Těžká hodina Jiřího Wolkera

5. 9. 2005 - NERATOVICE [Občanské sdružení Neraweb]

Občanské sdružení Neraweb pokračuje v podzimní sezóně v projektu „ Sedm z pětky“. Třetím pořadem z této série je program „Těžká hodina Jiřího Wolkera“, který se koná v poetické kavárně Obratník (www.obratnik.cz) na Smíchově 20.9.2005 od 19 hodin.

V programu bude přednesen průřez tvorbou J. Wolkera. Také nebude chybět esej o autorově životě. Účinkující: Lucie Jankovská a Martina Bittnerová. Hudební doprovod - pražský písničkář Zbyňek Zeman.
Pořad vznikl za podpory MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5.

Básník Jiří Wolker se narodil 29. března roku 1900 v Prostějově jako syn bankovního úředníka. Největší vliv na Wolkera měla však matka, která jej vedla k lásce k umění. A Jiří nebyl nadán jen literárně, ale i výtvarně a hudebně, hrál na housle. Po absolvování gymnázia odešel studovat roku 1919 do Prahy práva a souběžně s nimi i filosofii. Řadil se k velmi pilným studentům a vždycky při učení postupoval podle předem stanoveného plánu. V Praze se také seznámil s mnoha významnými básníky. Stal se členem Literární skupiny a Devětsilu.

Jeho první básnická sbírka Host do domu reflektovala radost z konce války. Přesto Wolkera známe spíše jako představitele tzv. „proletářské poezie“. Ostatně do KSČ vstoupil roku 1921. Tudíž jeho druhá sbírka Těžká hodina z roku 1922 se plně ztotožňuje s programem proletářské poezie. Paradoxně si Wolker, ač sám nikdy nežil v chudobě, začal uvědomovat sociální rozdíly mezi lidmi.

Wolker se pokoušel psát i prózu a dramata jako Hrob a Nejvyšší oběť, ta se ale nedočkala významnějšího ohlasu. Nezajímavějšími prózami zůstávají jeho pohádky - O milionáři, který ukradl slunce a O kominíkovi.
Wolkerův život předčasně ukončila tuberkulóza. Nemoc u něj propukla v dubnu 1923 a projevila se i v jeho díle, v básních jako Rekonvalescent, Umírající aj. Wolker se léčil v Tatranské Poliance, nicméně již koncem roku 1923 jej jako umírajícího odvážela matka do rodného Prostějova, kde záhy 3. ledna 1924 zemřel.

Pět týdnů před smrtí napsal své poslední verše a zároveň svůj epitaf: „Zde leží Jiří Wolker, básník, jež miloval svět a pro spravedlnost jeho chtěl se bít. Dřív, než mohl srdce k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let.“

Martina Bittnerová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: