Kanál není salám
12.5.2005
[Hnutí DUHA]
Autor: Pavel Přibyl, tel: 603 207 249
Součástí návrhu politiky, který ministerstvo připravilo, je rovněž záměr „na základě vypracování ekonomicko-ekologické studie připravovat kvalitní napojení ČR na dunajskou a oderskou plavební oblast“. Vláda také zařadila první část (kanál z Dunaje do Břeclavi a přístav v Břeclavi) mezi své priority pro financování z evropského Fondu soudržnosti. Hnutí DUHA ve svých připomínkách upozornilo, že je nutné posouzení celého projektu – nikoli jen dílčích úseků takzvanou salámovou metodou.
Projekt, který by si vyžádal investice ve výši stovek miliard korun, vyvolává ekonomické i ekologické námitky. Panují vážné pochyby o jeho potřebnosti a rentabilitě. Vodní doprava v České republice totiž rapidně klesá v důsledku malé poptávky. Ve srovnání s počátkem devadesátých let má pouze asi třetinový výkon.
Přestože o trase kanálu není zdaleka jasno, stavební uzávěry vyhlášené kvůli jeho budování už v sedmdesátých letech nadále omezují život řady obcí. Některé z nich, například Kroměříž, se v souvislosti s kanálem obávají masivních zásahů do osídlení spojených s demolicemi domů. Podobně na tom jsou vlastníci nemovitostí, kterých jsou v potenciální trase kanálu tisíce. Málokdo tuší, zda nebude jeho pozemek či dům za pár let vyvlastněn. Kanál by poškodil poslední zbytky vzácné lužní krajiny: lužních lesů, bohatých luk a mokřadů, které tvoří domov bobra, vydry a dalších ohrožených druhů. Změní také vodní režim a panují obavy, že by projekt mohl ztížit ochranu před povodněmi.
Zastánci kanálu argumentují, že evropské silnice jsou přetížené. Ale silniční a vodní doprava si prakticky nekonkurují. Lodě převážejí rozměrné náklady, u kterých nehraje velkou roli přepravní čas, například štěrk, rudy, uhlí, cement a obilí. V některých případech mohou konkurovat nanejvýš železnici. Počet kamionů na silnicích ale nesníží, protože ty se používají k přepravě jiných druhů zboží.
Kompletní posouzení projektu požadovaly také ekologické organizace z Rakouska, Slovenska a Polska. Upozornily přitom, že hodnocení se musí zabývat také dopady v těchto zemích. Kanál DOL by totiž mohl poškodit unikátní přírodní území v sousedních státech, například přirozenou říční nivu Moravy na slovensko-rakouské hranici.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl:
„Vláda se nemůže rozhodnout, že začne pracovat na změně života tisíců lidí, aniž by ověřila skutečné důsledky. Kanál by přišel na stovky miliard, poškodil by krajinu a změnil každodenní život místních lidí podél stovek kilometrů moravských a českých řek i v sousedních zemích. Pokud ministerstvo chce takový obří projekt zařadit do oficiálních vládních plánů, musí nejprve důkladně posoudit jeho ekologické dopady a rentabilitu. Posouzení by se určitě mělo zabývat dopady celého projektu, nikoli jej salámovou metodou rozkrájet na jednotlivé kusy a zkoumat jenom část z nich.“
Informační list se základními údaji o kanálu Dunaj-Odra-Labe, projednávání a důsledcích projektu: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/dol_na_scene.pdf
Kontakt:
Pavel Přibyl, Hnutí DUHA, telefon 603 207 249, email: pavel.pribyl@hnutiduha.cz