Hlasování o tzv. zákonu o nelékařích v PSP ČR - tiskové prohlášení

16.12.2003
PRAHA [O.s. působící v oblasti porodnictví]

Pouze 1/3 poslanců podpořila při schvalování tzv. zákona o nelékařích pozměňovací návrhy, které měly za cíl zajistit kompatibilitu se standardy EU v oblasti porodní asistence.

Hlasování k zákonu „O podmínkách získávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání...“ proběhlo v PSP ČR v pátek 12.12.2003 v odpoledních hodinách.

Poslanecká sněmovna podpořila znění zákona, které porodním asistentkám fakticky znemožní mít samostatnou praxi, přestože právě tento zákon měl dát jasná pravidla pro vykonávání všech činností běžných v zemích EU, a které současně s tím sníží dostupnost a možnost volby zdravotní péče pro ženy v období těhotenství, při porodu a v šestinedělí.

Větší část poslanců neprohlédla taktiku navrhovatele zákona – MZ ČR, které na jedné straně navrhlo úpravu přebírající do určité míry skutečnosti dané závaznou směrnicí EU a stanovující pravidla pro výkon povolání bez odborného dohledu – tzn. i samostatně, zároveň však do zákona vsunulo velmi neprůhlednou vazbu na nutnou indikaci lékaři. V souvislosti se způsobilostí k výkonu povolání však institut indikace nemá žádné opodstatnění a nemá obdoby ani v současném porodnickém systému v ČR ani v kontextu EU. Naopak lze očekávat mnoho negativních důsledků tohoto institutu. Podle dosavadní úpravy byla indikace lékaře požadována ve zcela jiné souvislosti (kterou směrnice EU nijak jednotně neupravuje), a to při úhradě péče porodní asistentky z povinného zdravotního pojištění.

Paradoxem zákona je také to, že stávající porodní asistentky (ženské sestry, pokud nejsou i dětskými sestrami) nebudou mít v žádném případě možnost prokázat způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu. Nová úprava požaduje prokázat praxi na novorozeneckém oddělení, která dle stávajících právních předpisů ženským sestrám nebyla vůbec dovolena.

Dalším zásadním pozměňovacím návrhem, který nebyl přijat, bylo uvedení činností českých porodních asistentek do souladu s mezinárodní definicí porodních asistentek a se směrnicí EU č.155/80/EU. Ve schváleném zákonu zůstal relikt předlistopadového období a porodním asistentkám byla (v dosavadním pojetí ženským sestrám) ponechána péče o gynekologicky nemocné ženy jako součást činnosti, což v praxi neumožňuje udržet dostatečnou kvalifikaci a kompetenci v obou typech pracovní náplně zároveň.

Z pozměňovacích návrhů, předložených poslankyní Taťánou Fischerovou (US-DEU) byl přijat jediný, totiž aby porodní asistentky získávaly kvalifikaci pouze v řádném studiu na vyšších odborných a vysokých školách a ne také formou kvalifikačních kurzů.

Občanská sdružení, která se dlouhodobě oblastí porodnictví zabývají a mnohokrát upozorňovala na nesrovnalosti v návrhu zákona, upozorňují, že schválená úprava bude vyžadovat brzkou novou úpravu, neboť zákon ve schválené podobě bude bránit volnému pohybu pracovních sil a lze očekávat právní spory v rámci EU.

MUDr. Daniela Šroubková v.r. za Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství
(www.aperio.cz, tel.: 737 649 375)

Zuzana Štromerová v.r. za o.s. Centrum aktivního porodu
(www.rodina.cz/cap, tel.: 602 958 396)

Ing. Miloslava Kramná v.r. za o.s. Česká asociace dul
(www.rodina.cz/duly, tel.: 776 153 123)

Ivana Königsmarková v.r. za o.s. Česká asociace porodních asistentek
(www.capacz.cz, tel.: 602 816 081)

RNDr. Ludmila Olšáková, za o.s. Hnutí za aktivní mateřství
(www.iham.cz, tel.: 603 479 349)

=======================================

Porodní asistence v některých zemích EU a situace v ČR

Práce porodních asistentek se v jednotlivých zemích EU do určité míry liší (díky různým tradicím, financování zdravotnického systému apod). Její věcná náplň je však totožná a po legislativní stránce vychází ze směrnice 80/155/EU.

