Výroční cena pro pouliční a klubové pracovníky
7.5.2003
[Česká asociace streetwork]
Autor: Ing. Aleš Herzog
---------------------------------------------------------------
Česká asociace streetwork vyhlašuje
Výroční cenu pro pouliční a klubové pracovníky
Česká asociace streetwork vyhlašuje Výroční cenu pro pouliční a klubové pracovníky. Cena bude udělena jednotlivci nebo organizaci za kvalitní práci v oblasti terénní práce (streetwork) a nízkoprahových programů pro děti a mládež.
Nominace na Výroční cenu mohou podávat jak odborníci, tak zástupci široké veřejnosti v celé České republice, nejpozději do 31. května 2003 na adrese České asociace streetwork, Rakovského 3138, Praha 12 nebo na e-mailové adrese cas-street@email.cz.
Není třeba vyplňovat složité dotazníky – nominace musí obsahovat jen jméno nominovaného pracovníka nebo organizace, stručné zdůvodnění nominace a kontakt na osobu, která nominuje.
Laureát ceny obdrží: plastiku Mgr. Michala Zahradníka „BOTA“ – jde o skutečnou prošlapanou botu legendární pražské streetworkerky Aleny Vosáhlové zatesanou do velké dlažební kostky, pamětní diplom a jako hmotný dar oblečení od firmy Levi Strauss. Cena bude vyhlášena na tiskové konferenci na Magistrátu Hlavního města Prahy v úterý 17. června v 11 hodin.
Streetwork a nízkoprahové programy jsou oblastí sociální práce s dětmi a mládeží, kteří z různých důvodů nevyužívají oficiální nabídku trávení volného času. Terénní pracovník mladé lidi kontaktuje přímo v jejich přirozeném prostředí – tedy na ulici, v parcích, klubech atd. Jeho úkolem je nabídnout nejen radu a pomocnou ruku, ale zejména alternativu k jejich stávajícímu životnímu stylu. Může se jednat o organizování jim blízkých akcí přímo v místě kontaktu, oporou jsou však streetworkerům také tzv. nízkoprahové kluby. Zásadní význam těchto klubů tkví v poradenské a preventivní činnosti – dávají dětem a mládeži možnost si popovídat, svěřit se se svými problémy odborníkům, kteří umějí poradit. Kromě toho však mohou návštěvníci využívat i široké nabídky volnočasových aktivit – v nízkoprahových klubech se jim nabízí zajímavé vybavení (ping-pong, kulečník, fotbálek, horolezecké stěny, hudební zkušebny...) a také kulturně-vzdělávací programy, na jejichž tvorbě se sami podílejí. Tyto služby jsou klientům poskytovány zdarma.
Česká asociace streetwork (ČAS) je profesní organizací streetworkerů a kontaktních pracovníků nízkoprahových programů. Mezi její hlavní cíle patří zvyšování a rozšiřování kvality kontaktní práce. Letos poprvé se ČAS rozhodla udělit cenu za práci, která má dlouhodobé konkrétní výsledky v zlepšení kvality života klientů. Patronkou ceny je Mgr. Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv. Partnery ceny jsou firma Levi Strauss a Nadace VIA, které společně realizují grantový program „Fond mládeže Levi Strauss“, který dlouhodobě finančně podporuje nízkoprahové kluby pro děti a mládež.
Všem novnářům, kteří mají o tuto problematiku zájem, nabízíme možnost navštívit nízkoprahové kluby po celé České republice. Stačí nás kontaktovat: Martina Řezáčová, e-mail: martina@khk.cz, tel.: 605 277 725.
STREETWORK A NÍZKOPRAHOVÉ KLUBY
NOVÉ METODY SOCIÁLNÍ POMOCI
ŠANCE PRO PRÁCI S MLÁDEŽÍ
Od roku 1995 se v České republice rozvíjí nové metody sociální pomoci, zcela odlišné od „klasického institucionálního českého modelu – baráků plných úředníků“. Jde o streetwork, tedy terénní sociální práci a o nízkoprahové kluby – nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Tyto typy služeb jsou však velmi často mylně přiřazovány do drogové problematiky. Jejich záběr je však daleko širší – obsahují v sobě prvky sociální pomoci, prevence i volnočasových aktivit a dávají tak novou šanci pro práci s dětmi a mládeží.
Kdo je streetworker?
Streetworker je sociálním pracovníkem, jehož „kanceláří“ je přirozené prostředí klientů – tedy ulice, parky, hospody, kluby, herny, nádraží, tedy místa, kde se potenciálně potřební pohybují. Streetwork je metodou terénní sociální práce, která sama vyhledává a nabízí pomoc, a to především těm, kteří sami nejsou ochotni vyhledat pomoc, nebo to nedokáží. U neorganizovaných dětí a mládeže se streetworker setkává s velkým spektrem problémů: pasivním trávením volného času a z toho vyplývající nudou, s experimentováním s drogami, trestnou činností a vandalismem, psychickými a sociálními problémy spojenými s dospíváním, s problémy v rodině a ve škole, nebo záškoláctvím. Streetworker často pracuje s mladými lidmi, kteří se hlásí k některé vyhraněné skupině – subkultuře – např. skinheads, anarchisté, skejtaři, hip-hopeři apod. Těmto lidem streetworker nabízí poradenství přímo v terénu, instrumentální pomoc s jejich problémy (např. doprovod na úřady, zprostředkování další odborné pomoci), nebo asistenci při realizaci jejich vlastních nápadů a akcí.
Co je nízkoprahový klub pro děti a mládež
Nízkoprahové kluby (odborně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - NZDM) jsou určeny dětem a mládeži, které tráví svůj volný čas touláním na ulici, v partě či jinak neorganizovaně. Navštěvovat jej mohou všichni – od jedničkářů z gymnázia přes skejťáky, vyznavače alternativního způsobu života až po „průšviháře“ ze zvláštní školy. Jsou v podstatě volnočasovou alternativou k různým zájmovým útvarům kroužkům a jiným organizovaným aktivitám, navíc ale poskytují poradenství a sociální servis. Přístup do nízkoprahových klubů není omezen financemi, zájmem ani časem příchodu či odchodu, návštěvníci mají svobodu volby, a to jak při pohybu v prostoru klubu, tak v chování i ve volbě vykonávaných činností.
Nízkoprahové kluby mladým nabízejí mnoho programů a vybavení: poslech muziky (každý si může donést svoji) a promítání filmů na přání, stolní fotbal, stolní tenis, kulečník, air hockey, lezeckou stěnu či půjčovnu sportovního vybavení na ven, zkušebnu s hudebními nástroji pro mladé začínající kapely, výtvarnou dílnu s hrnčířským kruhem apod.
Zásadní význam klubů je však v jejich poradenské a preventivní činnosti – umožňují dětem a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, které mají možnost s pracovníky rozebrat a řešit. Vytvářejí pro děti chráněný prostor, v němž dospívající najde svoje místo, což je přesně to, co v mnohdy nebezpečných velkoměstech a na anonymních sídlištích chybí. Mládež je během pobytu v klubech zároveň chráněna a současně pod „dozorem“ zkušených a pro tento účel školených pracovníků. V každém klubu rovněž platí přesná pravidla, která mimo jiné zakazují užívání alkoholických nápojů, drog, násilí či šikanu.
V České republice lze nalézt 50 nízkoprahových klubů, které zřizují a provozují jak nestátní neziskové organizace, tak města či městské části.
Co je nízkoprahovost
Nízkoprahovost znamená, že poskytovatel služby (pracovník) při kontaktu s příjemcem služby (klientem) nevyžaduje žádná osobní data, tedy nepotřebuje a nemusí znát ani celé jméno klienta. Zároveň poskytovat sociální pomoc nízkoprahově znamená snižovat sociální, psychologické i další bariéry, které brání klientům službu vyhledat – např. streetworker přímé klienty vyhledává a sám je oslovuje v jejich přirozeném prostředí. Příkladem nízkoprahových programů jsou jak streetwork a nízkoprahové kluby pro děti a mládež, tak terénní programy a kontaktní centra pro uživatele drog, programy pracující s prostitutkami či homoprostituty a také denní centra pro bezdomovce.
Kdo to platí?
Sociální oblast neoplývá hojností finančních zdrojů. Mnoho zařízení se nachází systematicky ve stavu finanční nouze. Donátory, tedy těmi, kteří tuto oblast platí, jsou jednak orgány státní správy – především Ministerstvo práce a sociálních věcí, jednak samospráva – tedy jednotlivá města a nově i kraje. Obrovský podíl na tom, že programy nízkoprahových klubů a streetworkerů existují, mají ale také nadace – především Nadace rozvoje občanské společnosti a její programy Gabriel a Pomozte dětem, nebo Nadace VIA a program Fond mládeže. Objevují se také firemní dárci, jedním z nejvýznamnějších je firma Levi Strauss.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout