Čeští odborníci s podporou ČRA pomáhají zemědělcům v Moldavsku efektivně a šetrně využít živočišný odpad
19.11.2024
Praha [Česká rozvojová agentura]
Autor: Filip Šebek
Podle posledních výzkumů Moldavsko produkuje zhruba 4 miliony tun odpadu za rok, ale z toho recykluje pouze 600 tisíc tun. To je velká zátěž pro životní prostředí. Kromě milionů tun odpadků produkuje země ještě větší množství živočišného odpadu – okolo 6 milionů tun. Špatné nakládání s těmito odpady vede k několika zásadním problémům, jako je znečištění vody a vzduchu, degradace půdy, nebo znehodnocení zdrojů kvůli jejich kontaminaci.
Přestože je odpad zdrojem znečištění, jeho správné zpracování může přinášet benefity. Například kompostování hnoje může vyřešit hned několik problémů najednou. Nejen, že se odpad kompletně využije a není tak potřeba pro něj vytvářet skládky, ale zároveň poslouží jako kvalitní hnojivo, které podpoří zemědělskou produkci. V neposlední řadě podporuje ekologickou situaci v zemi, která se v posledních letech stále zhoršuje.
Zatímco někteří lidé na venkově už hnůj v zemědělství používají, ostatní ho vyhazují do okolí, nebo v lepším případě odváží na místní skládku. Podle výzkumu v rámci projektu Waste Governance představoval hnůj 60 % vyhozeného pevného odpadu.
Projekt MILK (Modernizace, inovace a využití znalostí v sektoru mléčné produkce v Moldavsku), probíhá již od roku 2022. Jelikož se jedná o velmi důležité a komplexní téma, byla v rámci projektu zorganizována řada školení s experty z oboru a akademiky z Moldavska. Zemědělcům bylo vysvětleno, jak důležité je správně využívat hnůj a jak jim může pomoci zvýšit úrodu. Další částí projektu bylo školení v Praze, kde se účastníci dozvěděli, jak funguje nakládání s odpady v České republice.
„Naším cílem je zlepšit dosavadní způsoby hospodaření tím, že zemědělcům představíme účinné kompostovací metody. Chceme moldavským farmářům pomoci vytvořit z živočišného odpadu hodnotný zdroj, který zlepší kvalitu půdy a přispěje k větší čistotě vody, vzduchu a udržitelnějšímu prostředí. Díky školení v České republice se mohli moldavští farmáři učit přímo od českých expertů, kteří mají s kompostováním v podobných podmínkách zkušenosti. Je to pro nás jedinečná příležitost, jak se s tímto procesem seznámit, a poté tyto metody aplikovat u nás v Moldavsku,“ říká Octavian Olaru, manažer projektu ze společnosti Člověk v tísni.
Studijní výjezd zahrnoval různé informační aktivity na lepší porozumění efektivnímu nakládání s odpady a osvojení si těchto dovedností v praxi. Moldavští farmáři tak navštívili kompostárny v Blatnici, Třebíči a Neškaredících a učili se, jak lépe kompostovat a zpracovávat odpad. Účastníci projektu byli u každé fáze procesu, od sběru odpadu, až po finální produkci kompostu bohatého na živiny. Zároveň byli farmáři informováni o tom, jak si založit vlastní udržitelnou a výdělečnou kompostárnu.
Příkladem jim byla kompostárna v Blatnici, kterou provozuje firma ProFarm. V roce 2014 začala v malém měřítku zpracovávat biologicky rozložitelné odpady, dnes už svoji kapacitu rozšířila na 2500 tun. Firma teď kompostuje odpad z devíti obcí a dvou měst a zpracovává různé druhy materiálu: hnůj, listy, větve, zbytky rostlin a zeleniny, piliny, slámu atd.
„Díky návštěvě v Česku získali farmáři cenné informace o šetrných způsobech nakládání s bioodpadem. Tyto metody teď využijí v praxi. To souvisí také s našimi plány v rámci projektu na příští rok. Pro malé farmáře chceme vytvořit systém sběru hnoje a kompostárny,“ říká asistentka projektu Xenia Martinov. Za finanční podpory České rozvojové agentury je tak možné v rámci projektu MILK podporovat v Moldavsku malé farmáře, kteří jsou klíčoví pro místní mlékárenskou výrobu.