Porodní asistentky nejsou v EU zahrnovány do skupiny zdravotních sester (jako dosud „ženské sestry“ v ČR), ale mají v rámci zdravotní péče specifické postavení a jejich práce je celospolečensky respektována. Ve všech dokumentech týkajících se zdravotnických povolání se hovoří zvlášť o lékařích, porodních asistentkách a sestrách.

Porodní asistentky v zemích EU vedou poradny pro fyziologická těhotenství, vedou fyziologické porody a pečují o ženy a zdravé novorozence v šestinedělí.

Porodní asistentky ve Velké Británii

Je zcela běžnou praxí, že porodní asistentky vedou své vlastní předporodní poradny v rámci zdravotnických zařízení a objeví-li se nějaké komplikace, převedou ženu do péče místní nemocnice. Většina žen v nemocnici také porodí. V porodnicích pečují o ženu během porodu porodní asistentky a, je-li vše v pořádku, lékař k porodu nepřichází. Po propuštění z porodnice pečuje doma o ženu a dítě porodní asistentka, a to většinou následujících 10 dní. Je-li třeba, přichází porodní asistentka za ženou celý následující měsíc po porodu.

Od doby, kdy byla vydána publikace “Changing Childbirth” (Změna v přístupu k porodu) v roce 1993, která dokumentovala doporučení odborné skupiny při Ministerstvu zdravotnictví, se hlavním cílem stala kontinualita péče (tzn. jedna porodní asistentka nebo určitá skupina porodních asistentek se stará o ženu a dítě po celou dobu těhotenství, během porodu i po něm).
Převážná většina z přibližně 32 000 britských porodních asistentek pracuje pro Národní zdravotní službu (angl. zkratka NHS). Nezávisle na NHS pracuje přibližně 50 porodních asistentek.
(ze zprávy Sue Brailey, anglické porodní asistentky, zkráceno)

Porodní asistentky v Holandsku

Holandsko má v rámci EU unikátní a detailně propracovaný porodnický systém. Je zde velmi jasná hranice mezi primární porodní péčí, kterou zajišťují porodní asistentky, a sekundární zdravotní péčí, kterou zajíšťují lékaři v nemocnicích.

Porodní asistnetky pracují samostatně a jsou specialistkami na péči o fyziologické těhotenství, vedení fyziologického porodu a na dohled nad fyziologickým šestinedělím, včetně fyziologického novorozence. V případě hrozící nebo vzniklé patologie odkazují ženu k lékaři, a to buď na vyšetření nebo do celkové péče. Jestliže problém pomine, převede lékař ženu zpět do péče porodní asistentky.

Pro stanovení míry rizika slouží tzv. “Seznam porodnických indikací”, který přesně určuje, zda péče přináleží porodní asistentce nebo lékaři, zda porodní asistentka vede porod samostatně (doma nebo v nemocnici), má případ konzultovat s lékařem nebo zda porod vede lékař (v případě vysokého rizika).
Zdravotní pojišťovny se snaží, aby co nejvíce péče obstaraly porodní asistentky, neboť to je levnější než péče lékaře a nemocniční péče.

V Holandsku navštěvuje většina žen v těhotenství poradnu porodní asistentky, doma porodí s porodní asistentkou cca 30% žen, porodní asistentky navštěvují rodinu doma i po porodu. Navíc je ze zdravotního pojištění hrazena péče mateřské sestry, která pomáhá rodině 6-7 po porodu s chodem celé domácnosti.
(ze zprávy Marie Vnoučkové, zkráceno)

Porodní asistentky v Německu

Práce porodních asistentek je v Německu plně hrazená ze zdravotního pojištění, zahrnuje předporodní péči (poradny pro těhotné), vedení porodů (pojišťovna hradí péči dvou por. asistentek, přičemž práci druhé asistentky časově limituje) a samozřejmě návštěvy v domácnosti v šestinedělí (plně je hrazeno 10 návštěv).
V Německu je ze zákona povinnost k porodu povolat porodní asistentku, tzn. lékaři nemohou vést porod bez přítomnosti porodní asistentky.
(ze zprávy Zuzany Štromerové, zkráceno)

Porodní asistence v ČR

Stávající situace

V současné legislativě ČR se o porodních asistentkách vůbec nehovoří, jsou vedeny jako ženské sestry a náplň jejich práce je upravena směrnicí MZ ČR č. 10/1986, částka 8-12 o náplni činnosti zdrav. pracovníků, §20 náplň činnosti ženské sestry. Tato úprava (až na samotný název) v zásadě odpovídá požadavkům EU daných směrnicí 80/155/EU.

Termín ženská sestra je výtvorem totalitního režimu, který se otevřeně snažil vymýtit porodní asistentky. V pozadí této snahy bylo patrně m.j. vychovávat poslušné občany, kteří nemají žádné “individuální” potřeby a nepřináleží jim ani žádná individuální péče.
Přesto termín porodní asistentka v povědomí široké veřejnosti zůstal a i mnohé “ženské sestry” se samy porodními asistentkami nazývaly a nazývají.

Práce ženské sestry v dosavadním pojetí, je složena z práce porodní asistentky a zároveň z práce sestry na úseku gynekologie. Tato kombinace je velice nešťastná a přispívá k tomu, že nelze zajistit udržení dostatečné kvalifikace a kompetence v obou typech pracovní náplně zároveň.

Většina porodních asistentek (ženských sester) pracuje v nemocnicích na gynekologicko-porodnických oddělení. V některých porodnicích porodní asistentky samostatně vedou fyziologické porody a opravdu asistují rodící ženě, v jiných vedou porody lékaři a porodní asistentky de facto asistují lékařům (což značně snižuje jejich profesní sebevědomí i skutečnou odbornou kompetenci).

Po roce 1989 v ČR pomalu mizí m.j. poporodní návštěvní služba porodních asistentek (ženských sester), přestože takový typ péče může hrát značnou roli v prevenci a včasném zachycení nejrůznějších obtíží a patologií u ženy – nedělky i u novorozence. Došlo k tomu jednak v důsledku privatizace gynekologických ordinací, kdy gynekologové nemají zájem ani prostředky zaměstnávat porodní asistentky. Zároveň tomu brání postoj zdravotních pojišťoven, které v převážné míře odmítají uzavírat smlouvy s porodními asistentkami.

Doménou práce samostatných porodních asistentek se stává vedení předporodních kurzů (čemuž se ve většině evropských zemí věnují speciálně vyškolení lektoři předporodní přípravy, nikoliv porodní asistentky). To, že tyto porodní asistentky ztrácí kontakt s porodnickou praxí, negativně ovlivňuje jejich kompetenci v porodní asistenci.

Ideální stav

Je třeba upravit systém přípravy a dalšího vzdělávání porodních asistentek tak, aby mohly poskytovat komplexní péči odpovídající standardům EU, neboť společenská poptávka po takové péči stále narůstá.
Je žádoucí, aby ženy měly možnost infomované a svobodné volby péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí a vedle péče lékaře mohly (pokud si to přejí) využívat také péči porodní asistentky. Dle výzkumu provedeném agenturou STEM v roce 2000 je pro 25% žen stávající systém lékařského vedení péče nevyhovující. Právě tyto ženy by měly mít možnost si zvolit jako poskytovatele péče porodní asistentku, která přistupuje k těhotenství, porodu a šestinedělí jako k projevu zdraví ženy a podporuje jejich přirozený průběh.

Přijetí pozměňovacích návrhů k tzv. zákonu o nelékařích přednesených poslankyní Taťánou Fischerovou, je prvním krokem a nutnou podmínkou pro výše uvedené cíle.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: