Vozíčkáři Plzeňska usilují o odstranění nejen architektonických bariér
10. 10. 2006 - PLZEŇ [Econnect]
V roce 2003 se po dvanácti letech existence organizace Západočeští vozíčkáři přetransformovala na neziskovou organizaci nesoucí název Vozíčkáři Plzeňska. Vozíčkáři Plzeňska působí jako územní organizace Svazu tělesně postižených v ČR a ke styčným bodům jejich činnosti patří nejen vlastní zájmové aktivity jako sport - např. stolní tenis, kuželky, petanque, kroket, šipky, slalomy na vozíku - rekondiční pobyty v přírodě nebo společné zájezdy na kulturní akce, ale také poradenská činnost. Ať už se jedná o nabídku a poptávku zaměstnání pro zdravotně postižené, sociální poradenství nebo informace o bezbariérových úpravách objektů v kraji.
Společným jmenovatelem všech jmenovaných aktivit je snaha o integraci vozíčkářů a zdravotně handicapovaných do společnosti. Kromě průběžné „servisní činnosti“ uskuteční každý rok Vozíčkáři Plzeňska na pětadvacet kulturních a sportovních akcí nebo zdravotních pobytů.
Převážná část současných členů o.s. Vozíčkáři Plzeňska je z Plzně, ale organizace sdružuje i jednotlivce nebo skupiny ze širokého okolí. Snaží se o odstraňování bariér jak architektonických, tak v myšlení lidí. Bez falešného soucitu a s umožněním plnohodnotného života.
Plán mobility
V roce 2002 vyhlásil Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Národní rada zdravotně postižených ČR Národní rozvojový program mobility pro všechny. Cílem programu je realizace komplexních bezbariérových tras zahrnujících celý dopravní řetězec - tj. dopravní zařízení, dopravní prostředky, veřejné prostory i cílové objekty. Program sleduje zlepšení podmínek pro zapojení osob se sníženou schopností pohybu a orientace do aktivního života a zvýšení jejich ekonomických, společenských, kulturních a sportovních aktivit.
Vozíčkáři Plzeňska se do projektu zapojili v rámci organizace Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených a komise pro odstraňování bariér při MěV STP v Plzni ve spolupráci s Magistrátem města Plzně, Správou veřejného statku a městskými obvody.
„V rámci naší činnosti se jedná o průběžné mapování bariérových objektů, které je důležité zpřístupnit i pro handicapované občany, iniciování potřebných úprav na vstupech, popřípadě zřizování bezbariérových sociálních zařízení v těchto objektech. Také je důležité dosáhnout úpravy nevyhovujících přechodů nebo nástupních ostrůvků MHD. Spolupracovali jsme například při bezbariérových úpravách bazénu na Slovanech a hlavního nádraží Českých drah v Plzni. Podařilo se provést potřebné úpravy na I. Poliklinice nebo ve Zdravotnickém zařízení na Doubravce. Vozíčkářům se díky tomuto programu otevřelo i Komorní divadlo, některé školy, D klub na Doubravce a další místa. Nezbytnou roli zde samozřejmě sehrávají granty a příspěvky Magistrátu města Plzně,“ vysvětluje Jaroslava Mossoczyová z občanského sdružení Vozíčkáři Plzeňska.
Osobní asistence
Projekt sebeurčující osobní asistence pro zdravotně postižené občany vyjma smyslového postižení provozuje v Plzni od roku 1998 Městská charita Plzeň v úzké spolupráci právě s organizací Vozíčkáři Plzeňska. Projekt vychází ze zásad hnutí Independence Living a poskytuje adresnou, individuálně směřovanou pomoc, která umožňuje i těžce zdravotně postiženým občanům žít co možná nejaktivněji a plnohodnotným životem v jejich domácím prostředí. Klient je v tomto projektu řídící složkou služby. Daleko více klientů se také může zúčastňovat například různých kulturních a společenských akcí, vycházek do přírody i poznávacích zájezdů a výletů. Dochází k výraznému zkvalitnění jejich života.
Tuto moderní službu využívají členové Vozíčkářů Plzeňska, kteří jsou osamělí nebo těžce tělesně postižení, ale někteří i přímo spolupracují s Městskou Charitou v Plzni při jejím poskytování. Zájem o osobní asistenci vysoce přesahuje možnosti Městské charity Plzeň a proto při ní úzce spolupracuje s Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službou a s dobrovolníky, kteří pomáhají doplňovat síly tam, kde přidělené asistenční hodiny nepokrývají oprávněnou potřebu klienta.
„Bohužel není tato služba zatím uzákoněna a je poskytována jen v omezeném rozsahu podle získaných finančních prostředků. Osobní asistence byla v Plzni zahájena v r. 1998 s přispěním fondu Phare,“ dodává Jaroslava Mossoczyová, která rovněž působí jako terénní dispečerka klasické terénní asistenční služby.