Pokud MŽP prosadí v Ženevě svou, přispěje ke zhoršení životního prostředí v ČR

20. 10. 2004 - PRAHA [Arnika - Budoucnost bez jedů]

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) chce na blížící se Konferenci Basilejské úmluvy (25. - 29. října 2004 v Ženevě) prosazovat takové limity toxických látek v odpadech, jejichž zavedení by vedlo ke zhoršení životního prostředí jak v České republice, tak v celé řadě dalších zemí. Limity jsou totiž příliš vysoké a nebudou podniky motivovat ke snížení úniků toxických látek do životního prostředí. Některé z limitů, které chce MŽP v Ženevě “prosazovat”, dokonce neodpovídají ani současné české legislativě (1).

Celá záležitost se týká těch nejhorších, takzvaných prezistentních organických látek (POPs) jako jsou polychlorované bifenyly (PCB) (2) nebo dioxiny. Pro PCB navrhuje MŽP limit 50 mg/kg, pro dioxiny (PCDD/PCDF) (3) 10 - 50 ug TEQ/kg, pro ostatní POPs hodnoty mezi 5 - 50 mg/kg. ”Uvedené limity ministerstvo navrhuje, aniž by byly nějak podložené konkrétními měřeními z České republiky anebo opřené o limity používané samotným ministerstvem. Jsou příliš vysoké a neodpovídají praxi anebo již platným legislativním normám v ČR,” říká vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

“Rozhodnutí ministerstva odporuje požadavkům petice Budoucnost bez jedů II, kterou již podpořilo přes 5,5 tisíce lidí z celé ČR včetně starostů a zastupitelů několika měst a obcí anebo bývalého ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka,” konstatuje Marek Jehlička, tiskový mluvčí Arniky.

Podle RNDr. Jindřicha Petrlíka odpovídají realitě zcela jiná čísla. “Pro PCB by odpovídal limit 2,5 - 10 mg/kg, pro dioxiny 100 ng TEQ/kg (1 ug = 1000 ng) a pro ostatní POPs - 0,5 - 2 mg/kg, maximálně však 5 mg/kg,” upřesnil Petrlík.

Sdružení Arnika již vyzvalo ministra životního prostředí Libora Ambrozka, aby jeho úřad přehodnotil svůj postup na blížící se Konferenci Basilejské úmluvy a prosadilo takové limity toxických látek v odpadech, které by vedly ke zlepšení životního prostředí v ČR a ne k jeho zhoršení.

Sdružení Arnika se problematikou toxických látek v odpadech zabývá především v souvislosti s popílky ze spaloven, které obsahují značné množství dioxinů. Díky nedostatečné legislativě je pak možné, aby podniky s tímto toxickým odpadem nakládaly jako se stavebním materiálem (např. Termizo Liberec). Tomu se snaží Arnika ve své kampani zabránit.

Poznámky a přílohy:

(1) Podrobnější komentář k tzv. limitům pro nízký obsah POPs v odpadech
PCB
Limit B Metodického pokynu MŽP ČR z roku 1996 je pro PCB v zeminách 2,5 mg/kg. MŽP navržená hodnota přesahuje i limit C tohoto pokynu pro průmyslové objekty, který je 30 mg/kg.
V České republice dlouhodobě používal limit obsahu PCB 10 mg/kg v odpadech pro účely jejich spalování. Například Japonsko má limit pro obsah PCB v odpadním oleji 0,5 mg/kg a pro obsah v plastových anebo kovových odpadech na úrovni 0,01 mg/kg [Environment Canada (2004): General Technical Guidelines for Environmentally Sound Management of Wastes Consisting of, Containing or Contaminated with Persistent Organic Pollutants. Draft January - 18 - 2004].

PCDD/PCDF (dioxiny a furany)
Pro dioxiny (PCDD/PCDF) by MŽP navržená dolní hranice limitu byla na úrovni obsahu dioxinů v půdách a materiálech, které je nutné vyčistit (tzv. limit C podle Metodického pokynu MŽP ČR z roku 1996). Horní hranice by tuto úroveň dokonce pětkrát přesahovala. Logičtější je proto použít limit B Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996, který je 100 ng TEQ/kg.

Limit C pro průmyslové oblasti je 10 ug TEQ/kg. Limit B je 100 ng TEQ/kg (=0,1 ug TEQ/kg), (překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření. Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí a vyžaduje preventivní zásah).

100 ng TEQ/kg PCDD/F je na úrovni hodnot dioxinů v popílcích ze spaloven, které se obecně považují za nebezpečný odpad a vyhláška MŽP ČR stanovuje povinnost je stabilizovat a poté uložit na jednodruhové skládce nebezpečných odpadů. Popílky ze spaloven odpadů v naprosté většině případů obsahují méně jak 10 ug TEQ/kg. Z toho vyvozujeme, že MŽP navržený limit pro jednání Konference Basilejské úmluvy není v souladu s naší právní úpravou.

Z Anglie je znám případ, kdy již hodnoty přesahující 0,04 ug TEQ/kg v půdách způsobené právě nevhodným použitím popílku ze spaloven na pěší stezky vedly k nadlimitnímu obsahu dioxinů ve vejcích doma chované drůbeže [viz studii T. Pless - Mulloli, V. Air, B. Schilling, O. Papke, K. Foster (2003): Follow up assessment of PCDD/F in eggs from Newcastle allotments. University of Newcastle, January 2003]. V USA je pro nízký obsah POPs stanoven limit pro obsah dioxinů v odpadech na úrovni 0,00006 ug TEQ/kg (viz tabulku 2 v přílohách).

Ostatní POPs
Pro zeminy stanovuje Metodický pokyn MŽP pro organochlorové pesticidy následující limity:
C pro průmyslové oblasti 10 mg/kg a limit B je 2 mg/kg, limit A 0,05 mg/kg. V USA jsou platné daleko nižší limity pro jednotlivé organochlorové pesticidy. Pro DDT je to například 0,001 mg/kg.

(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(3) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

Marek Jehlička

DISKUSE - KOMENTÁŘE: