V Etiopii podporuje ČRA projekt pomáhající drobným zemědělcům zvýšit svou úrodu ekologicky šetrným hospodařením

21.2.2023
Praha [Česká rozvojová agentura]
Autor: Filip Šebek

Už v roce 2017 byl v Etiopii zahájen projekt Participativní rozvoj produktivní krajiny v zóně Sidama realizovaný společností Člověk v tísni a podporovaný ČRA, jehož cílem je zvýšit životní úroveň zemědělců a zlepšit nakládání s přírodními zdroji ve vybraných kebelích. Projekt za tu dobu pomohl velkému množství drobných farmářů, tak jako v případě Almazy Argety, která se zemědělství věnuje celý život a v současnosti s úspěchem využívá tzv. vermikompostér.

Nadužívání přírodních zdrojů je v Etiopii jedním z hlavních důvodů postupné degradace krajiny a rozšiřování pouští. Zemědělství se přitom věnuje například v zóně Sidama Regionu jižních národností a lidu téměř 85 % obyvatel a v případě neúrody je příjem těchto venkovských domácností vážně ohrožen.

Almaze Argeta je matka šesti dětí z jižní Etiopie a žije ve vesnici Dibicho v oblasti Alta Chiko. Jedinou obživou je pro rodinu její pole. V zemědělství je opravdu dobrá, a tak ji tým organizace Člověk v tísni oslovil, aby se zúčastnila školení, a pak se o svoje znalosti podělila s ostatními. Naučila se vyrábět vermikompost – kompost produkovaný žížalami – z odpadu z domácnosti a rostlinných zbytků na její zahradě. Od české organizace dostala také základní vybavení, jako je box na zpracování vermikompostu a krmení žížal.

„Nejdřív jsem si myslela, že je to vtip. Nemohla jsem tomu uvěřit. Nechtěla jsem se na žížaly ani podívat, nebo se jich dotknout, natož abych s nimi nějak pracovala. Štítila jsem se jich. Od školení jsem očekávala, že dostanu nějaké jednoduché tipy, ne že budu mít vlastní žížaly a budu vyrábět kompost,“ říká Almaze. Počáteční odpor ale rychle překonala. Proces výroby vermikompostu začíná namnožením žížal a přípravou rostlinných zbytků, které je potřeba nasekat na menší kousky. Žížaly je pak potřeba průběžně krmit. Vermikompost je čistě organické hnojivo vyrobené z biologických výměšků těchto živočichů.

Almaze potvrzuje, jak je obtížné naučit lidi ve venkovských oblastech takové novoty. V cestě stojí tradice a kulturní bariéry. Práce v takovém prostředí s sebou přináší řadu výzev – překonávání předsudků, stigmatizaci, a dokonce může vést k vyloučení ze společenského života komunity. V nejrůznějších sociálních, politických a ekonomických otázkách mají etiopské ženy nejmenší rozhodovací pravomoc, proto je pro ně těžké zapojit se do nových projektů. „Školení, podpora terénního týmu a praktické zkušenosti farmářů mě povzbuzují, abych pokračovala a zlepšovala se,“ říká Almaze.

Almaze teď chová žížaly a vermikompost od nich používá jako organické hnojivo sama, a dokonce ho prodává. Nejdřív měla z jednoho boxu žížal jen malé množství vermikompostu, což stačilo jen na malé zeleninové a ovocné záhony. Nyní ho ale má dostatek pro všechna svá pole.

Od roku 2020 Almaze nepoužívá žádná umělá hnojiva. Nemusí tak za ně utrácet a celkově ušetří. Místo toho využívá ekologická hnojiva šetrná k přírodě, a díky tomu jsou její produkty ekologické. Pěstuje hlavně ananas, zeleninu, kukuřici, banánovník habešský a kávovník. Almaze si plánuje dál šířit osvětu mezi zemědělci a dál prodávat své produkty. Chce farmářům jít příkladem a ukázat jim, že v době rostoucích cen můžou ušetřit za hnojivo a ještě být ohleduplní k přírodě.

Člověk v tísni v Etiopii pracuje na tomto a dalších rozvojových projektech společně s Českou rozvojovou agenturou a Ministerstvem zahraničních věcí.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: