Předběžné výsledky - sčítání bezdomovců Praha 2004

3.3.2004
PRAHA [Městské centrum sociálních služeb a prevence]
Autor: Petra Kosová

Jak spočítat bezdomovce v Praze? Vypracování metody je založeno na zodpovězení tří zásadních otázek:
Kdo je bezdomovec, jak ho poznáme? Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme? Jak se po sčítání určí počet bezdomovců?

Sčítání bezdomovců uspořádalo Městské centrum sociálních služeb a prevence ve spolupráci s Nadějí, Armádou spásy, Arcidiecézní charitou Praha, Novým Prostorem a dalšími organizacemi pod záštitou radní Mgr. Hany Halové hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální péče a národnostních menšin.

Kdo je vlastně bezdomovec? – při sčítání jsme se soustředili na bezdomovství zjevné, s odvoláním na definice FEANTSA , vypracované pro Evropskou unii:

Stav bez přístřeší (Rooflessness), definovaný jako spaní mimo klasické ubytovací kapacity, je nejviditelnější formou bezdomovství. Lidé s chaotickým životním stylem nebo s neusazenými poměry jsou zvlášť náchylní k tomu, že se octnou bez přístřeší. Úspěšné nové ubytování pro lidi v této kategorii může záviset i na dostupnosti vhodné podpory a nikoliv jen na dostupnosti kapacit k dočasnému či trvalému bydlení.

Kategorii bez bytu (Houselessness) odpovídají situace, kde navzdory přístupu k nouzovému ubytování nebo dlouhodobých pobytů v institucích může dojít k označení určitých jedinců za bezdomovce kvůli nedostatku vhodné podpory, která by usnadnila a vedla k sociální reintegraci. Lidé, kteří jsou donuceni žít v institucích kvůli nedostatku bydlení (s podporou) v obci, které by splňovalo jejich potřeby, bývají v důsledku tohoto stavu označeni za bezdomovce. V tomto kontextu se za pojmem bezdomovství skrývá nejen nedostupnost bydlení, ale i neexistence či nefunkčnost společenských vazeb.

Kde bezdomovci jsou, jak je najdeme a spočítáme?
Sčítání proběhlo během dvou večerních hodin určeného zimního dne (19. 2. 2004). Tento postup zajistil minimální duplicitu sčítaných osob (sečtení jednoho bezdomovce dvakrát). Večerní hodiny zimního dne byly zvoleny proto, že pohyb bezdomovců je malý, bezdomovci jsou převážně ve svých obvyklých nocležištích (v improvizovaných přístřešcích, ubytovnách, noclehárnách a podobně).
Podstatným zdrojem informací bylo terénní sčítání, sčítací komisaři zaznamenávali bezdomovce prostřednictvím přímého pozorování, bez osobního kontaktu. Praha byla pro tento účel rozdělena do 82 sčítacích okrsků (zde bylo sečteno 994 osob) a 21 sčítacích stanovišť MHD (zde bylo sečteno 331 osob). Terénní sčítání realizovalo více než 250 dobrovolných sčítacích komisařů.
Získaná data bylo nutné doplnit o údaje z azylových zařízení, ubytoven, nocleháren (zde bylo sečteno 596 osob) a denních středisek otevřených v době sčítání (zde bylo sečteno 251 osob).
Při sčítání bezdomovců jsme nevynechali ani institucionální zařízení jako jsou nemocnice, věznice, psychiatrické léčebny a záchytky (zde bylo sečteno 240 osob).
Případným pokusem sečíst výše uvedené údaje bychom odpověděli pouze na otázku, s jakým přibližným počtem bezdomovců se setkali dobrovolní sčítací komisaři během dvou hodin.
K těmto informacím ještě v současné době zapracováváme počty bezdomovců ze známých nocležišť (vybydlené domy, zahradní kolonie, jeskyně…), které sčítací komisaři nenavštívili. Tyto údaje vyplývají ze zkušeností sociálních kurátorů, streetworkerů, Městské policie, a v neposlední řadě bezdomovců. Známých nocležišť bezdomovců je 194 a počty jejich obyvatel zpracováváme tak, abychom předešli duplicitě sčítaných osob.

Jak se po sčítání určí počet bezdomovců ?
Výše uvedené počty jsou pouze předběžným výsledkem a budou ještě doplněny o řadu údajů. Uvedeným postupem jsme získali pestrou mozaiku dat a informací. Data jsou různé povahy a nelze je zpracovat jednoduchým aritmetickým součtem. Veškeré získané dílčí výstupy nyní připravujeme k odbornému posouzení a zpracování. K údajům je třeba přistupovat jak pomocí kvantitativních metod – kolik, tak i kvalitativně – s ohledem na povahu údajů.
Přes všechnu snahu o co nejpečlivější sběr dat při sčítání a zpracování nelze určit počet bezdomovců zcela přesně. Výsledkem však bude jedinečný kvalifikovaný a spolehlivý odhad minimálního počtu bezdomovců v Praze.

Pokud jste přece jen neodolali pokušení a sečetli jste si výše uvedené údaje vyšel Vám minimální počet bezdomovců v Praze, a takový výsledek má sám o sobě takřka nulovou vypovídací hodnotu. Nám pak nezbývá než jen opět připomenout, že jde o předběžné a tudíž neúplné výsledky, které vyžadují další zpracování pomocí kvalitativních sociologických metod. Naším záměrem je vyhnout se prostým a v tomto případě zavádějícím počtům „plus, mínus, jablka, hrušky…“

V případě, že jsme Vás ještě nepřesvědčili, rádi si hrajete s čísly, a chcete pracovat s předběžným součtem 2412 osob, budete stát před otázkou: Je to málo, nebo hodně? Pro lepší představu, tento počet odpovídá například: čtyřnásobku zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí, 48 plným zájezdovým autobusům včetně řidičů a průvodců, 603 osobním automobilům nebo by tito bezdomovci jako cestující obsadili 12 letadel AIRBUS A310. Kdyby měla být využita celá lůžková kapacita Motolské nemocnice pro dospělé, nedostalo by se téměř na 400 osob. Na každém schodu Petřínské rozhledny by stálo 8 bezdomovců a mohli bychom tak dále pokračovat v různých přirovnáních a obrazech... .

Na počátku našeho snažení však stojí člověk, který „nemá kam hlavu složit“ k němu se přidá druhý, a pak třetí…

DISKUSE - KOMENTÁŘE: