Geoscience-online: Naše oceány čeká pochmurná budoucnost

23. 6. 2006 - PRAHA/KIEL [EcoMonitor]

Moře téměř vylovené, plné odpadu a jedovaté. Současný stav oceánů je opravdu dramatický. Při příležitosti Světového dne oceánů varovali vědci před stále se stupňujícími problémy, jako je např. okyselování vody v důsledku globálního oteplování. Tyto změny v největším ekosystému naší planety budou mít i pro člověka těžko odhadnutelné důsledky. Vědci ale varují před trvalými změnami, píše Geoscience-online.

Stále stoupající hladina oxidu uhličitého v atmosféře nevede pouze ke globálnímu oteplování, ale také k okyselování vody v oceánech. „Změny v chemickém složení mořské vody způsobují trvalé změny ve vývoji a škody na vápenatých schránkách, kterými jsou tvořeny nejmenší živočichové. Důsledky těchto změn ale stále ještě nejsou dostatečně prozkoumány,“ zdůrazňuje Ulf Riebesell z Leibnizova institutu pro výzkum moře (IFM- GEOMAR).

Podle údajů zveřejněných organizací Greenpeace jsou nejvíce ohroženy velké hloubky, které jsou ale současně i největším ekosystémem na zemi. Dosud jsou ale prozkoumány méně než např. Měsíc a každoročně je jich díky používání vlečných sítí zdevastováno zhruba 1500 km čtverečních.

„Dochází zde k ničení životního prostoru, který je člověku ještě z větší části neznámý. Dříve se předpokládalo, že v hlubinách není žádný život. Dnes se ale počet druhů žijících ve velkých hloubkách odhaduje na více než 10 milionů a každá nová expedice přinese na povrch nové fascinující živočichy. Bohužel ale každý lov pomocí tažných sítí páchá ohromné škody,“ říká Iris Menn, mořský biolog Greenpeace. Dalším nepříjemným překvapením, z často ještě neprozkoumaných mořských hlubin, jsou rychlé změny v systému mořského proudění, jako je např. Golfský proud. „Díky našim výzkumům víme, že již několikrát v historii došlo k silnému kolísání mořského proudění. Jednalo se o horizont desetiletí až staletí,“ vysvětluje Ralph Schneider z Institutu pro výzkum země z Christian-Albrecht univerzity. Také v budoucnosti je možné díky odtávání ledových mas očekávat i změny v systému mořského proudění.

Další riziko souvisí např. s výskytem hydrátu metanu. Stoupající teplota oceánů by mohla v některých oblastech vést k tomu, že by se plynné hydráty staly nestabilními a začaly se rozpadat. To by mohlo destabilizovat některé nánosy hornin, způsobit jejich sesuv a následně tak vyvolat Tsunami. Nekontrolované ucházení metanu také mimo jiné urychluje skleníkový efekt. „Takovéto „pozitivní“ zpětné vazby je možné ve fungování klimatu najít poměrně často,“ zdůrazňuje Mojib Latif z IFM-GEOMAR.

„Při všech rizicích, která oceán ukrývá, bychom ale měli vzít v úvahu i možnosti, které nám poskytuje,“ říká Klaus Wallmann, mluvčí Kielského vědeckého kroužku Oceán budoucnosti. Jedním z nejdůležitějších témat budoucnosti se stanou např. suroviny pocházející z moře. V tomto případě se většinou uvažuje o ropě, uhlí nebo zásobách zemního plynu. Kielští vědci se ale zabývají i úplně jinou eventualitou, a to zda by se v budoucnosti mohl hydrát metanu stát energetickým nosičem. Stejně tak by mohly některé výtažky z mořských mikroorganizmů v budoucnu najít široké léčebné využití a mohly by se tak stát alternativou ke stále se ztenčujícím kontinentálním zdrojům.

Podle článku Geocsience-online ze dne 8.6.2006.

Vendula Maráková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: