Komu co prospívá - dvojí výklad korupce v českém businessu

6.12.2005
PRAHA [Transparency International ČR]
Autor: Adriana Krnáčová, tel: 266 790 117

Jak jsme na tom s etikou podnikání? Korupce je u nás v podnikatelském prostředí běžná a nejvíce problematická je oblast veřejných zakázek. Jak však ukázal nejnovější výzkum Transparency International – ČR (TIC) i v oblasti obchodního styku v rámci soukromých zakázek se manažeři velkých a středních firem běžně setkávají s nekorektními a neetickými postupy. Hodnocení korupce v našem podnikatelském světě je velmi rozporuplné. Korupční chování je vnímáno přes filtr vlastního profitu: Zkorumpovaného zaměstnance, který poškozuje vlastní firmu čeká výpověď. Ten kdo pomocí korupce získá pro firmu výhodu, se pravděpodobně dočká tichého souhlasu.

Korupce jako konkurenční výhoda: Aktuální profit má přednost

Neetické jednání se v ČR rozhodně vyplácí. Čtyři pětiny respondentů jsou přesvědčeny, že neetické jednání v byznysu představuje konkurenční výhodu. Pokud se korupce firmě prokáže, bude to mít negativní vliv na její reputaci. Ztráta reputace však může ovlivnit prosperitu firmy podle pouze poloviny dotázaných. Reputace firmy a její prosperita totiž nejsou v současné době v ČR provázané jevy.

Dvojí vnímání korupce v českém byznysu je nebezpečný jev. Naprostá většina manažerů (96 %) se shodne v tom, že pokud je neetickým jednáním firma poškozena, měl by být vyvozen postih. Ale pokud firma z korupčního chování svých zaměstnanců profituje, je to celkem v pořádku. Třetina manažerů si myslí, že takové jednání by nemělo být trestáno. Tolerance a akceptace neetických postupů se zvyšuje, čím více je boj o zakázku existenční otázkou pro firmu. Pokud zkorumpovaný zaměstnanec firmu okrádá, riskuje výpověď nebo kárné řízení. Kdo se podílí na korupčním systému z druhé strany a přináší tím firmě zakázky, je v bezpečí.

Podnikatelské prostředí: mírné zlepšení

Podnikatelské prostředí v České republice se pomalu zlepšuje, ale stále ještě není dobré. Manažeři středních a velkých firem se domnívají, že ve srovnání s devadesátými léty minulého století, je u nás obecně prostředí pro podnikání příznivější, ale stále je co vylepšovat. Podnikatelské prostředí stále umožňuje neetické postupy a kdo chce obstát, musí se alespoň do určité míry přizpůsobit. Podnikat eticky je sice možné, ale je to stále těžší, než postupovat nekorektně. Negativně ovlivňuje naše prostředí legislativa, která je z pohledu podnikatele nejednoznačná a obtížně vymahatelná. Atmosféra je stále ovlivněná postoji vybudovanými v minulosti a posilovaná nepříznivým průběhem aktuálně medializovaných korupčních případů.

Pasivní odpor nebo aktivní změna?

Podnikatelé vidí neetické postupy zejména v neprůhlednosti procesů při zadávání veřejných zakázek. Změna, která může přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí musí být systémová a vedená shora. Společenskou atmosféru může ovlivnit pozitivní příklady na nejvyšších úrovních jak státu, tak firem. Pokud se budou korektně chovat vedoucí složky, budou je ostatní následovat. Ten, kdo se chová nekorektně, musí být náležitě potrestán a stát se veřejným odstrašujícím příkladem. Bohužel, sami manažeři většinou zastávají přístup pasivního odporu: Já sám se chovám eticky, to je vše, co mohu dělat.

Etické předpisy: účinný nástroj?

Vnitřní etické předpisy nebo nařízení v jakékoliv formě mají zavedeny tři pětiny firem. Jedná se o různé formy opatření: od nepsaných pravidel firemní kultury, přes interní směrnice, standardy ISO až po psané a závazné etické kodexy. Jakékoliv etické předpisy však zůstanou prázdným a neúčinným nástrojem, pokud vedení firmy nepůjde svým zaměstnancům příkladem jejich striktním dodržováním a důslednou kontrolou dodržování u zaměstnanců. Vedení příkladem a otevřená komunikace jsou nejlepšími nástroji zlepšování etiky v prostředí firmy.

Jak se na to dívají v britských firmách?

Hlavní rozdíly ve vnímání manažerů britských firem jsou v otázkách výhodnosti neetického chování, hodnocení korupce jako konkurenční výhody, vnímání významu reputace firmy pro její prosperitu a v otázkách etických kodexů. Manažeři britských firem vidí podnikání z delší časové perspektivy. Z tohoto pohledu považuje většina z nich neetické postupy za dlouhodobě nevýhodné – jsou o tom přesvědčeny čtyři pětiny britských manažerů oproti polovině manažerů českých firem. V souladu s tím také nižší procento těchto manažerů oproti zástupcům českých firem považuje korupci za konkurenční výhodu – i když i zde je převažující část těch, kteří ji tak vnímají. Riziko, že ztráta reputace ohrozí prosperitu firmy je podle reprezentantů britských firem hodnoceno jako vyšší než podle českých manažerů – prvně jmenovaní jej umístili na druhé místo hned za válku v zemi. Etické kodexy jsou pro manažery britských firem významnější než pro zástupce firem českých. Zástupci britských firem také vnímají korupční jednání rozporuplně ve vztahu k prospěchu firmy – tedy i oni rozlišují dobrou a špatnou korupci. Jsou však přeci jen výrazně přísnější v přístupu ke korupci – polovina z nich je přesvědčena, že i firmu zvýhodňující neetické jednání má být sankcionováno.

V rámci Evropské unie jsme z hlediska úrovně etiky v podnikání mezi zeměmi původního východního bloku. Situace v nových členských zemích je srovnatelná se situací v ČR podle poloviny respondentů. Původní země EU mají z hlediska etiky podnikání velmi dobrou image. Až 70 % respondentů si myslí, že situace v těchto zemích je lepší než u nás a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že firmy z těchto zemí se chovají více eticky.

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se zástupci podnikatelské sféry stavějí k dodržování etických principů. Jedna část výzkumu byla realizována jako kvantitativní šetření metodou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) a CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) za použití identického strukturovaného dotazníku. Ve vzorku bylo dotazováno 254 zástupců středního managementu českých firem a 39 zástupců středního managementu britských firem, s obratem nad 100 mil. ročně včetně. Druhá část výzkumného šetření - kvalitativní výzkum - byl realizován metodou individuálních hloubkových rozhovorů s 50 top manažery firem s obratem nad 100 mil. ročně včetně. Výzkum byl pro TIC realizován společností GfK.

Veškeré podrobné informace k výzkumu naleznete zde.

V případě zájmu o další informace se obraťte na:

Adriana Krnáčová
tel: 266 790 117
fax: 284 682 872
e-mail: krnacova@transparency.cz
Transparency International - Česká republika
Chlumčanského 5/497
180 21 Praha 8

Nevládní organizace Transparency International-Česká republika je jednou z více než 80 poboček mezinárodní sítě Transparency International. Posláním TIC je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívat k jejímu systémovému omezování.

Společnost GfK Praha je předním poskytovatelem komplexních služeb v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění včetně konzultačního a poradenského servisu. Další informace na: www.gfk.cz, www.incoma.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: