CZECHGLOBE -– Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu

26.2.2010
PRAHA [AV ČR]

Projekt CzechGlobe přispívá k řešení projevů a dopadů globální změny klimatu (GZK) a navazuje na výzkum ekosystémů České republiky a jejich prostředí. Dosavadní řešitel těchto projektů a navrhovatel CzechGlobe, Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, v. v. i., je současně zakládající institucí právě budované celoevropské infrastruktury ICOS – Integrovaného systému pro sledování uhlíku (7. RP EU, program ESFRI, www.icos-infrastructure.eu). Projekt CzechGlobe přináší špičkové „know-how“ z oblasti observačního a experimentálního výzkumu dané zejména aplikací procesového zobrazování a nadstavbou – socioekonomickým výzkumem. Plní povinnosti školitele a koordinátora spolupráce se zeměmi Visegrádské čtyřky, Karpatské iniciativy, s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem. Svým obsahem prolíná i do další ESFRI infrastruktury – EUFAR – Evropská infrastruktura pro letecký výzkum v environmentálních vědách a vědách o Zemi (7. RP EU, program ESFRI, www.eufar.net), jíž je ÚSBE AV ČR členem.
Realizací projektu CzechGlobe bude vybudována infrastruktura výzkumu, která pokryje území ČR. Součástí se stane meteorologická měřicí věž umístěná v centrální oblasti ČR, jež doplní celoevropskou síť dosud chybějícím českým národním bodem sledování skleníkových plynů v referenční vrstvě atmosféry. Dále bude obsahovat síť ekosystémových stanic zaměřených na sledování, kvantifikaci a vyhodnocování toků uhlíku v základních typech ekosystémů ČR a síť sledování koloběhu základních biogeochemických prvků v malých povodích. Centrální fyziologická, izotopová
a metabolomická laboratoř rostlin a nově budovaná zařízení pro dlouhodobé experimenty s dopady změny prostředí umožní studium procesů spojených s asimilací uhlíku v měnících se podmínkách. Letecká laboratoř dálkového průzkumu Země
a stanice příjmu a zpracování leteckých a satelitních obrazových dat se bude orientovat na výzkum a vývoj zobrazování procesu uhlíkového cyklu pomocí satelitních snímků. Inkubátor aplikačních výstupů se zaměří na nové technologie se vztahem ke globální změně klimatu. Zejména se bude jednat o nové postupy biologického vázání uhlíku
a výrobu biopaliv 3. generace.
Poznatky získané badatelskou činností centra budou okamžitě předávány do vývoje technologií specializovaných na zmírnění či adaptaci k účinkům GZK včetně fungování spin-off firmy. Kabinet socioekonomických studií se bude věnovat společenským dopadům důsledků globální změny klimatu, důležitou součástí se též stane výukové, informační a demonstrační centrum.
Konkrétní podoba projektu směřuje k vybudování centra výzkumu v rámci evropských strukturálních fondů operačního programu Vědy a výzkumu pro inovace. Tradice výzkumu GZK, vytvořené prvky infrastruktury výzkumu a postupné formování badatelského týmu napříč institucemi VaV v ČR (ústavy Akademie věd ČR, univerzity
a resortní organizace VaV) s účastí zahraničních odborníků vytvořily vhodný základ pro formulování projektu, do kterého jsou smluvně zapojeny významné zahraniční instituce zabývající se danou problematikou (Výzkumné centrum Helmholtzovy společnosti Jülich, Ústav agroekologie a lesnické biologie centra národního výzkumu Řím
a Univerzita v Curychu). Činnost centra se zaměřuje na základní tematické segmenty působení GZK, tj. atmosféru – ekosystémy – socioekonomické systémy.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

1. 3. 2010

Další informace