ČRA podporuje udržitelný rozvoj zemědělství v Gruzii

11.4.2023
Praha [Česká rozvojová agentura]
Autor: Filip Šebek

Přestože je živočišná výroba v horských oblastech Gruzie značně rozšířená, v současné době přináší jeden z nejnižších příjmů ze všech činností zajišťujících obživu ve venkovských oblastech, a proto příliš nepřispívá k socioekonomickému rozvoji těchto oblastí. Charita ČR proto s podporou České rozvojové agentury pracuje od roku 2022 na projektu, jehož cílem je zvýšit příjmy zemědělců žijících v oblasti Tušeti, Pshav-Khevsureti a v obci Khulo. Cílem je změna jejich postupů týkajících se chovu a krmení hospodářských zvířat a hospodaření na pastvinách, směrem k udržitelnějším a produktivnějším.

V rámci projektu pracuje Charita Česká republika na zlepšení přístupu místních zemědělců na trh prostřednictvím rozvoje podnikání, zvýšení hygienických standardů a standardů biologické bezpečnosti a posílení vazeb na odběratele a finance.

Projektový expert Charity Česká republika v Gruzii, Anzor Gogotidze, vysvětluje, že ačkoli udržitelné zemědělství zahrnuje mnoho věcí, samotný projekt se zaměřuje na chov skotu, v tomto případě na udržitelný chov skotu, a zahrnuje nejen využití pastvin, ale i řadu dalších otázek souvisejících s veterinárními službami, dobrými životními podmínkami zvířat, výživou atd.

„V Gruzii nemáme pastviny – takový pojem gruzínská legislativa nezná. Po rozpadu Sovětského svazu a zničení struktur si obyvatelstvo, zejména v horských oblastech, tuto otázku upravilo podle historické pamětí, což znamená, že určité pastviny připadly k vesnici,“ říká Gogotidze.

V 50. letech 20. století, kdy se formovaly sovětské farmy, se Tušeti změnilo v jednu velkou pastvinu a tento směr určoval chov ovcí a do jisté míry i chov skotu. Po rozpadu Sovětského svazu, kdy byly státní statky rozpuštěny, si obyvatelstvo samo na základě paměti určilo hranice mezi některými vesnicemi.

„Podobný proces se rozvinul i v jiných oblastech Gruzie – louky v blízkosti vesnice se nazývají vesnické pastviny a místní obyvatelstvo je využívá jako pastviny, i když nejsou vesnici právně přiděleny,“ vysvětluje Anzor Gogotidze a dodává: „Nyní v Gruzii probíhá velký projekt s pomocí Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) a připravuje se dokument o politice hospodaření na pastvinách, na jehož základě by měl být dopracován příslušný zákon, a do jisté míry lze již tuto venkovskou pastvinu jako formu sociálního benefitu legalizovat, i když je na pořadu dne mnoho problémů, například otázka hospodaření, tedy jak by se mělo s venkovskou pastvinou hospodařit. Jak je uvedeno ve stávající legislativě, pastvina může být pronajata, pokud se jedná o státní nebo obecní majetek, formou dražby, které se mohou zúčastnit nejen obyvatelé obce, ale i jakákoliv zainteresovaná právnická nebo fyzická osoba, a může se stát, že pastvina již nebude patřit obci. a může ji vlastnit právnická nebo fyzická osoba, která s touto obcí do té doby nepřišla do styku, ale má o tuto pastvinu určitý zemědělský či ekonomický zájem.“

Pro řešení tohoto problému se jako nejvhodnější jeví převzetí francouzských zkušeností, kde se vytvářejí sdružení uživatelů pastvin a tato sdružení se stávají nájemci této pastviny. Zakladateli tohoto sdružení jsou místní uživatelé pastvin a sami rozhodují na základě plánu hospodaření na pastvině.

Všechny vesnice tyto pastviny mají, i když i to je předmětem konfliktu mezi státem a místním obyvatelstvem. Například tam, kde dnes většinu pastvin spravuje Agentura pro správu národního majetku, byla 3 % pastvin převedena na obce. Ty mohou tyto pastviny pronajímat, ale nejsou na prodej, a v Gruzii je jen velmi málo pastvin v soukromém vlastnictví. V této fázi se v rámci různých státních programů pracuje na tom, aby se zjistilo, jaká je výměra zemědělských pozemků a aby bylo možné zaevidovat stávající pozemky a určit jejich cenu.

Pastviny v zemi nejsou obhospodařovány, a to ani řádně, ani plošně. Pastevci hospodaří na základě starých znalostí, které se neopírají o vědecké informace. Často dochází k tomu, že obyvatelé odmítají přijmout nové poznatky – myslí si, že chápání, které zdědili po svých předcích, je jediné pevné a správné.

„Pastviny, které máme, jsou degradované a jejich produktivita je nízká. To je ještě patrnější v horských oblastech, kde přirozeně dochází k sesuvům půdy a erozi, a to nejen v důsledku pastvy, ale i větrné a vodní eroze. Gruzínské zemědělství je dnes převážně extenzivní, což znamená, že ve snaze zvýšit počet vyprodukovaných produktů nezvyšujeme produktivitu zvířat, ale zvyšujeme jejich úživnost, a myslíme si, že jen tak získáme více produktů a příjmů. V konečném důsledku to vede k rozvoji negativních jevů, jako je degradace půdy a podobně, které souvisejí s potravinovou bezpečností země,“ přibližuje problém Anzor Gogotidze a dodává: „Výnosná pastvina znamená, že máme vysoce produktivní hospodářská zvířata, vyprodukujeme více produktů s menšími náklady na práci, zemědělec získá větší příjem, zvýší se kvalita života, člověk už neutíká ze země a v zemi není nedostatek mléka a mléčných výrobků. Zejména v posledních letech se ceny mléka a mléčných výrobků výrazně zvýšily.“

Gogotidze zdůrazňuje význam zavádění rotačních pastevních postupů. Vzpomíná na své zkušenosti z práce v Tušeti, kde bylo zorganizováno několik pilotních pozemků, aby se zjistilo, jak bude rotační pastva na pozemku fungovat. K tomuto účelu použili elektrické ohradníky a jak poznamenal, pozemek byl velmi úspěšný. Díky tomu si místní obyvatelé uvědomili jeho význam a začali zavádět elektrické ohradníky i v dalších vesnicích v Tušeti, zejména na zimních pastvinách. Elektrické ohradníky se nyní v Gruzii běžně používají a již nejsou novinkou, ale rozvinutou praxí.

„V rámci projektu Charity Česká republika bude princip střídavé pastvy pomocí elektrických ohradníků zaveden ve třech horských oblastech Gruzie: V těchto gruzínských regionech se nachází tři ohrady: Tušeti, Pšav-Khevsureti a obec Khulo. Výsledkem projektu bude zvýšení počtu farem produkujících hovězí maso podle udržitelných a produktivnějších postupů chovu skotu, vybraní zemědělci získají lepší přístup na trh a odpovídajícím způsobem se zvýší jejich příjmy. Gruzínští zemědělci navíc budou mít možnost seznámit se s českým know-how precizního zemědělství prostřednictvím B2B párovacích akcí pro české a gruzínské agropodniky,“ dodává Gogotidze.

Charita Česká republika se rozvojem venkova v Gruzii zabývá již řadu let a tento projekt je dalším krokem vpřed. Projekt je realizován v rámci oficiální rozvojové pomoci České republiky a prostřednictvím partnerství mezi Českou rozvojovou agenturou a Charitou Česká republika.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: