Kostely získávají nové vlastníky, o záchranu chrámů se starají i občanská sdružení

12. 5. 2006 - PLZEŇ [Econnect]

Kostely v západních Čechách získávají nové majitele. Důvodem, který vede římsko-katolickou církev k tomu, aby ze svého vlastnictví pouštěla své stavby, jsou nové možnosti záchrany těchto objektů. Noví vlastníci, většinou obce, v některých případech i jiné církve a občanská sdružení, mají lepší možnost sehnat potřebné peníze k opravě budov, např. z různých grantů.

Nejčerstvější letošní převody jsou v Karlovarském kraji - Ondřejská kaple v Karlových Varech a kostel Sv. Vavřince v Chodově. V Karlovarském kraji jsou dvě občanská sdružení, která se snaží o záchranu kostelů v obcích, kde působí. Jedno z nich dokonce převzalo kostel v Citicích u Sokolova do svého vlastnictví.

"Kostely chátrají a vzhledem k nedořešeným majetkoprávním vyrovnáním mezi státem a církví nemá církev dost prostředků na jejich opravu," říká tisková mluvčí Biskupství plzeňského Alena Ouředníková. Proto církev v západočeské diecézi hledá i jiné možnosti, jak kostelní budovy zachránit.

"Bezúplatný převod je jedno z možných řešení," dodává tisková mluvčí. I po změně vlastníků zůstává v kostelech možnost sloužit mše a bohoslužby. To je často ukotveno i v darovacích smlouvách. Nový majitel zas může využívat kostely i k jiným než náboženským úkonům, jako jsou například koncerty či výstavy.

Zapomenuté světlo v citickém kostele

Občanské sdružení s názvem Zapomenuté světlo převzalo citický kostel již před dvěma roky. Z části už objekt opravilo, ale jak říká předseda sdružení Ivan Pajtaš ze Sokolova, vzhledem ke značné zchátralosti budovy a finančním možnostem má kostel před sebou možná ještě několik let oprav.

"Kostel jsme od biskupství převzali darovací smlouvou. Byl ve velmi špatném stavu, střechou do něj zatékalo," vzpomíná. O míře devastace kostelíka napovídá to, že se k němu museli dělníci houštinami prosekat. "Nejdříve jsme odstranili všechny náletové dřeviny a poté zajistili objekt před vniknutím. Z kostela jsme vyvezli několik tun odpadu, který se tu načerno skládkoval," upozornil na začátky záchranných prací předseda sdružení.

Jak se daří občanskému sdružení shánět potřebné prostředky? "Nebýt přispění obce a sponzorů, nešlo by to. Je zajímavé, že většina těch, kdo přispěla, nejsou věřící," říká Ivan Pajtaš. Překvapivé je, že se sdružení ještě nepokusilo sehnat prostředky ze zdejších či mezinárodních grantů. "Kostel není kulturní památkou, proto je problém získat peníze z veřejných zdrojů," vysvětlil předseda sdružení.

Cestu v tomto směru ukázalo další občanské sdružení v Karlovarském kraji s názvem Rozhled. V obci Krásno se pokouší sehnat prostředky na opravu tamního kostela, který také není kulturní památkou. Na opravu hroutícího se krovu se podařilo sehnat milion korun od Česko-německého fondu budoucnosti, a to díky partnerství, které má sdružení s obdobným spolkem v Německu. Na opravě kostela se podílí i obec a také biskupství, neboť kostel je stále v jeho vlastnictví.

Proč se vlastně sdružení Zapomenuté světlo, které se svým názvem inspirovalo známým filmem,do záchrany kostela pustilo? Jeho předseda nezakrývá, že sdružení je spojeno s pravoslavnou církví, dodává však, že záchranou kostela měl v úmyslu oslovit širší veřejnost, nejen jednu z církví. "Chceme jít příkladem občanské společnosti. Kostel je součástí regionálního odkazu, který je třeba zachovat příštím generacím," říká Ivan Pajtaš.

Sdružení má proto v úmyslu poskytnout v budoucnu kostel k různým účelům, nejen náboženským. "Kostel by se neměl stát mrtvým objektem. Měl by sloužit nejen religiozitě, ale i kulturním aktivitám. Například obec by tu mohla pořádat své kulturní záležitosti, mohl by sloužit neformálním setkáváním lidí. Mohl by být společenskou síní, kde by se konaly přednášky o regionální historii," přiblížil budoucí využití kostela předseda občanského sdružení Zapomenuté světlo.

Chátrající barokní památka

Zatímco na citickém kostele se již dva roky pracuje, s opravou dalšího převedeného kostela v Karlovarském kraji se teprve začíná. Náklady tu však budou nesrovnatelně vyšší, neboť jde o velký barokní kostel, kulturní památku, kostel Sv. Vavřince v Chodově u Karlových Varů. Zdejší samospráva jej bezúplatným převodem získala do svého vlastnictví v začátku tohoto roku. Město letos utratí na nejnutnějších opravách nejméně pět milionů korun, celkové náklady budou však ve výší desítek milionů korun.

Právě vysoké výdaje, spojené s opravou kostela, vyvolaly u chodovské veřejnosti i nepříznivou reakci. "K čemu nám je kostel? Kolik si myslíte, že je v Chodově věřících katolíků, navíc tolik, co by pravidelně navštěvovali kostel?" ptá se v internetové diskusi na stránkách města jeden z jejích respondentů. A takových hlasů je tu více. Místostarosta Josef Kertész však poukazuje, že Chodov uhelnou těžbou přišel o téměř celou historickou zástavbu a že zachovaný kostel je proto natolik vzácný, že je v zájmu veřejnosti jej uchovat.

"Kostel je jedinou historickou dominantou města. Město si nemůže dovolit, aby o ní nebylo postaráno. Když kostel nespadl za totalitních režimů, bylo by hrozné, kdyby spadl nyní," oponuje námitkám. Kostel by navíc měl sloužit společenským kulturním událostem, jako jsou například koncerty, které bude pořádat město.

Kromě obcí a občanských sdružení se novými majiteli mohou stát také jiné církve. Takový je případ nejnovějšího bezúplatného převodu, Ondřejské kaple v Karlových Varech. Ta nyní přešla do rukou Řecko-katolické církve.

Desítky kostelů mění majitele

Prvním kostelem, který po dohodě s církví přešel do majetku obce, byl v západočeské diecézi kostel v Uherci na Plzeňsku. V západních Čechách tak bylo bezúplatně převedeno na jiného vlastníka deset kostelů. Jsou to například kostely ve Stříbře, v Ostrově, v Chodském Újezdu či v Rokycanech. Dalších deset kostelních budov chce biskupství ještě převést. Aktuálně se připravuje převod kostela v Ostrovci na obec Velečín.

Kromě bezúplatných převodů kostelů však Biskupství plzeňské církevní nemovitosti také prodává. Jde především o opuštěné farní budovy. Prodáno tak bylo již na dvacet far. Vlastník se však změnil i u klášterního komplexu. V Chebu se právě v této době pracuje Biskupství plzeňské a městská samospráva na vypracování kupní smlouvy bývalého františkánského kláštera v centru města. Koupi areálu od církve za 19 milionů korun už schválilo městské zastupitelstvo. Motiv je stejný jako v případě Chodova.

"Památka uprostřed města chátrá a církev na to nemá, aby ji opravila," říká tisková mluvčí chebské radnice Martina Kuželová. Z areálu má vzniknout kulturní centrum s názvem Františkán. Náklady na opravu se odhadují na sto milionů korun.

Autor je externím spolupracovníkem Econnectu.

Antonín Kunc

DISKUSE - KOMENTÁŘE: