Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Slovníkové heslo

7.3.2007
PRAHA [Unijazz - sdružení pro podporu kulturních aktivit]
Autor: Adéla Kebrdlová, tel: 222 240 901

Před dvaceti lety nařídil soud v Praze 4 na dny 11. až 13. března soudní řízení ve věci členů výboru Jazzové sekce Svazu hudebníků České socialistické republiky. Soudní výrok byl vynesen urychleně už druhý den, neboť zájem o celý proces ze strany západní kulturní veřejnosti, diplomatů, mezinárodních organizací, včetně International Jazz Federation a domácích příznivců z řad kulturní i politické opozice, kteří zaplnili chodbu soudní budovy, orgány statní moci zaskočil.

Členové výboru byli drženi ve vazbě v Ruzyni už od počátku září 1986, většina z nich byla během konce prosince a ledna nového roku propuštěna. Vyšetřování bylo osobně vedené městským prokurátorem Josefem Monsportem. Soudní senát z místa sídla redakce Jazzové sekce na Praze 4, ve složení Vladimír Stibořík, Sylva Groszová a Zbyněk Líbal, nadělil tresty 8 měsíců podmíněně pro Tomáše Křivánka a Čestmíra Huňáta, 10 měsíců podmíněně pro místopředsedu Jazzové sekce Josku Skalníka a dva nepodmíněné tresty, 10 měsíců pro tajemníka výboru Vladimíra Kouřila a 16 měsíců pro předsedu Jazzové sekce Karla Srpa staršího. Pokladník Miloš Drda a pronajímatel redakčních místností Vlastimil Drda byli z hlavního líčení vyloučeni a k jejich odsouzení nikdy nedošlo. S obsahovou stránkou činnosti Jazzové sekce neměli nic společného, takže toto vyloučení jen stvrdilo, o co u soudu ve skutečnosti šlo.

Jazzová sekce vznikla na počátku 70. let jako samoobslužný, zájmový spolek jazzových příznivců a hudebníků neprofesionálního statutu. Hlavními body její činnosti byl členský časopis Bulletin Jazz, spolupořadatelství na lokálních akcích a od roku 1974 pořádání několikadenních festivalů Pražské jazzové dny. Dramaturgicky zrovnoprávnila na svých koncertech profesionální a amatérské hudebníky a otevřela dveře aktuální jazzrockové vlně. Tak, jak v Československu pokračovalo pronásledování amatérských hudebníků, v jejichž projevu se vyskytoval verbální i hudební nesoulad s ideologií komunistického státu, přijímala Jazzová sekce tyto aktivity za své bez ohledu na žánr. Nehledě na politické pozadí to bylo ve shodě se stíráním uměleckých bariér ve světovém vývoji. Počínaje rokem 1980 byly definitivně Pražské jazzové dny zakázány a činnost organizace byla postupně zatlačována do ilegality. Výbor Jazzové sekce tento tlak považoval za nezákonný a bránil se desítkami stížností na porušování zákonů země a mezinárodních dohod podepsaných Husákovou vládou.

Po znemožnění koncertní činnosti Jazzová sekce své působení přenesla na tiskoviny. Vedle různých příležitostných založila edici Situace (zakázané výtvarné umění) a obsahově pestrou edici Jazzpetit, v níž mj. vyšlo také první vydání Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále. Obsah těchto tiskovin neschválených k tomu určenými ideologickými institucemi státu se stal trnem v oku orgánům KSČ. Na jaře 1984 začaly být tyto publikace zabavovány ve veřejných knihovnách a v říjnu téhož roku byl Svaz hudebníků ČSR a všechny jeho pobočky, včetně Jazzové sekce, direktivně zrušeny. Jazzová sekce opírající se nadále o svá zákonná práva, však v činnosti pokračovala až do zatčení celého výboru 2. září 1986. Pokračující tisk publikací po říjnové likvidaci a částka ve výši 62 tisíce, kterou organizace vydělala na svou činnost jejich prodejem, byla označena za zločin nedovoleného podnikání. 12. května roku 1987 městský soud pod vedením Stanislavy Píchové všechna odvolání odsouzených zamítl. Zamítl i prokurátorovu žádost o mnohaleté tresty.

4. dubna 1991 Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudky nad členy výboru Jazzové sekce pro jejich nezákonnost v plném rozsahu.

Již během věznění začaly vznikat četné aktivity řadových členů Jazzové sekce, kteří se snažili na původní činnost navázat, tentokrát již v opravdové ilegalitě. Do práce nového pracovního výboru, který se snažil o obnovení legalizace Jazzové sekce, se po svých postupných návratech zapojovali také věznění členové výboru. Z těchto iniciativ vzešlo založení celostátního Unijazzu a pražského Artfora. Artforum bylo oficiálně povoleno čtyři měsíce před listopadem 1989, předsedou se stal Karel Srp starší. Unijazz se stal oficiálním až v únoru 1990, předsedou byl zvolen Čestmír Huňát.
Význam Jazzové sekce byl v její snaze na bázi legality prezentovat svobodné a nezávislé umění, v šíření informací běžně nedostupných na oficiální scéně, v podpoře amatérské hudby a ve veřejném správním odporu vůči nátlaku státní moci. Přitěžujícími okolnostmi její likvidace byla mnohatisícová členská základna, která její materiály odebírala, kontakty na mezinárodní organizace, což jinak patřilo výhradně do kompetence státu, a necenzurované texty a aktivity mimo rámec jazzové hudby.

Vladimír Kouřil
2. března 2007

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz