Olomoucký Palác Morava – vítězství občanů (historie a současnost jedné kauzy)

21. 1. 2003 - BRNO [Sedmá generace]

V první polovině letošního roku hýbala veřejným míněním v Olomouci kauza tzv. Paláce Morava. Movitý investor měl totiž zájem postavit v těsném sousedství historického centra multifunkční "hangár" se supermarketem. O tom, proč nakonec ustoupil tlaku občanů, vypráví právnička a aktivistka Hnutí DUHA Olomouc.

Letos na jaře se v Olomouci hnuly ledy. S trochou nadsázky tak lze mluvit o probouzejícím se zájmu občanů o "věci veřejné". Celé to probuzení začalo docela nevinně. V lednu tohoto roku byla na Magistrátu města Olomouce zpřístupněna dokumentace k posuzování vlivů na životní prostředí stavby s honosným názvem "Palác Morava".

Palác Morava měl být multifunkčním komplexem se supermarketem, bowlingem, multikinem, restauracemi… a měl vyrůst na místě stávajícího stánkového tržiště při samém okraji městské památkové rezervace. Počítalo se také s velkým nárůstem dopravního zatížení v místech, kde se už dnes hlemýždím tempem pohybují dlouhé šňůry aut. Navíc půdorys nového komplexu měl být téměř shodný s rozlohou olomouckého Dolního náměstí a nový supermarket měl být v Olomouci v pořadí už asi osmnáctý.

Počítačové animace plánovaného "paláce", které tisk přinesl koncem března, vyvolaly velkou vlnu nevole v řadách obyvatel města. Představa, že stavba bude umístěna v bezprostřední blízkosti historického centra, byla pro mnoho lidí nepřijatelná.

Nejprve bez občanů

První nesouhlasné názory zazněly již během posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Dokumentace EIA byla zpřístupněna na magistrátu na přelomu roku 2001 a 2002. Občané tak měli možnost se k připravované stavbě vyjádřit a podat připomínky. Bohužel až na výjimky (Hnutí DUHA Olomouc) se tak nestalo, a to především proto, že nikdo z kompetentních úředníků a politiků se nesnažil informovat obyvatele Olomouce o tom, co se na místě tržnice chystá.

V průběhu procesu EIA pak navíc došlo k "drobné" změně připravované stavby - byla posunuta z místa, které podle územního plánu nebylo možné zastavět, blíž k budově staré tržnice. Proč k tomu došlo? Ve chvíli, kdy bylo investorovi ze strany Odboru koncepce a rozvoje magistrátu sděleno, že v jedné části se stavba nachází na nezastavitelném území, tento prohlásil, že je pro něj ekonomicky nevýhodné rozlohu budovy zmenšit. A tak olomoučtí zastupitelé z obavy, že přijdou o "silného investora", pro jistotu zrušili podmínky, které mu původně dali - především odstup novostavby od stávající budovy tržnice, který měl umožnit zachování zeleninového tržiště. Posudek EIA tuto změnu nakonec pouze konstatoval a vydané stanovisko Krajského úřadu bylo souhlasné.

Rodí se nesouhlas

V této chvíli již bylo zřejmé, že pouhým připomínkováním dokumentace EIA mnoho nedosáhneme. Zastupitelé dali otevřeně přednost investorovi a jeho ekonomickým zájmům před zachováním tváře historického centra našeho města, ustoupili z podmínek, které sami investorovi dali. Navíc žádný z odpovědných se nesnažil informovat občany více než v míře nezbytně nutné, tedy nařizované zákonem.

Rozhodli jsme se proto využít práva, které občanům dává zákon o obcích, a požadovat mimořádné projednání celé záležitosti v zastupitelstvu. Zákon totiž výslovně stanoví, že pokud je taková žádost podepřena podpisy alespoň 0,5 % obyvatel obce, což v Olomouci činí zhruba 520 podpisů, je zastupitelstvo povinno se touto věcí zabývat, a to nejpozději do 60 dnů. S pomocí Hnutí DUHA žádost nakonec podala paní Rašnerová. Požadovala v ní, aby Zastupitelstvo města Olomouce (ZMO) znovu projednalo architektonické řešení Paláce Morava a za tímto účelem vypsalo architektonickou soutěž a aby ZMO znovu zvážilo a projednalo vhodnost realizace zamýšlené stavby.

Během pouhých tří týdnů se pod žádost podařilo shromáždit 790 podpisů. A tak již 12. dubna 2002 byla žádost městskému zastupitelstvu. Termín mimořádného zasedání ZMO, které muselo být na základě žádosti svoláno, byl stanoven na 27. květen.

V době vzniku žádosti byla nezávisle na ní sepsána šesti občany Olomouce také "Petice občanů proti záměru výstavby obřího centra (Palác Morava) v místě tržnice". Její autoři se rozhodli shromažďovat podpisy až do doby, než ZMO o osudu Paláce Morava definitivně rozhodne. Do třetice pak vznikla také nesouhlasná petice architektů, podepisovaná výhradně odborníky.

Žhavé téma veřejné debaty

Protože se s obyvateli Olomouce stále nikdo ze strany radnice nehodlal bavit, uspořádala místní pobočka Hnutí DUHA 29. dubna veřejnou besedu v sále Vlastivědného muzea. Té předcházel krátký happening na Horním náměstí - instalace sádrového odlitku "Paláce Morava" na plastický bronzový model historického jádra Olomouce, a to samozřejmě v odpovídajícím měřítku. V "horkých křeslech" v sále pak zasedli zástupci města (primátor a náměstek primátora), zástupce investora, projektanti Paláce Morava, zástupkyně Státního památkového ústavu, rozhněvaní architekti a zástupkyně Hnutí DUHA. Účast na besedě předčila všechna očekávání, všech více než 200 míst bylo zcela zaplněno a méně dochvilní proto museli postávat i po stranách sálu. Příležitosti vyjádřit svůj názor hojně využívali nejen panelisté, ale také obecenstvo, odkud zaznívaly velmi ostré odsudky. Primátor Martin Tesařík (ČSSD) pak v reakci na pobouřenou veřejnost pronesl památnou větu: "Trochu jsem to podcenil," (rozuměj diskusi s občany Olomouce).

V následujícím týdnu se udála snad ta nejdůležitější věc v celé kauze - vznikla iniciativa Občané proti Paláci Morava (OPPM), která sdružila lidi nejrůznějších zájmů a profesí. Začala okamžitě informovat média a veřejnost a připravovat demonstraci proti výstavbě. Vznikly také internetové stránky, na kterých probíhala čilá diskuse. Iniciativa oslovovala politiky a významné osobnosti (ministra kultury Pavla Dostála, Kancelář prezidenta republiky atd.) a shromažďovala podporu pro svou činnost.

Velká demonstrace

V pondělí 22. května se na olomouckém Horním náměstí odehrála za velkého zájmu médií demonstrace. Lidé požadovali především zastavení nevratných kroků při přípravě stavby Paláce Morava do doby, než zastupitelstvo rozhodne o žádosti občanů. Následně pak bylo požadováno odstoupení města od smluv uzavřených s investorem a "záchrana" tržiště. Je sice skutečností, že stávající stav tržiště je z dlouhodobého hlediska neúnosný, řešením však rozhodně nemůže být zastavění plochy gigantickým objektem.

Po úspěšné demonstraci začali zástupci iniciativy OPPM oslovovat jednotlivé zastupitele a jejich politické kluby a vysvětlovat jim, proč jsou proti výstavbě multifunkčního centra. Snažili se, aby zastupitelé dostali kvalitní informace, na základě kterých by se mohli rozhodnout, jak budou na mimořádném zasedání ZMO hlasovat.

Zastupitelstvo vydrželo, investor nikoli

V pondělí 27. května 2002 proběhlo dlouho očekávané mimořádné zasedání zastupitelstva. Účast veřejnosti byla vysoká a občané vystoupili s řadou příspěvků. Všechny se nesly v duchu nesouhlasu s výstavbou Paláce Morava u tržnice. Nicméně zastupitelé, místo aby rozhodli v souladu s přáním obyvatel (odstoupení od smluv, zachování zeleninového tržiště, nepoškození historického jádra Olomouce), odhlasovali, že budou až do dalšího řádného zasedání 27. června dál jednat s investorem a vytvoří pracovní skupinu, která celou věc znovu posoudí.

Činnost iniciativy OPPM tedy mimořádným zasedáním ZMO nemohla skončit. Byl vydán informační zpravodaj a pokračoval také sběr podpisů pod petici občanů proti výstavbě Paláce Morava. V polovině června se pod peticí shromáždilo už zhruba 5000 podpisů.

Ještě prvních 14 dní v červnu se zdálo, že občané budou muset na zastupitelstvo přijít znovu. Pracovní skupina odhlasovaná na předchozím zasedání totiž stále nebyla řádně ustavena a vypadalo to, že politici protesty nebrali vážně. Až 17. června se sešli zástupci všech stran zasedajících v ZMO (ona pracovní skupina), aby jednali s investorem o tom, jak dál. A tehdy investor oznámil, že není ochoten akceptovat podmínky výstavby, jak byly původně schváleny, a že má vyhlédnutých šest jiných lokalit v Olomouci. Tedy zkráceně - že u tržnice Palác Morava stát nebude.

V současnosti město Olomouc přislíbilo zahájení diskuse s občany o tom, jak by měla vypadat lokalita dnešního tržiště. Oslovilo přerovské sdružení Centrum pro komunitní práci (CpKP), aby vypracovalo strategii komunikace s veřejností o této lokalitě. Byla také vytvořena pracovní skupina složená mj. ze zástupců Odboru koncepce a rozvoje magistrátu, architektů a některých členů iniciativy OPPM, která na tomto projektu s CpKP spolupracuje.

Protesty občanů tedy nakonec uspěly. Jde o skutečně průlomový okamžik, doposud město veškeré protesty proti výstavbám supermarketů v různých částech Olomouce odmítalo a ochotně na přání investorů měnilo územní plán. Nezbývá než doufat, že kauza Paláce Morava byla pro olomoucké politiky takovým poučením, že napříště budou pečlivěji vážit nejrůznější záměry a hlavně s nimi včas seznamovat veřejnost a naslouchat jejím názorům.

Psáno pro měsíčník Sedmá generace. Vyšlo v čísle 12/2002.

Dominika Glacová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: