Čečensko je Evropa

18.2.2004
PRAHA [Výbor SOS Čečensko]
Autor: Jana Hradílková

Motto:
„Evropa už léta není schopná cokoli udělat proti politice genocidy, vedené Kremlem v Čečensku. I když byla Evropa svědkem plošného bombardování měst a vesnic, obydlených výhradně civilisty, nic se nestalo. Nic se nestalo, ani když ruští generálové nařídili pozavírat všechny Čečence ve věku mezi 10 - 60 lety. A dokonce se nic nestalo, ani když se Evropa dozvěděla o existenci koncentračních táborů, ve kterých byli lidé v Čečensku mučeni, znásilňováni a vražděni. Evropa přece má povinnost alespoň nedovolit Rusku pronásledovat obyvatele vlastního území! Musí zde být přece míra, za kterou ani ti nejfanatičtější přívrženci reálpolitiky nemohou jít!“
(Olivier Dupuis, člen Evropského parlamentu, únor 2004)

„Dvacáté století je v podstatě nejsmrtonosnější století v historii lidstva. Bylo to století, kdy čistě ve jménu různých vášní a víc než kdy předtím lidé umírali rukou jiných lidí.“
Jsou i Čečenci národ určený k likvidaci ? (Zbygniew Brzezinski, prosinec 2003)

Dne 23. února 2004 se na Náměstí Míru v Praze 2 od 17.00 hod uskuteční Shromáždění u příležitosti 60. výročí násilné deportace Čečenců z Kavkazu.

V Praze, Vilniusu, Bruselu, Kodani, Moskvě a v Římě proběhnou týž den shromáždění připomínající genocidu čečenského národa v historii i její nynější pokračování.

Pražské shromáždění pořádá otevřené uskupení lidí, jednotlivců i zástupců českých a moravských nevládních organizací, kteří se již od začátku druhé čečenské války příležitostně sdružují pod názvem Výbor SOS Čečensko.

Vedle pietního uctění památky obětí genocidy, kterou na Čečencích spáchalo v roce 1944 stalinské Rusko, jeho iniciátoři (formou happeningu a krátkých projevů zástupců veřejnosti a nevládních organizací) chtějí:

- vyjádřit hluboké znepokojení nad tím, že se evropští politikové téměř nevyjadřují ani neangažují ve prospěch mírového uspořádání poměrů v Čečensku;
- informovat veřejnost o existenci Mírového plánu Iljase Achmadova, eventuelně umožnit veřejnosti jeho podporu (viz příloha);
- upozornit na zarážející skutečnost, že ani české úřady vůbec neberou v úvahu trvalý charakter čečenské genocidy při zacházení s narůstajícím počtem uprchlíků.

Pořadatelé setkání zároveň 7. února zahájili řetězovou jednodenní hladovku. Chtějí tak vyjádřit solidaritu se téměř 30 dní hladovějícím členem Evropského parlamentu Olivierem Dupuisem, který již několik let v Evropě prosazuje myšlenku uspořádání poměrů v Čečensku politickou cestou.
K hladovce se zatím v ČR připojilo 30 lidí, mezi nimi mj. Jaromír Štětina a Petra Procházková.

Kontakt:
jana.hradilkova@ecn.cz
stefanec@centrum.cz

Příloha :
V březnu loňského roku představil ve Washingtonu ministr zahraničí Čečenské republiky Ičkerija Iljas Achmadov svůj návrh na urovnání rusko-čečenského konfliktu. Mírový plán se nazývá „Rusko-čečenská tragédie - cesta k míru a demokracii (Podmínečná nezávislost pod mezinárodní správou)“.

Podstatou Mírového plánu je návrh, aby Čečensko opustily ruské jednotky a dosazená promoskevská státní správa a místo nich byly do země nasazeny vojenské a policejní síly OSN. Obyvatelstvo by mělo být postupně demilitarizováno a pod správou OSN by země v budoucnosti mohla dojít k případné nezávislosti.

Výzvu Transnacionální radilkální strany (která působí mezinárodně a napříč spektrem politických stran výhradně za účelem sjednoceného postupu v aktuálních mezinárodních problémech) adresovanou generálnímu tajemníkovi OSN a čelným představitelům všech zemí, aby se tímto plánem zabývali a realizovali jej, podpořilo již více než 17 tisíc občanů 90 zemí světa a 146 poslanců Evropského parlamentu. Mezi nejvýznamnějšími signatáři výzvy jsou Sergej Kovaljov, Jelena Bonner, Vladimir Bukovskij, Natalija Gorbaněvskaja (všichni Rusko), Bernard Kouchner (Francie), známý horolezec Reinhold Messner, bývalý litevský prezident Vytautas Landsbergis či bývalý polský premiér Jan Olszewski. Výzvu podpořilo také již 40 poslanců polského Sejmu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: