Samba Rhythms of Resistance podporuje boj proti bezpráví

27. 11. 2006 - PRAHA [Econnect]

-Logo Samba Rhythms of Resistance -

Samba Rhythms of Resistance je mezinárodní síť bubenických orchestrů, které sídlí např. v Amsterodamu, Berlíně či Londýně, ale i v mnoha dalších městech včetně Sofie nebo Mexico City.

Kořeny tohoto hnutí sahají do 70. let minulého století, kdy bubenické orchestry vznikaly z černošské chudiny Salvadoru a dávaly svou hrou najevo pýchu, sebeuvědomění a nesouhlas se státní politikou a ekonomickým vyloučením. První orchestr SRoR jak je známe dnes pocházel z Anglie, objevil se na zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v Praze v roce 2000 a čítal přes 50 bubeníků. Od té doby rostou orchestry jako houby po dešti po celé Evropě i v USA.

Hlavním cílem orchestrů SRoR je podporovat přímou akcí happeningy a demonstrace širokého spektra účelů. Účastní se protiválečných akcí, protestů proti zasedání institucí jakými jsou SB a MMF nebo seskupeních jako G8. Ušetřeny nejsou ani konference nadnárodních korporací. Na druhou stranu se účastní i méně konfliktních počinů třeba na podporu lepšího právního ukotvení znakové řeči nebo práv zvířat. Výjimkou není ani účast na benefičních akcích, jak tomu bylo po vlně tsunami v roce 2004. Obecně platí, že orchestr vystoupí na jakékoli akci, s jejímiž cíli se ztotožní. SRoR reprezentují střední proud mezi pasivními protesty a konfrontačními akcemi. Hlavní roli zde hrají fantazie, hudba a kreativita. Postupy SRoR jsou velmi asertivní, ale přísně nenásilné.

Každý SRoR orchestr se skládá z mnoha bubnů o různých hloubkách tónu, nechybějí ani dvoutónové zvonky a tamburíny. Hra orchestru se skládá z jednotlivých rytmů s poetickými názvy: puding, ježek nebo kalašnikov, do nichž jsou vkládány různé mezery a další efekty. Každý nástroj v každém rytmu hraje přesně určený part a posloupnost rytmů a efektů určuje dirigent orchestru pomocí signálů, které ukazuje na rukou a nezbytné dvoutónové píšťalky. Díky víceméně jednotnému systému signálů spolu mohou hrát orchestry z různých míst planety. Správný SRoR orchestr doprovázejí většinou pestře odění tanečníci a tanečnice.

Velikou výhodou je otevřenost orchestru, neboť hráčem se může stát každý, kdo umí počítat do čtyř a opatří si (velmi často samovýrobou) některý z příslušných nástrojů. Stejně tak se autorem nového rytmu nebo efektu může stát kdokoli, a tak se pestrost stylů neustále zvyšuje. Kromě účasti na protestních akcích pořádají orchestry často i svá pravidelná hraní (např. v Berlíně) nebo jiné kulturní akce (výstava o ,,kreativním aktivismu“ skupiny v Manchestru).

Velký rozvoj SRoR dokumentuje i projekt z léta 2006,,Art and Activist Caravan“, zajišťovaného organizací European youth for aciton (EYFA), v jehož rámci proběhly mimo jiné workshopy bubnování pro nevládní organizace v Srbsku, Makedonii, Řecku a dalších státech se zakončením wokshopem a následnou akcí na setkání aktivistů Ecotopia 2006 v Zaježové na Slovensku.

Michal Řepík