Pozvánka na benefiční vánoční koncert

23.11.2004
PRAHA [Fond ohrožených dětí]

Vážení lidé s rozumem a srdcem na pravém místě,

jistě se všichni už těšíte na pokojný Štědrý večer, jehož kouzlo je tolik podmanivé, že dá rázem zapomenout na všechny starosti, které jsou s vánočními svátky spojené. Vánoce patří především těm nejmladším. Právě pro ně všechno to prosincové honění podstupujeme.

Mezi námi však žijí tisíce dětí, které stráví slavnostní den ve strachu z bití, foukáním na bolestivé šrámy, zavřené ve sklepě, o hladu nebo zamčené samotné v bytě.

V předvánočním zasněném čase je možná kruté to připomínat, ale pokud tento děsivý jev ve společnosti existuje, je třeba o něm nahlas mluvit: naše republika si drží v Evropské unii prvenství v počtu týraných dětí. Předpokládá se, že jich je skrytě doma týráno 10 – 20 000, z nichž kolem 50 krutému zacházení každý rok podlehne (většinou jde o kojence, kteří se nemohou bránit).

Jaké formy násilí používají rodiče na svých dětech, které se provinily tím, že se narodily?
Nejčastěji je to surové bití rukama, pěstí, opaskem, pruty, gumovou hadicí aj., kopání, bouchání hlavou o zeď, trhání vlasů, pálení cigaretou, popálení o elektrické spotřebiče, opaření, svazování, topení, dušení, házení dítětem, zavírání o samotě, odpírání stravy a vážné zanedbávání hygieny. Bohužel, velmi problematické je vyhledávání těchto dětí. Ony si totiž samy většinou nepostěžují. Stydí se, ale také jsou zvyklé a jednání rodičů považují za normální, protože jiné nikdy nezažily.

Děti odebrané z rodin, kde dochází k týrání, putují do kojeneckých ústavů a dětských domovů. Tam jsou zajištěny biologické potřeby, ale ne stejně důležité potřeby citové. Zdravotní sestry a vychovatelky mají na starosti příliš mnoho svěřenců a vyměňují se po směnách. Týrané děti však velmi naléhavě potřebují hýčkající náruč jen pro sebe. Je třeba je často chovat, hladit a mluvit na ně. Mívají noční děsy, a proto je nutné usínat s nimi ruku v ruce. Nedůvěry k dospělým se zbavují pomalu.

V posledních letech buduje Fond ohrožených dětí, pod vedením své neúnavné zakladatelky JUDr. Marie Vodičkové, pro týrané děti zařízení rodinného typu, tzv. Klokánky. Jde o garsonky (většinou zřizované z bývalých mateřských škol), kde se o 3 děti stará jedna teta, střídající se s druhou vždy po týdnu. Velké plus je také nerozdělování sourozenců různého věku jako v dětských domovech. Společně tak bydlí, hrají si, ale podílejí se i na chodu domácnosti, pomáhají, větší děti docházejí do školek a škol. Zkrátka žijí jako v normálním bytě, který je velmi vzdálený sterilnímu ústavnímu prostředí, kde děti nevědí, jak vypadá pecen chleba, protože ho vždy dostanou už nakrájený.

Náš stát, kritizovaný Výborem OSN pro práva dítěte kvůli přemíře ústavní výchovy a neochotě vytvářet půdu pro alternativní rodinnou péči, neúnavě sype peníze na výstavbu nových ústavů. Loni to bylo 400 milionů! A projekt Klokánek? Minimální příspěvky na provoz. Když už vládu nezajímají dětské potřeby, je s podivem, že mu nejde ani o úsporu: ústavní péče přijde ročně na 280 000 korun (1 dítě), rodinná pouze 180 000. Hledáte-li logiku, je to zbytečná námaha. Nezbývá tedy, než shromažďovat finance různými charitativními způsoby od lidí, kterým to – na rozdíl od „těch nahoře“ – v hlavě funguje.

Výtěžek z koncertu bude rozdělen do dvou Klokánků – Láskova ul., Praha 4, Chodov a Hostivice, Praha západ. Potřebují dokoupit vysavače, kočárky, dětské deky, holinky, bačkory… zkrátka je toho spousta a každá koruna je dobrá.

Snad se Vám bude líbit program, který má být poděkováním za Vaše dobrovolné vstupné. Můžete se těšit na známé i neznámé koledy, oblíbené operní árie, irský folk, flétnu J. Stivína a skotského dudáka..
Těšíme se na setkání v sobotu 11. 12. v 17 hod. v kostele čs. církve husitské, Farského 3, Praha 7 (stanice metra C Vltavská, kousek od Strossmayerova nám.).

DISKUSE - KOMENTÁŘE: