Námitky Dětí Země k umístění přehrady byly zčásti uznány

24.1.2025
[Děti Země]

Protipovodňová opatření mohla být hotová dávno, a to i s řešením bez přehrady.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém rozhodnutí ze dne 19. prosince 2024 na základě odvolání Dětí Země uložilo tři nové požadavky o způsobu sledování vlivů výstavby přehrady Nové Heřminovy biologickým dozorem na životní prostředí. Další návrhy Dětí Země byly ale podle nich zamítnuty bez řádných důvodů.

Podle plánu z roku 2008 měla být většina protipovodňových opatření hotová již do roku 2016, tj. před dokončením přehrady v roce 2020. Ještě dříve mohlo být hotové řešení z roku 2005 bez výstavby přehrady.

„V odvolání jsme požádali o přezkum deseti závazných stanovisek a současně jsme předložili náměty na změnu dvanácti požadavků v závazném stanovisku EIA z roku 2016 a na změnu čtyř požadavků na ochranu dřevin a významných krajinných prvků. Dále jsme navrhli uložit dvacet nových zmírňujících a kompenzačních opatření, které se týkají lesa, povrchových vod, půdy, krajinného rázu, významných krajinných prvků a intenzit hluku,“ popisuje obsah odvolání ze srpna 2023 proti umístění přehrady předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Z těchto třiceti šesti připomínek byly do územního rozhodnutí pak zahrnuty tři o důsledném sledování výstavby přehrady biologickým dozorem, který bude navíc svou činnost zapisovat do ekologického deníku.

Podle zjištění Dětí Země ale nebyly řádně vypořádány jejich připomínky k obsahu dvou závazných stanovisek na ochranu významných krajinných prvků, dvou stanovisek na ochranu krajinného rázu a jednoho na ochranu okraje lesa.

„Z průběhu řízení o umístění přehrady, které trvalo sedm let do prosince 2024, jsme také zjistili, že hlavním viníkem průtahů bylo Povodí Odry, které asi tři a půl roku svou žádost doplňovalo o další údaje. Dalšími viníky byly úřady, které například o odvoláních rozhodovaly rok. Účast spolků byla bez zásadního vlivu,“ tvrdí Patrik.

Podle něho bylo i Ředitelství silnic a dálnic hlavním viníkem průtahů souběžného řízení o umístění přeložky silnice I/45 Nové Heřminovy – Zátor délky 2,8 km, které probíhalo více než pět let do dubna 2024, neboť tři a půl roku se čekalo, až také dodá chybějící údaje. Spolky se přitom řízení neúčastnily a ani neprobíhala odvolací fáze.

„Za nedokončená protipovodňová opatření na řece Opavě a v okolí může tedy stát, nikoliv spolky. Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být totiž většina těchto staveb hotová do roku 2016 a přehrada pak o čtyři roky později, což se k roku 2025 nestalo. Přitom odmítnutá alternativní varianta z roku 2005 na zkapacitnění koryta řeky a na výstavbě jen suché nádrže by byla daleko levnější a byla by postavená podstatně dříve,“ uzavírá Patrik.

Přehrada se měla stavět v letech 2014-2020, nyní to má být v letech 2027-2032. Náklady na výstavbu přehrady mají být asi 4,7 mld. Kč, na další protipovodňová opaření asi 3,3 mld. Kč a na přeložku silnice I/45 asi 1 mld. Kč.


* * * * * * * * * *


I. Řízení o umístění stavby „Vodní dílo Nové Heřminovy“ (12/2017-12/2024 = 7 let)


21.04.2008 = usnesení české vlády č. 444 o schválení menší varianty přehrady
14.02.2012 = Ministerstvo životního prostředí vydává souhlasné stanovisko EIA
20.09.2016 = Ministerstvo životního prostředí vydává souhlasné závazné stanovisko EIA

20.12.2017 = Povodí Odry, s. p., zasílá žádost na MěÚ Krnov
22.01.2021 = MěÚ Krnov oznamuje zahájení řízení (průtahy PO 3 roky)
18.03.2021 = Hnutí DUHA zasílá vyjádření i námitku podjatosti
18.03.2021 = Nové Heřminovy zasílají vyjádření i námitku podjatosti
03.02.2022 = KÚ v Ostravě určuje, že řízení povede MěÚ Bruntál

22.07.2022 = Povodí Odry žádost doplňuje (průtahy PO 5 měsíců)
03.11.2022 = Nové Heřminovy zasílají vyjádření i námitku podjatosti
09.12.2022 = Nové Heřminovy stahují svou námitku podjatosti
17.02.2023 = MěÚ Bruntál sděluje, že se lze k podkladům vyjádřit
26.06.2023 = MěÚ Bruntál vydává územní rozhodnutí

07.07.2023 = Nové Heřminovy zasílají odvolání
25.07.2023 = Hnutí DUHA zasílá blanketní odvolání
26.07.2023 = Děti Země zasílají přihlášku do řízení a blanketní odvolání
29.08.2023 = Hnutí DUHA zasílá doplnění odvolání o důvody
31.08.2023 = Děti Země zasílají doplnění odvolání o důvody

15.01.2024 = Nové Heřminovy stahují své odvolání
25.06.2024 = KÚ v Ostravě sděluje, že se lze vyjádřit k novým podkladům
23.07.2024 = Děti Země zasílají vyjádření
20.11.2024 = Ministerstvo pro místní rozvoj sděluje, že se lze vyjádřit k novým podkladům
05.12.2024 = Děti Země zasílají vyjádření
19.12.2024 = Ministerstvo pro místní rozvoj vydává změnu územního rozhodnutí


II. Řízení o umístění stavby „I/45 Nové Heřminovy – Zátor, I. etapa“ (1/2019-4/2024) = 5,3 roky


14.01.2019 = ŘSD zasílá žádost na MěÚ Krnov
06.06.2019 = ŘSD žádost doplňuje – 1
10.09.2019 = ŘSD žádost doplňuje – 2
27.09.2019 = ŘSD žádost doplňuje – 3
27.05.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 4

29.05.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 5
02.06.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 6
12.06.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 7
08.07.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 8
14.08.2020 = ŘSD žádost doplňuje – 9

08.02.2021 = ŘSD žádost doplňuje – 10 (průtahy ŘSD 2 roky)
23.02.2021 = MěÚ Krnov veřejnou vyhláškou oznamuje zahájení řízení
19.04.2021 = Hnutí DUHA za veřejnost zasílá námitku podjatosti
30.07.2021 = KÚ v Ostravě určuje, že řízení povede MěÚ Bruntál
01.03.2023 = ŘSD žádost doplňuje – 11

02.03.2023 = ŘSD žádost doplňuje – 12 (průtahy ŘSD 1,5 roku)
27.06.2023 = MěÚ Bruntál pokračuje v řízení
13.02.2024 = MěÚ Bruntál umožňuje zaslat vyjádření
12.04.2024 = MěÚ Bruntál vydává územní rozhodnutí
23.04.2024 = MěÚ Bruntál vydává opravy územního rozhodnutí


III. Výhody suchého poldru oproti přehradě s vodou podle námětu z roku 2005 (zdroj: tisková zpráva Hnutí DUHA ze dne 20. 12. 2024 s názvem „Ministerstvo zamítlo odvolání proti přehradě Nové Heřminovy. Své výhrady považuje Hnutí DUHA Jeseníky stále za platné, ke správní žalobě ani k dalším právním krokům však nepřistoupí“ zde https://hnutiduha.cz/aktualne/ministerstvo-zamitlo-odvolani-proti-prehrade-nove-herminovy-sve-vyhrady-povazuje-hnuti-duha)


1. Výstavba a údržba poldru je snadnější a levnější

Přestože by poldr s objemem 15 milionů m3 vody, podobně jako přehrada, byl železobetonovou stavbou s hrází dosahující výšky kolem 20 metrů, byl by řádově snadnější, rychlejší a částečně i levnější na výstavbu a provoz.

V blízkosti Pardubic u obce Kutřín se nyní staví obdobný poldr s hrází o výšce 17,5 metrů, v přípravě je také poldr Skalička na řece Bečvě a již 15 let funguje suchý poldr Žichlínek, který má hráz o výšce 8 metrů. Se srovnatelnými stavbami je tak v Česku, Německu i dalších okolních státech dobrá zkušenost.

Malá vodní elektrárna, jejíž stavba je na přehradě plánovaná, se o přitékající vodu má dělit s rybochodem a vzhledem k tomu, že nebude mít vyrovnávací nádrž, mnoho elektřiny nevyrobí. Velké množství vody se rovněž v teplých částech roku na přehradě vypaří a sníží se tak objem vody, který celkově projde obcemi níže po toku, a jenž by v nich mohla být užitečná. Tato ztráta vody v období sucha kvůli přehradě má pak znatelné dopady i na celý region.


2. Řešení za pomoci suchého poldru by umožnilo revitalizovat tok řeky Opavy

Na místě zamýšlené přehrady ale především i po celé délce toku nad ní a pod ní by zůstala přírodní řeka včetně pravidelně zaplavované nivy. Takové prostředí je nejen přírodně nesmírně cenné, ale především nám pomáhá zvládat časté menší povodně, které se v oblasti vyskytují.

Naopak přehrada kvůli prudkým svahům žádný přírodně cenný okraj mít nebude a kvůli častému vypouštění přehrady, aby byla připravena na povodně, by na jejím okraji stejně nemohla být ani žádná stabilní rekreační infrastruktura či možnosti ke koupání.

Štěrk a písek splavený s řekou se o přehradu narozdíl od suchého poldru zarazí a způsobuje takzvanou hladovou vodu pod přehradou, která vymílá koryto řeky. Jen částečně tomu jde bránit nákladným umělým dosypáváním štěrku do řečiště, jenž brání erozi v řece a pomáhá životu v ní.


3. Suchý poldr by nepoškodil údolí řeky Opavy pro ryby a další vodní živočichy

Dlouhodobou úsporu peněz u suchého poldru by přineslo, že by se u něj nemusel budovat na postavení i průběžnou údržbu nákladný a dle zkušeností z jiných přehrad jen velmi omezeně účinný rybochod. Rybochod po levém břehu přehrady by navíc odřízl přístup k ní, což spolu s často kolísající hladinou dále omezuje případné rekreační využití přehrady.

Život v řece by v případě postavení přehrady zásadně omezila i nízká teplota vypouštěné vody ze dna přehrady, která by znamenala, že místní cenné říční druhy budou výrazně strádat.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: