Češi mění podnebí – vláda to chce změnit
3. 3. 2004 - PRAHA [Hnutí DUHA / Centrum pro dopravu a energetiku ]
Vláda se v Národním programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice rozhodla pokračovat ve snižování znečištění i po termínu ke splnění Kjótského protokolu: "snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000" a "pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030". Během dvou desetiletí by tak české exhalace klesly z více než 12 tun na obyvatele a rok na zhruba 8,7 tuny. Země evropské patnáctky jsou přibližně na této úrovni nyní.
Jde o historicky první konkrétní český vládní závazek snižovat exhalace oxidu uhličitého [1].
Česká republika patří k nejhorším znečišťovatelům v Evropě i na světě. V roce 2001 – posledním, pro který jsou statistická data – byly české exhalace v přepočtu na hlavu nejvyšší ze všech 25 států rozšířené Evropské unie. Program ovšem jen velmi vágně formuluje připravovaná opatření. Požaduje, aby do roku 2030 pětina energie pocházela z čistých zdrojů, jako jsou větrné či malé vodní elektrárny, solární kolektory a spalování biomasy a bioplynu. V roce 2020 mají 20 % spotřeby v dopravě pokrýt alternativní paliva – zemní plyn a bioetanol. Konkrétní kroky k dosažení těchto záměrů, například ekologická daňová reforma, jsou ale stanoveny jen velmi obecně.
Přitom prvním testem vládního programu bude takzvaný národní alokační plán pro obchodování s emisemi, který ministři musí dokončit a odeslat Evropské komisi do konce dubna. V něm stanoví objem oxidu uhličitého, který dovolí vypouštět jednotlivým elektrárenským, hutním či cementářským společnostem a dalším znečišťovatelům. Ministerstvo životního prostředí za zavřenými dveřmi vyjednává s průmyslovými firmami o podrobnostech. Klíčové bude rozhodnutí o celkovém objemu znečištění, na jehož základě se limity exhalací rozdělí mezi jednotlivé podniky. Ambrozkův úřad podle neoficiálních informací uvažuje, že povolí podnikům znečišťovat prakticky stejně jako v posledních pěti letech. Tím by se z národního programu stal cár papíru, protože by sice požadoval snížení znečištění, ovšem jednotlivé společnosti by mohly pokračovat v dosavadních exhalacích.
Podobně by překážkou byla také energetická koncepce ministra průmyslu a obchodu, o které bude vláda hlasovat příští týden. Milan Urban ve svém plánu počítá s podstatně vyššími exhalacemi: v roce 2020 by znečištění mělo překračovat 10 tun na obyvatele.
Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
"Česká republika má nyní výjimečnou šanci konečně převzít zodpovědnost za svůj nemalý příspěvek k nejvážnějšmu globálnímu problému. To, zda dnes přijatý program myslí opravdu vážně, se ukáže už příští měsíc. Každý z nás bude mít možnost to posoudit. Prvním velkým testem bude rozdělení limitů znečištění jednotlivým podnikům."
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
"Hlavní je, že vláda vůbec z českého příspěvku ke globálním změnám podnebí udělala domácí téma. Ministři tímto programem vlastně říkají, že cílem snižování exhalací je v prvé řadě omezit naše rekordní znečištění, nejen splnit mezinárodní smlouvy. Česká republika patří mezi nejhorší evropské i světové znečišťovatele a politici s tím musí něco dělat. Poprvé v historii stanovili svůj vlastní konkrétní cíl snižování znečištění. Teď záleží na tom, zda záměry snižování exhalací doplní také konkrétní opatření, nebo zda zůstanou jen na papíře. Ovšem energetická koncepce, o které má vláda hlasovat za týden, počítá s podstatně většími exhalacemi. Znamená to, že ministři dnes schválený program příští středu zase zruší?"
Kontakt:
Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku, telefon 274 822 150, 605 276 909, email cde@ecn.cz
Petr Holub, Hnutí DUHA, telefon 604 177 711, 222 514 759, email petr.holub@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Státní politika životního prostředí z roku 2001 požaduje, aby exhalace v roce 2005 byly o 20 % nižší než v roce 1990. Ovšem už v okamžiku schválení bylo znečištění nižší o 24 %, takže ve skutečnosti o žádný závazek snižovat exhalace nešlo. Podobně i závazek v Kjótském protokolu byl pohodlně splněn už v okamžiku, kdy jej Česká republika podepsala, respektive ratifikovala.
Klára Sutlovičová