Násilník už nesmí do bytu, klientka poradny pro ženy v tísni se tak mohla vrátit domů
9. 12. 2004 - BRNO [Econnect / Liga lidských práv]
Přestože se zákon, který by měl umožnit vykázání násilného partnera ze společné domácnosti, teprve projednává v parlamentu, podařilo se již nyní dosáhnout soudního rozhodnutí, kterým byl násilník z bytu vykázán. Městský soud v Brně vydal 9. června tohoto roku usnesení, kterým nařídil manželovi jedné z klientek Poradny pro ženy v tísni provozované v Brně Ligou lidských práv zdržet se vstupu do společného družstevního bytu. Přestože rozhodnutí bylo vydáno už v červnu, mohla se žena, která před násilníkem z bytu utekla, vrátit teprve nedávno.
V navrhované právní úpravě by násilníka měla z bytu vykázat přímo policie a teprve poté by její rozhodnutí měl potvrdit soud. Za současného právního stavu však není vyloučeno, aby násilníkovi byl vstup do společného bytu zamezen. "Šlo nám o to, změnit zaběhlé právní postupy a dosáhnout soudního rozhodnutí, které by mohlo být určitým vzorem do budoucna pro další případy," vysvětluje právnička Ligy lidských práv Hana Langhansová. Organizace ve svém programu Poradna pro ženy v tísni pomáhá obětem domácího násilí.
"Neexistuje sice zvláštní právní úprava vykázání násilného partnera ze společného bytu, ale občanský soudní řád upravuje v obecné rovině tzv. předběžná opatření, kterými se člověk může mimo jiné domáhat, aby se ten druhý něčeho zdržel, tady například vstupu do společného bytu nebo domu. O předběžném opatření musí soud rozhodnout do sedmi dnů a může také stanovit, jak dlouho bude trvat. Dále soud může navrhovateli uložit, aby v určité lhůtě podal návrh ve věci samé, to znamená například žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Riziko ovšem spočívá v tom, že pokud člověk nakonec v řízení neuspěje nebo odvolací soud předběžné opatření zruší, je možné, že bude muset vykázané osobě nahradit vzniklou škodu," popisuje Hana Langhansová. Současná právní úprava tedy z tohoto hlediska není podle Ligy lidských práv v žádném případě vyhovující.
Podobného rozhodnutí by zřejmě nedosáhl každý, kdo se stal obětí domácího násilí, uvádí Liga lidských práv. Vzhledem k tomu, že předběžné opatření se vydává ve velmi krátké lhůtě sedmi dnů, je třeba mít jasné listinné důkazy, kterými lze násilí prokázat, jako lékařské zprávy, policejní protokoly a podobně. Také nelze říci, jak by soud rozhodl v případě, kdy by se jednalo o byt, který je ve vlastnictví pouze násilníka.
"Pro vyzkoušení této právní možnosti jsme vybrali klientku, jejíž situace byla velmi závažná, ale která měla také hodně důkazů o chování svého manžela," říká Martina Ježková, psycholožka a koordinátorka programu Poradna pro ženy v tísni. Této klientce proto poradna uhradila právní zastoupení advokátem, který návrh vypracoval a klientku v řízení zastupoval. "Protože dle našeho názoru byla šance s návrhem u soudu uspět spíše malá, nechtěli jsme, aby náklady musela nést sama klientka. Využili jsme proto finančních prostředků, získaných za tímto účelem od nadace Open Society Fund," upřesňuje Martina Ježková.
Poté, co soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl a rozhodnutí bylo doručeno násilníkovi, bylo třeba získat tzv. doložku vykonatelnosti. Poté mohl být vyměněn zámek u bytu, čímž byl násilníkovi do něj zamezen přístup. Násilník ale rozhodnutí nerespektoval a do bytu se dostal násilím. Při tom byl dopaden Policií ČR. "Naše klientka se do bytu vrátila, je však nucena žít s velkým strachem, že se její nyní už bývalý manžel bude do bytu dobývat násilím. Také proto doufáme, že nová právní úprava, která by měla v tomto případě práva a povinnosti jasněji definovat, bude přijata v dohledné době," uzavírá Hana Langhansová.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout