Bude mít Mandátový a imunitní výbor konečně jasno?

9.2.2004
PRAHA [Oživení], tel: 257 531 983, 724 011 102

Podle nově zpracovaného právního posudku jsou všichni poslanci a senátoři povinni vždy odevzdávat oznámení o příjmech a darech, činnostech a o nemovitém majetku, a to i v případě, že žádné vedlejší příjmy neměli. Desítky členů Parlamentu porušují zákon o střetu zájmů a oznámení nepodávají. Argumentují tím, že žádné vedlejší příjmy neměli, resp. že výše jejich vedlejších příjmů nepřesáhla výši jejich měsíčního platu. Posudek tento argument vyvrací konstatováním, že každý veřejný funkcionář bez ohledu na výši příjmů je povinen podat oznámení o příjmech a darech.

V prosinci poukázalo pět senátorů, jmenovitě Martin Mejstřík, Helena Rögnerová, Jiří Zlatuška, Petr Fejfar, Zdeněk Bárta, na porušování zákona a podalo podnět Mandátovým a imunitním výborům (MIV) k přešetření. Senátní MIV, který eviduje oznámení poslanců, se od té doby vymlouvá. Předseda senátního MIV Hadrava neuznal podnět za podložený a dožadoval se doplnění podnětu o dostatečně "hodnověrné" skutečnosti. Senátor Mejstřík nechal vypracovat výše zmíněný právní posudek (viz příloha), který jasně dokládá, že podnět měl být už dávno projednán a požadavek doplnění podnětu je bezpředmětný. Snad bude teď členům MIV jasnější, co mají dělat.

Sněmovní MIV, který eviduje oznámení senátorů, projednával podnět v průběhu ledna. Podle tajemníka Kábrta projednávání nebylo uzavřeno a termín dalšího projednávání nebyl stanoven. Proč projednávání jednoho podnětu trvá bezvýsledně už třetí měsíc? To odmítl tajemník MIV sdělit s odvoláním, že jednání MIV jsou neveřejná.

I přesto se snad blýská na lepší časy. K prosinci 2003 nepodalo podnět 44 poslanců. Pod tlakem podaného podnětu senátory, médií i veřejnosti své pochybení "napravila" více než polovina z nich. K dnešnímu dni svou povinnost ale stále 19 poslanců nesplnilo.

Přestože zákon o střetu zájmů porušuje od roku 1997 každoročně téměř čtvrtina poslanců a od roku 1998 více než desetina senátorů, je to poprvé, kdy se našli členové Parlamentu, kteří na porušování zákona poukázali. MIV poprvé musely takový podnět řešit. V Senátu se ho snažili shodit ze stolu a v Poslanecké sněmovně o něm rokují za zavřenými dveřmi. Snad se dočkáme nějakých výsledků.

Nejbližší zasedání senátního MIV se koná ve středu 11.2.2004.

Lenka Petráková
tel.: 257 531 983, 724 011 102

Příloha: Právní posudek

k zákonu č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých zájmů (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů

Posuzovaná otázka: Je veřejný funkcionář povinen písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody vždy, nebo jen v případě přijetí určitého, zákonem o střetu příjmů specifikovaného, příjmu?

Pro zjištění odpovědi na výše uvedenou otázku, byl zkoumán jak samotný text zákona metodou jazykového a logického výkladu, tak důvodové zprávy k tomuto zákonu a k jeho novelám.

Z ustanovení § 6 odst. 1 zákona o střetu zájmů „Veřejný funkcionář je povinen písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce.“ vyplývá oznamovací povinnost písemně přiznat přijaté příjmy (dispozice) veřejného funkcionáře za dobu, kdy vykonával svou funkci (hypotéza). Je třeba vyložit slovo příjmy s ohledem na další ustanovení jako obecné slovo obsahující v sobě jak přijaté příjmy tak i skutečnost, že k těmto příjmům nedošlo.

Takovému výkladu nasvědčuje i skutečnost, že další odstavce ustanovení § 6 podrobněji popisují, které příjmy jsou z obecně uvedených příjmů osvobozeny (§ 6 odst. 2 „Veřejný funkcionář je povinen v přiznání správně a úplně uvést výši, druh a zdroj každého svého peněžního příjmu a daru, s výjimkou příjmů za výkon funkce veřejného funkcionáře, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nebo darů přesáhne za jeden kalendářní rok výši měsíční platové základny poslance.“, § 6 odst. 3 „ Za peněžitý příjem nebo dar se nepovažuje poskytnutí dopravy, noclehu, stravy a dalších přiměřených požitků při cestách a návštěvách konaných veřejným funkcionářem v zájmu státu“).

Další argument, pro skutečnost, že má povinnost podat přiznání každý veřejný funkcionář bez ohledu na jeho skutečné příjmy, je třeba spatřit v ustanovení § 8 odst. 1 a 2 „Evidenci oznámení o činnostech podle § 5, oznámení o příjmech a darech podle § 6 a oznámení o nemovitém majetku podle § 7 a o skutečnostech podle odstavce 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu. + Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence vedené podle odstavce 1, jen pokud jde o veřejného funkcionáře. Toto právo v sobě zahrnuje právo nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a opisy“. Z uvedeného vyplývá, že smyslem podání písemného oznámení, je tato evidovat a poskytnout občanům úplnou a transparentní informaci o skutečnostech a zájmech střežených tímto zákonem. Vést tedy přehlednou a úplnou evidenci. Bez podání písemného oznámení o příjmech všemi veřejnými funkcionáři by takováto zákonem zamýšlená evidence nemohla vzniknout. V důvodové zprávě k zákonu se uvádí : „Každému občanu musí být dána příležitost ověřit majetkové vztahy a vazby svých volených zástupců …“.

Další důvod pro podání oznámení o příjmech bez ohledu na skutečné příjmy je ustanovení § 10 odst. 1 „Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu po zahájení řízení podle § 11 odst. 3 je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to i za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů…“. Při nepodání oznámení o příjmech a darech všemi veřejnými funkcionáři, nebylo by u některých co přezkoumávat. Není důvodné zvýhodňovat jedny funkcionáře před ostatními, takový postup by byl v rozporu s principy, na kterých je zákon o střetu zájmů vystaven.

K ustanovení § 11 odst. 1 a 3 je třeba konstatovat, „Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, a řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů - 3 Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.“ že slovy … ačkoliv je učinit měl .. je pamatováno nikoliv na situaci, kdy se oznámení neučiní, ale na situaci, kdy oznámení o příjmech s ohledem na nenaplnění hypotézy v § 6 odst. 1 se nepodává , tedy pro období kdy v daném roce veřejný funkcionář výkon své veřejné funkce nevykonával (nový či odcházející veřejný funkcionář).

Závěr: Každý veřejný funkcionář bez ohledu na své skutečné příjmy je povinen podat oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách. Argumenty pro opačné tvrzení nalezeny nebyly.

V Praze dne 27.1.2004

Zpracoval: Mgr. Jakub Pinta

DISKUSE - KOMENTÁŘE: