Málo a pozdě: na Šumavě se neplní odborná doporučení, dlouho čeká

12. 4. 2006 - BRNO [Hnutí Duha]

Hnutí DUHA dnes kritizovalo návrh, podle kterého bude pouhá pětina národního parku na Šumavě ponechána přírodě. Zároveň správě parku vytýká, že ačkoli se na tomto kroku s reprezentací regionu dohodla už před více než půl rokem, měsíce otálela s jeho uskutečněním.

Experti Světového svazu ochrany přírody IUCN v roce 2003 doporučili, aby 30–40 % národního parku bylo do tří až pěti let ponecháno přirozenému vývoji horského pralesa, mokřadů a dalších vzácných ekosystémů. Úředníci ministerstva životního prostředí a správa parku však na nátlak obcí a krajů plánovanou plochu seškrtali na 20 %.

Ministerstvo životního prostředí nyní zahájilo správní řízení, ve kterém má plán formálně stvrdit rozhodnutím, podle něhož se zde nebude zasahovat proti kůrovci.

Podle návrhu správy národního parku mají na Šumavě vzniknout čtyři větší, kompaktní územní celky, kde bude příroda ponechána přirozenému vývoji. Reprezentují nejvýznamnější ekosystémy pohoří: Modravské slatě (rašeliniště a podmáčené lesy), oblast Trojmezné (horský smrkový prales), Vltavský luh (říční niva a mokřady) a Křemelná–Vysoké lávky (sukcesní stádia vývoje lesa). K nim bude patřit ještě několik menších ploch. Nejsou zde prakticky žádné obecní pozemky [1].

Dvacetiprocentní podíl loni v září podpořila většina členů výkonného výboru Rady parku a Jihočeský kraj. Hnutí DUHA jej ovšem považuje za nedostatečný.

Ekologická organizace předložila ministerstvu životního prostředí vlastní návrh, podle kterého by se plocha ponechaná přírodě rozšířila na 30 % národního parku. Počítá s připojením dalších dvou území – Kaňonu řeky Otavy a Kvildských a Zhůřských slatí (například Jezerní a Mezilesní slať) – a rozšířením některých ploch navržených správou národního parku (na řece Křemelné, v masivu Smrčiny a Ždánidla na západě parku). Za samozřejmou podmínku přitom považuje, že veškerá ekonomická újma bude vlastníkům kompenzována, což zákon zajišťuje. Týká se to ovšem jen obecních pozemků, které patří městu Kašperské Hory [2]. Zbytek navrhovaných území je v majetku státu.

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Před dvěma a půl lety ministr životního prostředí zveřejnil novou koncepci péče o národní park, ale na Šumavě se od té doby prakticky vůbec nic nezměnilo. Až teď správa začala s přípravami na ponechání malé části národního parku přírodě. Ovšem i tohle jí trvalo půl roku od chvíle, kdy se na tom dohodla se zástupci regionu, a ministerstvo ustoupilo tlaku obcí a krajů a rozhodlo v prvním kroku ponechat přírodě pouhou pětinu. Předložený plán znamená podstatnou ztrátu pro unikátní horskou přírodu i turistickou atraktivnost regionu. Jde přinejmenším o ústup od navrhovaného tempa, kterým se Šumava měla měnit ve skutečný národní park podle evropských standardů.“

„Obce mají bezesporu právo spolurozhodovat o zonaci na svém vlastním majetku a za případné omezení hospodaření jim náleží plná kompenzace. Ale není možné, aby státu totálně vetovaly rozhodování o jeho vlastních pozemcích. Stát se rozhodl na svých vlastních pozemcích zřídit národní park, na což má plné právo. Přitom často jde o místa, která leží od obcí mnoho kilometrů daleko v horách. Třeba Trojmezenský prales je patnáct kilometrů od Stožce, na jehož katastru formálně leží.“

Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz


Poznámky

[1] Naprostá většina lesů v NP Šumava je majetku státu. Výjimkou je 4700 hektarů lesů v majetku města Kašperské Hory a malá plocha lesů v majetku města Volary a obce Rejštejn. Dvacetiprocentní návrh správy parku tyto obecní lesy prakticky nezahrnuje.

[2] Hnutí DUHA navrhuje k územím ponechaným přírodě přidat i mimořádně cenná rašeliniště a podmáčené lesy Kvildských a Zhůřských slatí, které chránění mezinárodní Ramsarská konvence, a lesy v kaňonu Otavy, jež jsou zčásti v majetku města Kašperské Hory. Předpokladem tohoto návrhu je ale plná kompenzace ekonomické újmy za omezení hospodaření vlastníkům ze státního rozpočtu.

Jaromír Bláha

DISKUSE - KOMENTÁŘE: