační fond vede jednoduché účetnictví a může obdržet finanční dar ze zahraničí - jaké jsou podmínky?

Je třeba předem říci, že dotaz by bylo třeba upřesnit, zda jde o český nadační fond nebo fond zahraniční, případně upřesnit další podmínky. Odpověď je vypracována na český nadační fond a v dalších podmínkách všeobecně, proto doporučuji citované zákony si prostudovat a upřesnit si své podmínky, které není možné z krátkého dotazu znát.

Podle § 7 cit.zákona úhrady ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně prostřednictvím devizových míst.

Lze se domnívat, že není třeba devizového účtu, pokud pomoc bude jiná než finanční. Jestliže by šlo o úhrady do ciziny v cizí měně, bylo by třeba zvážit, zda je lépe devizový účet mít vzhledem k převodním poplatkům.

O nejlepším způsobu řešení je nejlépe se poradit s bankou, případně ČNB.

Je třeba připomenout, že dle zákona 357/92 Sb. je právnická osoba (nadační fond) poplatníkem daně darovací. Od této daně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku, určená na financování zařízení a humanitárních akcí , která jsou v zákoně v § 20 odst.4) písm.a) vyjmenována. Porovnáním zakládací listiny a statutu s tímto ustanovením je třeba zjistit, zda je organizace od daně darovací osvobozena. V případě osvobození je nadač.fond povinen podat daňové přiznání podle § 21, ve kterém jsou vyjmenovány podmínky kdy, příp.za jakou dobu (30 dnů a každé pololetí), případně za jakých podmínek přiznání k dani darovací nepodléhá.

Dále platí Opatření Ministerstva financí čj. 282/63 114/1995 o přepočítávání cizí měny na českou a kurzových rozdílech, o nichž je třeba účtovat, bude-li to třeba při převodu na českou měnu.



Dotaz č. 24

Jak formulovat smlouvy (granty) z hlediska daní z příjmů a daně darovací, je-li použití prostředků určeno na delší období než kalendářní rok, za nějž se podává daňové přiznání?

Vzhledem k složitosti daňových zákonů je třeba posuzovat každou smlouvu zvlášť zejména z hledisek daně z příjmů a daně darovací a ostatních daňových zákonů a souvisejících předpisů.

Pro rozlišení zda se jedná o dar nebo službu, tedy příjem za službu, či jiné plnění, je rozhodující, zda smlouva zní tak, že dárce daruje něco a jako protislužbu nic nepožaduje. Jakmile se obdarovaný zavazuje cokoliv jako protislužbu vykonat, jde o příjem za služby . Dle tohoto výkladu není rozhodující, jak je smlouva nazvána, např. grant, sponzoring, darovací smlouva. Rozhodující je znění smlouvy,zda zjednodušeně řečeno něco daruji a nic nepožaduji, nebo něco daruji a něco požaduji. V prvém případě jde z daňového hlediska o dar, jež se posuzuje podle předpisů o darovací dani, v druhém případě o příjem, posuzovaný podle předpisů o dani z příjmů.

Druhé hledisko, použití daru delší než l rok není ve znění smlouvy z daňového hlediska podstatné. Dar i příjem musí být zaúčtován v kalendářním období v němž byl dar poskytnut v celé výši a také řádně zdaněn, není-li osvobozen či jinak daňově ošetřen.

Jestliže dárce míní poskytnout dar na více než jeden kalendářní rok, pak by mohl vystavit smlouvy na každý kalendářní rok zvlášť, v němž má být dar použit. Jestliže zašle finanční prostředky dříve než v určeném kalendářním roce, lze je účtovat jako zálohu, jež se nedaní a zůstává v účetnictví jako poskytnutá záloha a zaúčtuje se do výnosů až v době platnosti nové smlouvy a zdaní se (není-li osvobozen nebo jinak daňově ošetřen) až v určeném kalendářním roce.

Tímtéž způsobem musí poskytnuté příspěvky účtovat i dárce, tedy jako poskytnutou zálohu na darovací smlouvu a to pro něj znamená, že nemůže tyto prostředky účtovat jako dar do doby než nabude platnosti nová darovací smlouva a poskytuje tím vlastně jakoby půjčku a navazujte to pak na další předpisy. K tomu patří připomínka, že státní podniky (podniky se státní účastí) nejsou oprávněny poskytovat dary a darovací smlouvy jsou od počátku neplatné.

Řešení zálohami má svá úskalí, které lze těžko ihned domyslet a natožpak doporučovat. Při podrobnějším pohledu je třeba se zamyslet jaké je výhody u obdarovaného vznikají, když podmínky zní na použití až v příštím roce. Pak tedy se obdarovaný zavazuje ponechat prostředky nepoužité na svém účtě až do doby použití. Pouze úroky z běžného účtu nepodléhají dani, avšak jsou nízké, až zanedbatelné. Každé jiné uložení prostředků a úroků z nich je zdanitelným příjmem. Je pak úvahou ekonomickou zda se případná daň z příjmů takřka nerovná dani darovací, případně zda u daně darovací není osvobození atp. ale to lze řešit jen v konkrétmím případě nikoliv všeobecně.

Výše uvedené by mohlo platit v jednoduchém účetnictví. V podvojném účetnictví je možností řešit dar na více let uzavřít darovací smlouvu, ve které jsou darované částky přesně rozepsány, kolik na který rok je z celkově darované částky určeno. Pak má účetní možnost zaúčtovat dar pro jeden kalendářní rok jako výnos, dar pro další rok s použitím účtu 384 Výnosy příštích období. V dalším roce pak převést dar do výnosů.

Každé konkrétní řešení nechat raději posoudit daňovým poradcem, případně po konzultovat s finančním úřadem a podmínky uzavírání smluv i právníkem, neboť nelze v krátkém vyjádření všechny aspekty postihnout.



Dotaz č. 25

Jak se ukončuje peněžní deník v jednoduchém účetnictví před likvidací nadace?

Předpokládám, že je dotazovateli známo, co je třeba učinit před zahájením lidvidace nadace a co má činit v druhé etapě likvidace po zveřejněním o likvidaci ve Věstníku v tříměsíční lhůtě. Zde připomínám, že v peněžním deníku musí být zobrazen pohyb majetku a peněžních prostředků až do dne zrušení vč.povinností vůči státu, tj.daně, ZP, SP ap. a vyrovnání všech pohledávek a závazků jež nastaly po oznámení o likvidaci, vč.zrušení bank. účtů.

Ukončení peněžního deníku se pak řídí ustanoveními zákona o účetnictví č.563/91 Sb., z něhož cituji

§ 15

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou:
a) peněžní deník
b) knihu pohledávek a závazků
c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovně právních vztahů, pokud mají pro ně použití

(2) Peněžní deník obsahuje minimálně údaje o
a) peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u peněžních ústavů a průběžných položkách
b) příjmech celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování
c) výdajích celkem a v členění požadovaném pro daňové účely
d) platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření

Z kapitoly o účetní závěrce vyjímám část o závěrce v jednoduchém účetnictví

§ 18

(4) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví sestavují výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích
(5) Účetní závěrka nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích musí být podepsán statut.orgánem, jde o právnickou osobu ...

Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení § 17 odst.l) zákona
a) zjišťují souhrnné částky údajů sledovaných v peněžním deníku, např. peněžní prostředky v hotovosti, na účtech v bance, příjmy a výdaje celkema v členění požadovaném pro daňové účely
b) zjišťuje se základ daně z příjmů a daňová povinnost za účetní období
c) uzavřou se knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku a závazků se zřetelem na oddělnení jednotlivých účetních období, pokud se pokračuje v účetních zápisech i v dalším účetní období
d) zjišťují se kurzové rozdíly u devizových účtů a valutových pokladen a zapíší se jako nepeněžní operace do peněžního deníku (poslední položky)

Na podkladě údajů peněžního deníku, knih pohledávek a závazků a ostatních pomocných knih o složkách majetku a závazků a provedené inventarizace majetku a závazků, účetní jednotka sestaví výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích. Výsledek hospodaření účetní jednotky se zjistí v peněžním deníku jako rozdíl mezi příjmy a výdaji včetně kurzových rozdílů podle předešlého bodu d.

U organizací se rozdílem mezi příjmy a výdaji pro účely daně z příjmů rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji podléhající dani zjištěné v peněžním deníku, doplněný o příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) nepeněžní (např.odpisy, tvorba - příp.snížení nebo zrušení rezerv, hodnota nehmotného a hmotného investičního majetku vytvořeného vlastní činností). Za příjmy podléhající dani se považuji příjmy, které jsou předmětem daně bez příjmů osvobozených od daně a bez příjmů podle § 36 zákona o daních z příjmů.

Z uvedeného vyplývá, že úč.jednotka musí podle cit.zákona a vysvětlení postupovat. Pracuje-li na solidním počítačovém programu, měl by tento umožnit veškeré potřebné údaje z programu získat a vytvořit, pokud jsou řádně zadány a vedeny podle § 15 jak shora uvedeno. Je-li vedeno ručně pak je třeba získat výsledné součty z vedených knih a peněžního deníku a z nich sestavit oba výkazy. Vzory výkazů lze nalézt ve Finančním zpravodaji z roku 1992 pod číslem Opatření FMF V/2 - 31972/92.



Dotaz č. 26

Veřejné sbírky v hudebních klubech-restauracích a ztráta sběrací listiny

Dotazy jsou určeny spíš pro právníka. Možná, že pomůže věc objasnit citace ze zákona č. 37/73 odst. 3.

"Konat sbírku může toliko organizace, a to na základě povolení, které k její písemné žádosti uděluje orgán státní správy (§ 5)".

Podle tohoto znění může tento orgán a snad i musí posoudit podle místních podmínek, zda může povolit sbírku v hudebním klubu, což je asi zábavní místnost, kde to není povoleno, jak sám uvádíte.

Taktéž podle stejných hledisek posoudit výstavu spojenou s veřejnou sbírkou do pokladničky v restauraci, kterou asi lze zařadit do hostinských místností, v nichž to není povoleno, což také uvádíte.

Ke ztrátě sběracích listin lze uvést, že je povinností organizátora sbírky denně předávat finanční hotovost na účet nebo do pokladny organizace, kterou zastupujete. Pak tedy víte, kolik se dle sběracích listin vybralo a záleží asi na výši vybrané částky, zda stačí nahradit chybějící sběrací listinu čestným prohlášením nebo zda zakládá tato skutečnost jiné aspekty nutné k prošetření. To by musel posoudit dle konkrétních údajů právník a musel by stejně znát všechny okolnosti případu. Nevylučujeme možnost poradit se na fin.úřadě, protože jde o příjem, jež se nějakým způsobem dotýká daňových předpisů a tomuto úřadu byste při případné kontrole svého účetnictví museli předložit nějaký věrohodný důkaz o svých příjmech a takovýto věrohodný důkaz by měl být platný i pro jiné kontroly.



Dotaz č. 27

Jaký je postup při zřizování organizační jednotky s právní subjektivitou občanského sdružení?

Zákon o sdružování občanů připouští, aby v návrhu na registraci sdružení (který se podává Ministerstvu vnitra České republiky) a v přiložených stanovách k návrhu bylo ustanovení o organizační jednotce nebo i více jednotkách, jež občanské sdružení zřídí a budou pak jednat svým jménem.

Organizační jednotka předkládá svému místně příslušenému správci daně stanovy svého zřizovatele (například svazu), opatření razítkem Ministerstva vnitra s vyznačením dne registrace. Ve stanovách musí být uvedeno, že zřizovaná organizační jednotka má právní subjektivitu a všechny organizační jednotky musí mít stejný název.

Každá takto zřízená organizační jednotka musí být u svého zřizovatele zapsána do evidence, registrována pod evidenčním číslem a od zřizovatele musí být vystaven registrační list jako základní zřizovací listina.

Takto vzniklá organizační jednotka požádá Statistický úřad o přidělení identifikačního čísla (IČO).Mimo stanov svého zřizovatele předloží organizační jednotka správci daně fotokopii registračního listu a fotokopii rozhodnutí Statistického úřadu o přidělení identifikačního čísla organizace. Jakmile organizační jednotka občanského sdružení zahájí svou činnost nebo pobírá-li příjmy, oznámí to správci daně.



Dotaz č. 28

Postup při zániku organizační jednotky (s právní subjektivitou) občanského sdružení

Je-li organizační jednotka občanského sdružení právnickou osobou a daňovým subjektem je povinna při vyřazení z evidence (evidenci má vést její zřizovatel - svaz) předložit písemný souhlas správce daně s ukončením její činnosti. Souhlas předepisuje zákon o správě daní a poplatků a je nutné o něj požádat správce daně.

Zákon o sdružování občanů v občanských sdruženích v kapitole Zánik sdružení stanovuje, že sdružení zaniká buď

  • dobrovolným rozpuštěním,
  • nebo sloučením s jiným sdružením, což je specifický způsob zániku občanského sdružení formou vplynutí sdružení zanikajícího do sdružení existujícího,
  • nebo rozhodnutím ministerstva, v tomto případě je třeba likvidátora na majetkové vypořádání, jež likviduje sdružení s uvedením poznámky ve všech dokladech za názvem občanského sdružení či za názvem organizační jednotky "v likvidaci".

Není-li způsob zániku určen ve stanovách, rozhoduje o něm nejvyšší orgán organizační jednotky a sdružení a od svého rozhodnutí do 15ti dnů to oznámí příslušnému ministerstvu, ministerstvo oznámí zánik sdružení Českému statistickému úřadu.

Při zániku se provede majetkové vypořádání, jehož postup by rovněž měl být určen ve stanovách a není-li tomu tak, pak o něm rozhoduje nejvyšší orgán, jakým způsobem mají být provedeno majetkové vypořádání.

Má-li sdružení zaměstnance, je třeba připomenout, že pracovně-právní závazky přecházejí na přijímací sdružení ve smyslu ustanovení § 249 zákoníku práce, které zní "zanikne-li zaměstnavatel sloučením, popřípadě splynutím, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovně právních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele".

Spolu se souhlasem daňového správce musí mít sdružení také kladné vyjádření správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven k zániku sdružení.

Podle shora uvedeného postupu pro občanské sdružení je třeba postupovat i při likvidaci organizační jednotky občanského sdružení, tato má rovněž právní subjektivitu.

Způsob majetkového vypořádání neurčuje žádný samostatný právní přepis pro občanské sdružení a je třeba se přiměřeně řídit ustanoveními obchodního zákoníku upravujícími likvidaci obchodních společností zrušením obchodní společnosti bez likvidace, což by se mělo týkat zejména organizačních jednotek občanských sdružení. Ustanoveními §§ 69 a 70 obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. se bude zřejmě řídit i správce daně při udělení souhlasu s ukončením činnosti.

Zrušení bez likvidace formou splynutí s jinou organizační jednotkou či se zřizovatelem, má být z rozhodnutí nejvyššího orgánu. Ten by měl přesně stanovit způsob likvidace a majetkového vypořádání organizační jednotky. Teprve tímto rozhodnutím se řídí zpracování účetnictví likvidované organizační jednotky, nikoliv naopak nejdříve účetnictví likvidované organizační jednotky zpracovávat a teprve pak rozhodovat jaká forma zrušení bude zvolena. Dále je třeba řešit k datu zrušení inventarizace majetku a závazků, způsob řešení neuhrazených pohledávek a závazků, provedení mimořádné účetní závěrky, případné daňové přiznání, pokud by povinnost daňového přiznání vznikla a vyrovnání závazků ke státu, vzhledem k případným poskytnutým dotacím v témže kalendářním roce a z nichž byl zakoupen majetek, případne z předchozích let, který se má likvidovat. O likvidaci majetku formou prodeje nebo převodu na jinou organizační jednotku, na zřizovatele nebo na jiný právní subjekt musí taktéž rozhodnout nejvyšší orgán.

Bez takovéhoto rozhodnutí, které předepisuje zákon o sdružování občanů, nelze samovolně zvolit způsob likvidace a tedy jeho zaúčtování. Způsob se musí řídit rozhodnutím nejvyššího orgánu, v němž by jednotlivé shora vyjmenované náležitosti byly konkrétně stanoveny, zejména s rozhodnutím, zda zřizovatel či jiná organizační jednotka přebírá neuhrazené pohledávky a závazky, jak bude naloženo s majetkem organizační jednotky, rozmístěným na různých místech, kam budou předán, darován, kdo jej převezme, který bude odprodán se zřetelem na závazky vůči státu.

Při zrušení s úplnou likvidací organizační jednotky s právní subjektivitou by byl postup účtování poněkud jiný a taktéž jiný při zrušení z rozhodnutí ministerstva. Tyto tři způsoby není možné při zaúčtování kombinovat, musí být jasně řečeno, že jde o zrušení organizační jednotky bez likvidace, jak je shora popsáno. Jiné formy zrušení nejsou předmětem řešení v tomto pojednání.



Dotaz č. 29

Je možno prodat darovaný počítač, pro který nemá občanské sdružení využití?

Darovaný počítač je nutno nejdříve přijmout a zařadit v účetní evidenci do majetku, nejlépe na základě darovací smlouvy, v níž by měla být uvedena hodnota daru, přiměřená k cenám obvyklým v nístě a čase s ohledem na ustanovení zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů. Zákon o účetnictví v § 24 a 25 řeší ocenění darovaných zásob a ještě je třeba se řídit Opatřením ministerstva financí čj. V/20 531/1992 ve znění pozdějších změn a doplňků. Příjem nepeněžního daru-počítače není předmětem daně z příjmů avšak podléhá dani darovací.

Pokud je počítač použit k činnosti, k níž byla nezisková organizace zřízena a je v souladu s vyjmenovanými činnostmi humanitárního charakteru v zákoně 357/92 Sb. je od daně osvobozena, musí však být podáno přiznání k dani darovací podle § 21 odst.l, písm.d) citovaného zákona ve stanovené lhůtě.

Následně je možné počítač prodat jako nadbytečný vlastní majetek. Příjem za prodej majetku však již podléhá dani z příjmů. Podle § 20 odst.7) zákona o daních z příjmů, poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání mohou základ daně, zjištěný podle odstavce l) § 20 zákona o daních z příjmů a snížený podle § 34 téhož zákona, snížit až o 30%, maximálně o 3 mil.Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, viz § 18 odstatec 4) zákona o daních z příjmů, kde je stanoveno že poplatníci, kteří nejsou zřízení založeni nebo zřízeni za účelem podnikání nejsou předmětem daně příjmy z činností, vyplývající z jejich poslaní za podmínky, že náklady vynaložené na toto činnost jsou vyšší než příjmy.

V případě, že snížení činí méně než 100 tis.Kč, lze odečíst částku ve výši 100 Kč, maximálně však do výše základu daně.



Dotaz č. 30

Může vést zájmové sdružení právnických osob s právní subjektivitou podvojné účetnictví?

Správně má vést jednoduché účetnictví pokud nepodniká a nemá příjmy přes 3 mil. Kč. V případě, že podniká nebo má příjmy nad 3 mil.Kč podvojné účetnictví vést musí.

Ještě je třeba však nahlédnout do § 9 zákona o účetnictví č.563/91, který stanovuje v odstavci l) písmeno d), že jednoduché účetnictví vede …" sdružení právnických osob" …pokud nepodniká nebo pokud příjmy nedosáhly v předchozím roce 3 mil. Kč.

Pokud jmenovaný subjekt předpokládá splnění některé z podmínek, může vést již od počátku účetního období podvojné účetnictví. Nenastanou-li v průběhu roku výše uvedené podmínky, nelze to považovat za porušení povinností uložených zákonem. Obecně pak lze říci, že uložení povinnosti, kdo má vést jednoduché účetnictví nebrání vést podvojné účetnictví. Opačný postup, místo podvojného, vést účetnictví jednoduché, není dovolen.

Tento názor podporuje zatím neschválená novela zákona o účetnictví, kde se navrhovalo výrazně omezit možnost vést jednoduché účetnictví, neboť za základní účetní metodu je považováno podvojné účetnictví.



Dotaz č. 31

Jak má nezisková organizace, např. občanské sdružení, vyplnit přiznání k dani z příjmů, dle zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů?

Zákon o daních z příjmů § 18 odst. 7 předepisuje poplatníkům, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, povinnost vést v účetnictví odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny.

Toto třídění je pro daňové přiznání nezbytné. Použitý účetní program by to měl umožnit pomocí kódů, nejméně dvou, bez použití analytických účtů, které slouží především podrobnějšímu třídění nákladů a výnosů pod syntetickými účty. První kód pak slouží k rozlišení příjmů a výdajů hlavní činnosti (neziskové, ztrátové) a k rozlišení příjmů a výdajů činnosti nebo činností ziskových v hlavní činnosti, které je povinna roztřiďovat a zdanit a k rozlišení příjmů a výdajů na činnosti doplňkové, vedlejší apod., k níž má obvykle živnostenský list.

Pomocí dalšího kódu je pak možno třídit příjmy z různých zdrojů dotací, grantů, sponzorských smluv a příspěvků a také výdaje, čerpané z těchto příjmů, pokud to smlouvy vyžadují. Tímto tříděním je umožněno pořídit výstup s přehledem příjmů a výdajů pro daňové účely i jiné. Je-li k dispozici třetí kód, umožňuje sledovat příjmy a výdaje jednotlivých akcí, jestliže nezisková organizace takové pořádá a chce znát jejich ekonomiku. Podobně by to měl umožnit i program pro jednoduché účetnictví.

Řešení pomocí analytických účtů je možné, ale dosti komplikované na metodiku, kterou si pak musí vytvořit každá organizace podle svých podmínek s nevýhodou značného množství analytických účtů.

Nemá-li nezisková organizace třídění zavedeno v účetnictví, je třeba na konci roku podrobným rozborem rozlišit příjmy a výdaje a jako přílohu přiložit k daňovému přiznání.

Nezisková organizace má možnost vyplnit daňové přiznání za celou organizaci, anebo pouze za činnosti, které jsou předmětem daně. Záleží na posouzení jednotlivých činností a jejich výsledků, kterou variantu zvolí, resp. která bude pro ni výhodnější. Předpokladem je, aby v hlavní činnosti neměla příjmy, které podléhají dani, jak je dále vysvětleno.

Příjmy neziskové organizace

  • nepodléhající dani z příjmů
    • dary movité i nemovité, tj i peněžní dary, vše podléhající dani darovací, i granty, sponzorování a podobně nazvané smlouvy, tj.bez reklamy či jakékoliv protislužby osobě soukromé či právnické, která prostředky poskytuje
    • dotace státu, obcí, okresů, krajů, regionů
    • úroky z běžného účtu
    • příjmy z pronájmu státního majetku, které se státu odevzdávají
  • osvobozené od daně z příjmů
    • členské příspěvky, schválené ve stanovách, statutech či ve zřizovacích nebo zakládacích listinách (nepatří sem jiné příspěvky členů nad stanovenou hranici členských příspěvků)
    • příjmy církví a náboženských společností z kostelních sbírek, za úkony, z členských příspěvků církví
    • příjmy Státních fondů dle § 19 odst. l e)
    • příjmy Fondu dětí a mládeže podle § 19 odst. l f)
    • výnosy z nadačního jmění, které jsou součástí nadačního jmění a zapsány v nadačním rejstříku a další příjmy vyjmenované v § 19 odst. 1 r) s podmínkou uložení na zvláštním účtu u banky a se zrušením osvobození v případě použití těchto prostředků v rozporu se zákonem 227/97 Sb. o nadacích a nadačních fondech
  • podmíněně osvobozené
    • z činností vyjmenovaných ve statutu, ve zřizovací nebo zakládací listině, jsou-li výdaje na tyto činnosti vyšší než příjmy z nich s povinností každou z nich vykazovat odděleně i výdaje z k nim příslušející
  • podléhající dani z příjmů
    • příjmy z hlavní činnosti (činností) uvedené ve stanovách, statutu, zakládací či zřizovací listině, jestliže náklady na tuto činnost jsou nižší než příjmy z ní
    • příjmy z reklam, zde je třeba rozlišit skrytou reklamu, např. zaváže-li se nezisková organizace za sponzorování poskytnout propagaci výrobků nebo služeb, jedná se o reklamu, spojenou s příjmem pro neziskovou organizaci, podléhajícímu dani z příjmu
    • z členských příspěvků - příspěvků členů, tj.jiných než stanovených v zakládací neb zřizovací listině či statutu, stanovách, které jsou osvobozeny od daně z příjmů a z členských příspěvků s povinným členstvím
    • příjmy z nájemného (mimo nájmů státního majetku), zde je třeba upozornit na problematiku poskytování bezplatných nájmů. Takovéto nájemné, oceněné podle zákona 151/97 Sb. o oceňování, by se mělo zobrazit jak v příjmech, tak ve výdajích. Viz ustanovení § 22 odst.4 , v němž se stanovuje že příjmem se rozumí i nepeněžní příjem. Nepeněžním příjmem jsou i nehrazené protislužby, ty je třeba navzájem vyúčtovat a bez úhrady zaúčtovat vzájemné pohledávky a závazky
    • příjmy z nakládáním s majetkem neziskové organizace
    • příjmy z podnikatelské, hospodářské, vedlejší nebo doplňkové činnosti
    • příjmy dle § 36 odst. 6 zákona 586/92 Sb.

Obdobně to platí pro výdaje, které je třeba třídit na činnosti čerpané z těchto příjmů, přesněji v § 23 odst.5 zákona o daních z příjmů "Náklady (výdaje) související s druhem činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejících s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, v níž dosažené příjmy jsou předmětem a nejsou od daně osvobozeny."


Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Po podrobně roztříděných příjmech a výdajích zjistí organizace zda má příjmy pouze od daně osvobozené nebo podmíněně osvobozené z nichž uhrazené náklady jsou rovny těmto příjmům nebo jsou vyšší. Také zhodnotí výdaje, zda jsou, při příjmech podmíněně osvobozených, výdaje z nich vždy daňově uznatelné (občerstvení, reprezentace není daň.uznatelným výdajem, atd. viz § 25 cit.zákona. V kladném případě nemusí daňové přiznání podávat (§ 38m zák.o dani z příjmů).

Není-li tomu tak, vyplní nezisková organizace řádné daňové přiznání, formulář pro právnické osoby s kódem pro rozlišení typu přiznání 3 A na první straně doplní předepsané údaje. Níže uvedená vysvětlení jsou řešena pro přiznání za celou neziskovou organizaci a jen u obvykle vyplňovaných řádků. Řádky neuváděné mají dostatečné vysvětlení citací příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů a v pokynech k vyplnění přiznání k dani z příjmu právnických osob, které lze obdržet na finančním úřadě s tiskopisy k daňovému přiznání. Je třeba se řídit především ustanoveními zákona č.586/92 Sb. v platném znění a souvisícími zákony a předpisy shora uvedenými pokyny a předtištěnými otázkami. Tento text slouží k podrobnějšímu vysvětlení těch řádek, které obvykle neziskové organizace vyplňují a pro krátkost textu nemůže postihnout všechny možnosti, které se v neziskových organizacích mohou vyskytnout. Další důležité poznámky jsou připojeny na konci textu.

Vyplnění daňového přiznání pouze za doplňkovou činnost předpokládá, že v hlavní činnosti není ani jeden z příjmů zdanitelný podle shora uvedeného roztřídění, což je spíš výjimka.


Strana 2 - II. ODDÍL

Řádek 10 - doplnit hospodářský výsledek roku před zdaněním, zisk je kladné číslo, ztráta se znaménkem mínus

Řádek 20 - rubrika pro uvedení nepeněžních příjmů, které nebyly zachyceny v účetnictví, podle § 22 odst. 4 jsou příjmem i nepeněžní příjmy přijaté poplatníkem

Řádek 30 - Částky odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 zákona při nedodržení stanovených podmínek, tj. že hmotný majetek a nehmotný majetek se odepisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny

Řádek 40 - navazují na řádky 1 až 13, uvedené na příloze č. l - II. oddíl nezisková organizace zde uvádí

  • výdaje na hlavní činnost, financované z příjmů, které buď dani nepodléhají, nebo jsou osvobozené či podmínečně osvobozené, tedy všechny, které umožňují činnost, ke které byla organizace zřízena a
  • také výdaje, které byly z těchto zdrojů vydány a nejsou daňově uznávány, příklad jsou: výdaje na občerstvení, cestovní náhrady nad limity stanovené zákonem, cestovní náhrady osobám v pracovním vztahu, které jdou nad zákon o cestovních náhradách náhrady a úhrady zaměstnancům a osobám, které jsou daňově neuznatelné, pokuty a penále a jiné náhrady, které dle ustanovení zákona nelze uznat
  • i výdaje uhrazené za výdělečnou (doplňkovou, vedlejší, ziskovou) činnost z příjmů osvobozených od daně z příjmů či nepodléhající dani z příjmů

Řádek 50 - zákon o účetnictví stanovuje povinnost vést účetní odpisy, které si stanovuje účetní jednotka vnitřní směrnicí. Pokud jsou zaúčtovány účetní odpisy vyšší než daňové odpisy podle § 26 až § 33 zákona o daních z příjmů, rozdíl se uvádí v tomto řádku.

Řádek 60 - jestliže nezisková organizace zaúčtovala mzdy, ze kterých má povinnost srazit částky na zdravotní a sociální pojištění a tyto po konci účetního období do 31.1. následujícího roku nebyly odeslány na příslušné účty, uvede zde neodvedenou částku

Řádek 100 - zde se uvádí dary a příspěvky od jiných subjektů než státu, obcí a regionů, sponzorování granty, také darované služby darovaný materiál i darovaný hmotný a nehmotný investiční majetek a drobný hmotný investiční majetek podle § 18 odst. 2

Řádek 101 - zde uvést všechny dotace státu, obcí, okresů a krajů podle § 18 odst. 4 zákona

Řádek 110 - sem patří pouze úroky z běžného účtu, které jsou osvobozené, ostatní úroky a výnosy podléhají dani z příjmu podle § 19 zákona


Strana 3 - Příloha č. 1 II. oddílu

A. Rozdělení výdajů…

Řádek 1 až 13 - zde podrobně rozvést výdaje a jejich součet , který musí souhlasit s částkou v řádku 40 na straně 2, nepostačí-li řádky, uvést v další příloze. Kdo účtuje podvojném účetnictví, v každém řádku uvede příslušné syntetické účty


B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku

Řádek 1 až 9 - zde třídit odpisy podle ustanovení § 31 a § 32 a souvisících § 26 až 33, a patří sem pouze daňové odpisy, vedené na registračních kartách, mohou se lišit od účetních, vedených v účetnictví

Řádek 10 - součet účetních odpisů dle výsledovky, tedy vedených v účetnictví podle vnitroorganizační směrnice a mohou se lišit od daňových, které jsou vedeny v registračních kartách v operativní evidenci


Strana 5

E. Odečet daňové ztráty …

Zákon o daních z příjmů § 34, odstavec l dává možnost odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovacích obdobích nebo jeho část a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Při vyplňování této rubriky je třeba podle vlastních činností zhodnotit zda jde o činnosti, u kterých jsou příjmy osvobozeny od daně z příjmů ve smyslu ustanovení § 34 odst. 11, který zní: "Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce l vylučuje povolení osvobození od daně" Obecně prospěšná společnost vezme na vědomí § 34 odstavce 12, že se na ni ustanovení odstavců 1 a 2 nevztahuje.

Mimo obecně prospěšných společností, u ostatních neziskových organizací by to mělo znamenat, že činnosti ziskové hlavní činnosti a vedlejší, doplňkové, hospodářské apod., jež mají charakter podnikání a nemají příjmy od daně osvobozené, by se mohl vztahovat § 34 odstavec 1 zákona o daních z příjmů. Podmínkou by pak bylo, že nemají k žádnému příjmu osvobození od daně. Jejich účetnictví je přesně vedeno, odděleně od hlavních činností, financovaných z příjmů od daně osvobozených, a že žádný náklad není hrazen z příjmů osvobozených v hlavní činnosti, a dále že společné náklady jsou děleny řádným výpočtem nebo dokladem o poměru vynaložených nákladů a zahrnutím jejich poměrné části do nákladů zdaňované činnosti.


Strana 6

G. Celková hodnota poskytnutých darů

Řádek l a 2 - Od základu daně nelze odečíst hodnotu darů podle § 20 odst. 8 u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

H. Rozčlenění celkového nároku na slevy…

Řádek l až 5 - vyplnit částky uvedené v citovaných paragrafech za případné zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

Strana 7

Řádek 200 - provést výpočet dle předepsaného textu a ztrátu nebo zisk zapsat v příslušné částce

Řádek 220 - vyplnění provést dle textu

Řádek 230 - vyplnit pouze vznikne-li organizaci nárok na odečet předchozích daňových ztrát dle shora uvedeného vysvětlení k oddílu E.

Řádek 250 - postupovat dle textu

Řádek 251 - po event.snížení základu daně podle § 34 odst. 1 a § 34 písm.a) až d) lze snížit základ daně podle § 20 odst. 7 ještě snížit až o 30% (maximálně o 3 mil.Kč), činí-li toto snížení méně než 100 tis.Kč, lze základ daně o 100 tis.Kč snížit avšak tato částka nesmí přesáhnout základ daně. To platí k daňovému přiznání za rok 2000.

Od 1. 1. 2001 (daňové přiznání za rok 2001) platí maximální částka 1 mil. Kč. A činí-li snížení 30% méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 tis. Kč v maximální výši však jen základu daně

Řádek 270 - vyplnit dle textu a výslednou částku zaokrouhlit dle níže uvedeného znění § 21 zákona o daních z příjmů

Řádek 280 - vyplnit za rok 2000 číslem 31, podle § 21 odst. 1 činí sazba daně 31% ze základu sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů.

Řádek 270 - daň (řádek 270 x řádek 280): 100

Řádek 300 - uplatnit slevu na dani za případné zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností podle znění § 35 zákona na daních z příjmů, nejvýše do částky vypočtené v řádku 290


V. ODDÍL - placení daně

Řádek l - doplnit případně zaplacené zálohy

Řádek 2 - doplnit sraženou daň z úrokových příjmů z dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech, pokud jsou uvedeny v majetku poplatníka a výnosy před srážkou daně uvedeny ve zdanitelných příjmech.

Řádek 3 - vyplní se nedoplatek daně se znaménkem mínus a v termínu uhradí správci daně


Poznámky k problematice daní z příjmů neziskových organizací

Úroky ze státních dluhopisů emitovaných do 31.12.1996 jsou osvobozeny od daně z příjmů

Od daně z příjmů jsou osvobozeny i úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů. Hypoteční zástavní listy jsou cenné papíry - dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypoteční zástavní list a jejich jmenovitá hodnota, včetně úroků, je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů, popřípadě náhradním způsobem. Jsou vymezeny v zákoně 530/1990Sb., o dluhopisech, v platném znění.

Novelou zákona 210/1997 Sb. od zdaňovaného roku 1998 je stanoveno, že z úroků, úrokových výnosů a výher bude bankami srážena i nadále srážková daň, avšak ta už nebude mít charakter konečné daně.Poplatník si musí zahrnout příjem vč.sražené daně do základu daně z příjmů, zdanit sazbou podle § 21 odst. l a bankou sraženou daň si započítat jako zaplacenou do celkové daňové povinnosti. K těmto nákladům lze přiřadit pouze ty výnosy, které s výnosy z úroků souvisí. To ostatně platí i pro jiné výnosy z činností, vyplývající z poslání neziskové organizace a na výnosy z činnosti se živnostenským oprávněním, jež si nezisková organizace pořídila.

Termínované vklady (nebo jiné dle § 36 odst. 6 zákona o daních z příjmů) uplatňuje-li poplatník zápočet daně na výslednou daňovou povinnost, má to doložit buď výpisy nebo požádat banku o potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou se všemi průkaznými náležitostmi.

Prodej majetku za cenu vyšší než vstupní, rozdíl ceny patří do příjmů, které jsou předmětem daně.

Daňově účinné nemohou být náklady, které jsou spojeny s příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou předmětem daně, ale jsou od ní osvobozeny, nebo jsou zdaňovány zvláštní sazbou, nebo jsou vynaloženy na ztrátovou hlavní činnost, nikoliv na činnost podléhající dani z příjmů.



Dotaz č.32

Jak odepisovat chatu předanou darovací smlouvou nadačnímu fondu ?

Ke dni vzniku majetkového práva k chatě měl nadační fond nabytý majetek převzít do účetnictví, hodnotu nemovitosti a pozemku zvlášť. Podle zákona o účetnictví 563/91 Sb. oceňuje se majetek podle § 25 zákona 563/91 Sb. zákona o účetnictví. Chatu účetně odepisuje podle odpisového plánu dle znění § 28 zákona o účetnictví.

V jednoduchém účetnictví nadační fond vede chatu a pozemek v účetních knihách operativní evidenci investičního majetku. Podle zákona o účetnictví provádí v této evidenci účetní odpisy chaty. Odpisový plán účetních odpisů je součástí přílohy závěrky. Účetní odpisy stanoví nadační fond z hlediska času a upotřebitelnosti.

Pokud by nadační fond měl zdanitelné příjmy, stanovil by daňové odpisy v souladu se zákonem o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm.a) a § 26 - § 33. U hmotného majetku se vychází od roku 1995 ze zatřídění do jednotlivých skupin dle kódu Standardní klasifikace produkce včetně Klasifikace stavebních děl – Opatření statistického úřadu z 1.11.1993 čj. 1174/933010. V tom případě přihlédne při stanovení vstupní ceny k ustanovením k § 29 odst. l písmeno e) a k výjimce v témže § 29 odst. 12.

O daňových odpisech nadační fond neúčtuje, účtuje se o účetních odpisech. Pokud se daňové odpisy liší od účetních, promítá se rozdíl při vyplnění přiznání k dani z příjmu do základu daně mimoúčetně. Přitom je nutné zohlednit, zda majetek, který je daňově odpisován, slouží zcela anebo zčásti ke zdanitelným příjmům, jestliže by vůbec takové nadační fond měl.



Dotaz č.33

Jak je možné využívat chatu a jak to ovlivňuje daň z příjmů?

Nadační fond nesmí podnikat s výjimkou pronájmu, který není podnikáním a dále s výjimkou pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. Pronájem však podléhá dani z příjmu s výjimkou pronájmu nemovitosti, zapsané v nadačním jmění. Pronájem nemovitosti, zapsané v nadační jmění, je od daně z příjmu osvobozen.

Pronájem je charakterizován nájemní smlouvou a řídí se § 663 občanského zákoníku s náležitostmi nájemného, doby nájmu, účelu užití, atd.

Podle popisu užívání chaty nesplňuje způsob jejího užívání tato kritéria, jedná se o krátkodobé pobyty, v nichž je, či měla by být, naplňována činnost, ke které byl nadační fond zřízen. Případné používání chaty k jiným účelům např. k rekreaci a s ním spojeným ubytováním má charakter služby, tedy podnikání. To ostatně potvrzuje i § 43 o živnostenském podnikání 455/91 Sb., (živnostenský zákon) ve kterém je stanoveno, že službami se pro účel tohoto zákona rozumí mj. i poskytování ubytování. Služba je charakterizována v kódu SKP pod číslem 55.2 - Ubytovací služby v kempech a jiných zařízeních, takové užívání by podléhalo dani z příjmu a tato výdělečná činnost není nadačnímu fondu dovolena.

Výnos z pronájmu by mohl nadační fond mít, muselo by se však jednat o skutečný pronájem nemovitosti nájemci, který by ji užíval podle podmínek nájemní smlouvy a platil nájemné. Nájemné by podléhalo dani z příjmů s výjimkou výnosu z nemovitosti zapsané v nadačním jmění, které však nadační fond nevytváří. Z popsaných skutečností lze dovodit, že se o tyto náležitosti nejedná.

Mají-li pobyty charakter, naplňující účel vyjmenovaný ve statutu nadačního fondu, mělo by to být průkazně doloženo a pak by je nadační fond mohl hradit ze svých zdrojů, jimiž jsou především dary. Účastníci akcí, souvisejících s posláním nadačního fondu, také mohou svými dary nadaci přispívat na její činnost, jako jiné fyzické či právnické osoby.



Dotaz č.34

Dary poskytnuté nadaci a darovací daň – daň z jiných příjmů ?

Dary je třeba prokazatelně doložit a doklad by měl obsahovat, kdo je poskytovatel daru, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování a jsou to náležitosti darovací smlouvy.

Ke všem darům má nadační fond ve lhůtě 30ti dnů ode dne uplynutí každého pololetí příslušného kalendářního roku podat přiznání k dani darovací, neboť je právnickou osobu podle § 20 odst. 4 zákona o dani dědické a přiznání musí zahrnovat veškerý takto nabytý majetek za toto období.

V ustanovení zákona 357/92 Sb. § 20 odst. 4 písmeno d) je stanoveno osvobození od daně darovací nabytí majetku nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadačním fondem v souladu s účelem a podmínkami stanovenými ve statutu. Podle znění statutu nadačního fondu jsou dary od daně darovací osvobozeny.

Zde je třeba v souvislosti s daní darovací připomenout, že předmětem daně darovací je také jiný majetkový prospěch, např. bezplatné opravy, doprava a jiné služby zdarma.

I když nadace nepodniká, nebyla k tomu založena, nemá příjmy z nájemného, nemá a nemůže mít členské příspěvky a ostatní příjmy z činností uvedených v § 23, odst. l zákona 227/97 Sb., mohou být předmětem daně z příjmů příjmy z reklam, pokud by takovou protislužbu obsahovala smlouva třeba i nazvaná darovací.

Darovací smlouva, nazvaná například sponzorování, grant apod., obsahuje-li závazek reklamy, jedná se o službu, podléhající dani z příjmů. Dar je vždy to, co je poskytnuto lidově řečeno jako „něco za nic“. Snad by mohlo být tolerováno umístění loga firmy bez uvedení výrobků neb služeb.

Pokud by se v nadačním fondu vyskytly příjmy podléhající dani z příjmů, jak je v dalších odpovědích uvedeno, vzniká pak nadačnímu fondu povinnost vést odděleně v účetnictví tyto příjmy od příjmů, které buď nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené. Obdobně to platí pro vykazování výdajů, viz zákon 586/92 Sb. § 18 odst. 7 a 8.

Dále je třeba v účetnictví oddělit správní náklady od nákladů na činnost, ke které je nadace zřízena a k těmto nákladům má být stanovena pravidla, platná nejméně 5 let, viz zákon o nadacích a nadačních fondech § 3, odst.2, písmeno g) a § 22 zákona 227/97 Sb.

Jak logiky věci vyplývá, je vhodné všechny souvislosti s s daněmi konzultovat se správcem daní, jak na ně nahlíží v těch daňových záležitostech, kde v zákonech nelze najít zcela jednoznačné stanovisko.



Dotaz č.35

Úrokové příjmy, úrokové výnosy ?

Ještě je třeba se zmínit, že novelou zákona 210/97 Sb. od zdaňovaného roku 1998 je stanoveno, že z úroků, úrokových výnosů a výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových listech bude bankami nadále srážena srážková daň, avšak nebude již mít charakter konečné daně. Poplatník si musí zahrnout příjem včetně sražené daně do základu daně z příjmů, zdanit sazbou podle § 21 odst.l a bankou sraženou daň si započítat jako zaplacenou do celkové daňové povinnosti, či požádat podle výsledku daňového přiznání o vrácení zaplacené daně. Vklady z nadačního jmění zapsané nadač.rejstříku jsou osvobozené od daní a postup je pak jiný.



Dotaz č.36

Chata není přihlášena jako ubytovací kapacita a nadační fond nic neplatí obci ?

Pro správný pohled na tuto záležitost odkazuji na zákon 565/90 Sb. o místních poplatcích za ubytovací kapacity, který má nahradit nový záklon o obecních daních. Místní poplatky má podle znění zákona 565/90 Sb., vybírat fyzická či právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Hovoří se v něm také o tom, že poplatku nepodléhají kapacity pro přechodné ubytování studentů a žáků a zařízení, sloužící sociálním a charitativním účelům. Obce však mohou povinné poplatky snížit nebo prominout. Doporučuji tuto záležitost prostudovat v platném zákoně a řídit se jím.



Dotaz č.37

Příspěvky a poplatky studentů ?

Obecně o členských příspěvcích, které jsou osvobozeny od daní z příjmů. To se týká neziskových organizací s členskou základnou. Jedná se pak o členské příspěvky , které jsou schváleny ve stanovách, statutech, zřizovacích nebo zakládacích listinách ve stanovených částkách. Takovouto členskou organizací nemůže být nadační fond. Ostatní členské příspěvky a příspěvky a poplatky členů, jakkoliv jsou nebo budou jako členské anebo jiné příspěvky či poplatky vykazovány, podléhají dani z příjmu.

Ještě s těmito příspěvky by mohla souviset podle § 23 odst. l zákona 227/97 Sb., možnost pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek a zejména kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí, z nichž mohou nadačnímu fondu plynout příjmy (příspěvky), měly by být podložené doklady o jejich pořádání a výběru (zejména u veřejných sbírek podle předepsaných pravidel, samozřejmě i u tombol a loterií), samozřejmě jde však taktéž o zdanitelné příjmy.

Tato krátká stať ovšem nemůže postihnout všechny varianty příspěvků jiných neziskových organizací a pro nadační fond tedy platí, že všechny příspěvky jsou zdanitelným příjmem.


V březnu 2001 zpracovala Františka Kulhánková
Telefonické odpovědi na vaše dotazy z oblasti účetnictví a daní zdarma:
tel. 323 640 420, mobil 605 985 461

Odpovědi po telefonu

na další vaše dotazy z oblasti účetnictví a daní pro NNO bezplatně zodpoví Františka Kulhánková tel. 323 640 420, mobil 605 985 461

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz