Nevládní organizace varují vládu před porušením evropského zákona
4. 10. 2004 - OSTRAVA/PRAHA [Arnika / Česká společnost ornitologická / Občané Dolní Lutyně]
„Přijetí okleštěné varianty by znamenalo zmenšení rozlohy ptačího území o celou pětinu,“ říká David Lacina z České společnosti ornitologické. Průmyslová zóna má zabrat oblast, které je klíčovým zdrojem potravy pro motáka pochopa, jednoho z našich nejvzácnějších ptáků, kvůli němuž se ptačí oblast zřizuje. Populace tohoto dravce by záborem území pro průmyslovou zónu klesla podle odhadů nezávislých odborníků na polovinu současného stavu. „Účelovou úpravou hranic by vláda porušila směrnici o ptácích. Rozsudky Evropského soudního dvora jasně ukazují, že takové přestupky nejsou tolerovány. České republice by hrozily vysoké finanční sankce.“
„Evropská směrnice říká, že ptačí oblasti je nezbytné vyhlásit, a to výhradně na základě odborných ornitologických kritérií. Hospodářské požadavky přitom nesmějí být brány v potaz. Teprve poté, co budou oblasti zřízeny, je možné zvažovat realizaci plánů a projektů, které by mohly ovlivnit život chráněných druhů ptáků,“ vysvětluje Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Postup rozhodování je přesně stanoven jak ve směrnici EU, tak v novelizovaném zákoně o ochraně přírody. Opačný postup – tedy diskuse o hranicích ptačí oblasti na základě průmyslových záměrů, je nezákonný.“
Již více než třináct set místních obyvatel podepsalo petici na podporu vyhlášení ptačí oblasti v původním rozsahu a proti výstavbě průmyslové zóny v Dolní Lutyni. „Průmyslovou zónu nechceme, protože by zničila přírodu i zemědělskou krajinu. Nevěříme slibům, že zóna vyřeší problém nezaměstnanosti v regionu, protože tento problém řeší kraj bezúspěšně už patnáct let. Navíc zkušenosti například z Brna ukazují, že investoři odejdou ve chvíli, kdy se jim v jiné zemi naskytnou výhodnější finanční podmínky. Nezaměstnaní tak zůstávají, a s nimi i zničená krajina,“ říká zástupce občanů Jiří Švidrnoch. Obdobnou petici s celorepublikovou působností šíří sdružení Arnika a Česká společnost ornitologická. Připojila se k ní již více než tisícovka občanů, kterým není osud ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolší lhostejný.
1. Výtah z novely zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.
p) Natura 20001e) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14),
(1) Jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství,4c) které stanoví vláda nařízením.
(2) Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v odstavci 1 a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; přitom může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.
2. Průmyslové zóny nejsou velkým přínosem
Krajský úřad Moravskoslezského kraje i ministerstvo průmyslu obhajují svůj plán na zničení ptačí oblasti Heřmanský stav argumentem snížení nezaměstnanost. Strategická průmyslová zóna Dolní Lutyně má tento problém na krajské úrovni do značné míry vyřešit. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu je však skutečný přínos průmyslových zón oproti původním předpokladům sporný. Ve zprávě NKÚ z roku 2004 se píše:
„Podle opakovaného hodnocení ekonomické efektivnosti provedené MPO a CzechInvestem dochází ke snížení přínosů průmyslových zón pro státní rozpočet oproti původním předpokladům. Kladný dopad na státní rozpočet do roku 2010 bude přibližně třikrát nižší, a v roce 2004 místo předpokládaných 37,5 mld. Kč nebude téměř žádný. Hodnocení ekonomické efektivnosti však nebylo provedeno dostatečně, když pomíjelo některé vlivy (např. převody pozemků, jiné dotační tituly, daňové úlevy) obsahovalo i chybné, nepřesné, zkreslené údaje a nepodložené předpoklady.
Na kontrolovaném vzorku deseti průmyslových zón byl ověřován dopad na zaměstnanost v regionu na úřadech práce a daňový příjem na finančních úřadech. Přesný počet pracovníků, které investoři zaměstnali v zóně z řad registrovaných uchazečů na úřadech práce, nebylo možno z evidence úřadů práce zjistit. Přínos z hlediska daně z příjmů od investorů nebyl nijak podstatný a z hlediska daně z přidané hodnoty převažoval nadměrný odpočet inkasovaný investory, což byl pro státní rozpočet přínos záporný.“
3. Kontakty na ministerstvo životního prostředí:
* RNDr. Alena Vopálková, ředitelka odd. zvláště chráněných částí přírody, tel. 267 122 041
* Dr. Jiří Roth, oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity, 267 122 038
* JUDr. Jana Prchalová, ředitelka legislativního odboru, tel. 267 122 889
* Mgr. Veronika Vilímková, legislativní odbor, tel. 267 122 421
4. Výzva (otevřený dopis) vládě České republiky k vyhlášení ptačí oblasti Natura 2000 Heřmanský stav – Odra – Poolzí v plném rozsahu
Vážené členky a členové vlády ČR,
dovolujeme si obrátit se na Vás v souvislosti s naplňováním závazků České republiky vůči Evropské unii v oblasti životního prostředí, konkrétně vyhlašování chráněných oblastí evropského významu soustavy Natura 2000. V blízké době budete projednávat vyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší na Ostravsku, která byla navržena v rozloze 5.069 hektarů. Tuto (původní) variantu chceme důrazně podpořit proti sílícím tlakům na omezení (zmenšení) ptačí oblasti kvůli plánu Moravskoslezského kraje na vybudování strategické průmyslové zóny kraje u obce Dolní Lutyně. K této naší výzvě nás vede několik důvodů:
1) Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolzí je významné přírodní území
Přestože má území poměrně malou rozlohu, patří mezi oblasti s vysokým potenciálem pro hnízdění, tah a zimování ptáků v České republice. Charakteristickými biotopy navržené ptačí oblasti jsou různé typy mokřadů – vodní toky, rybníky, pískovny a štěrkoviště, na něž jsou vázány četné ptačí druhy. Území představuje jednu z nejlepších tuzemských lokalit pro čtyři pravidelně hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I. směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (moták pochop, ledňáček říční, bukáček malý, slavík modráček). Bylo zde zjištěno více než 120 pravidelně hnízdících druhů ptáků, několik z nich tu nalézá jediná optimální hnízdiště na severní Moravě. Oblast je také důležitou tahovou lokalitou a v zimních měsících se zde nachází nejvýznamnější zimoviště vodních ptáků v rámci severní Moravy. Stavba průmyslové zóny by podstatným způsobem poškodila populaci motáka pochopa, druhu, pro nějž má být ptačí oblast vyhlášena, a ovlivnila by i další kriticky (strnad luční) a silně ohrožené druhy (chřástal polní, křepelka polní).
2) Za zmenšení ptačí oblasti by byla ČR postižena sankcemi EU
Cílem vytváření soustavy Natura 2000 je zachování biologické rozmanitosti, ochrana vzácných rostlin a živočichů a zajištění trvalé péče o nejhodnotnější přírodní lokality Evropské unie. K vyhlášení příslušných oblastí se Česká republika zavázala v souvislosti se vstupem do EU (ptačí oblasti měly být vyhlášeny k datu vstupu ČR do EU, tedy do 1. května 2004). Oblasti se vyhlašují výhradně na základě odborných kritérií; nevyhlášení oblastí, které splňují odborná kritéria, by vedlo k uplatnění sankcí Evropské komise vůči České republice, jež by mohly dosáhnout až sta tisíc euro denně. Dosud známé rozsudky Evropského soudního dvora ukazují, že zmenšení návrhu ptačí oblasti není cestou, jak se vyhnout postihu za degradaci oblasti, která splňuje odborná kritéria, ale nebyla vyhlášena. Například v rozsudku C-355/90 bylo Španělsko shledáno vinným za porušení Směrnice o ptácích za nevyhlášení ptačí oblasti „mokřady Santoňa“ i za aktivity vedoucí k degradaci přírodních stanovišť v této oblasti; podobně v rozsudku C-96/98 byla odsouzena Francie za omezení rozsahu ptačí oblasti Marais Poitevin, za její nedostatečnou právní ochranu a za degradaci biotopů.
3) Ostravsko je plné nevyužitých průmyslových oblastí, které mohou být oživeny
Po útlumu průmyslové výroby (zvl. těžkého průmyslu) na počátku 90. let zůstaly na Ostravsku dodnes opuštěné a nefunkční areály někdejších podniků, které hyzdí obce i krajinu. Trendem v současné Evropské unii je při umisťování průmyslových aktivit jednoznačně preferovat již urbanizované a aktuálně nevyužité plochy – „brownfields“ – před stavbami na „zelené louce“. Taková strategie pomáhá chránit přírodu i zemědělskou půdu a zároveň zbavuje obce chátrajících objektů, které by jinak bylo nezbytné nákladně sanovat. Moravskoslezský kraj by se měl zaměřit na využití stávajících brownfields a požádat o spoluúčast při financování jejich sanace zástupce evropských strukturálních fondů. Podle evidence agentury CzechInvest je v Moravskoslezském kraji 219 brownfields s celkovou rozlohou několika tisíc hektarů, vhodných k novému využití. Při řešení případného sporu u Evropského soudního dvora bude posuzována právě existence alternativ k umístění průmyslové zóny tak, jak to vyžaduje článek 6 směrnice o stanovištích. Takovými alternativami jsou právě některé z brownfields.
* * *
Území v okolí Dolní Lutyně má – vedle svých hodnot ekologických – podstatný význam také jako zemědělská oblast. Jedná se o jednu z posledních ucelených lokalit v bývalém okrese Karviná s perspektivními podmínkami pro rozvoj zemědělské prvovýroby v bezprostřední blízkosti průmyslové aglomerace, která je navíc značně poznamenána průmyslovou a hornickou činností. Připravovaná průmyslová zóna má zabrat více než 200 hektarů velmi kvalitní orné půdy.
Diskuse o umístění průmyslové zóny je často prezentována jako střet – „buď budou mít co jíst ptáci, nebo lidé“. Jsme přesvědčeni, že skutečnost je jiná. Ochrana přírody neznamená zastavení veškeré lidské činnosti, stejně jako průmyslová zóna u Dolní Lutyně nevyřeší problém nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje. Místo výstavby průmyslové zóny podporujeme zachování krajinného rázu širokého volného údolního luhu s rozptýlenou zelení, který má navíc nezastupitelný význam jako inundační území při povodních – tvoří nejlevnější a neúčinnější protipovodňovou ochranu sídel ležících v nivě poblíž soutoku Odry a Olše včetně např. města Bohumína, jenž byl jednou z nejvíce postižených obcí při katastrofální povodni v roce 1997. Zdejší volná krajina je důkazem moudrého přístupu našich předků ke svému okolí – vždyť obec Dolní Lutyně se pyšní již více než sedmisetletou historií. Vyhlášení ptačího území v síti Natura 2000 se může stát šancí pro vzestup celého regionu, neboť podpoří turistický ruch, s jehož rozvojem bývá úzce spojen i rozvoj infrastruktury a vznik nových pracovních příležitostí. Nové chráněné území může navíc při správném využívání přinést do regionu příspěvky z finančních zdrojů EU.
Žádáme Vás, abyste všechny tyto důvody vzali v potaz při svém rozhodování a vyhlásili ptačí oblast Heřmanský stav-Odra-Poolší v souladu s evropskou legislativou, tedy v plném, původně navrženém rozsahu. V opačném případě nejen, že vystavíte Českou republiku citelným sankcím, ale především bude mít Vaše rozhodnutí vliv na poškození jedné z velmi významných přírodních lokalit této země.
K této výzvě se připojují:
1. Agentura Koniklec
2. Arnika
3. Ateliér pro životní prostředí
4. CALLA – Sdružení pro záchranu prostředí
5. Centrum pro dopravu a energetiku,
6. Česká společnost ornitologická
7. Česky a Slovenský dopravní klub
8. Děti Země
9. Ekologický právní servis
10. Hlas Země
11. Hnutí DUHA (Friends of the Earth Czech Republic)
12. Lučina – přátelé přírody Havířova
13. Metropolitní region – sdružení ochránců přírody
14. Občanské sdružení Hájenka
15. Občanská iniciativa Suchomasty
16. Sdružení na ochranu přírody a krajiny Plzeňska
17. Ochrana fauny České republiky
18. Společnost přátel přírody
19. Společnost Šáreckého údolí
20. Svaz ochrany přírody a krajiny ČR
Martin Skalský