Pražané budou moci podpořit petici „Budoucnost bez jedů - II“

14.9.2004
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: RNDr. Jindřich Petrlík, tel: 603 582 984

Informační stánek sdružení Arnika, na kterém bude možné podpořit petici „Budoucnost bez jedů – II“ se objeví ve čtvrtek 16. září v Praze. Lidé budou moci připojit svůj podpis v prostoru u východu ze stanice metra Florenc před Delvitou mezi 13. a 18. hodinou.

Petice „Budoucnost bez jedů – II“ si klade za cíl prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhradu nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne ji podepsalo přes 1500 lidí včetně několika známých osobností. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, brněnský hudebník Petr Váša či duo Sester Steinových.

„Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (1), PCB (2) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Kampaň Budoucnost bez jedů je vysoce aktuální jak pro oblast středních Čech v okolí Prahy, tak pro samotné hlavní město. „V Berouně si například dodnes lidé pamatují velký požár podniku Linde Frigera v roce 1998. Díky tomu, že zde hořely materiály obsahující chlorované látky - například PVC, vznikaly během něj dioxiny. Petice Budoucnost bez jedů žádá omezení rizika vzniku toxických látek náhradou problematického PVC za ekologicky méně nebezpečné materiály,“ řekl vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

„V Praze i ve Středočeském kraji je řada spaloven odpadů a některé z nich dosud nesplňují evropskou normu pro emise dioxinů ze spaloven odpadů. Podle měření z roku 2003 ji například spalovna v motolské nemocnici překračovala až 44x. Dioxiny vznikají také při spalování odpadů v radotínské cementárně,“ doplnil Petrlík.

V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař (nefrolog) Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc. z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Doc. Dr. Kamil Ševela, CSc. při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví.

Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (3). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – <a href="http://www.chpr.szu.cz">http://www.chpr.szu.cz</a> - „Dioxiny v potravinách“)
<p>
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(3) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 28. 9. 2004 ji ratifikovalo již 77 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078</a>. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062</a>.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: