Ryby pod Spolanou obsahují nejvíce toxické rtuti
28. 4. 2004 - PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Takto vysoké koncentrace rtuti, které na svých internetových stránkách uvádí ČHMÚ, nebyly stanoveny ani u šesti ryb, které byly chyceny ve vodní nádrži Mlékojedy pískovna několik měsíců po povodni v roce 2002 (3). „Ryby z Mlékojedské pískovny byly tehdy prohlášeny Státní veterinární správou za nepoživatelné. Při zkonzumování 200 gramů ryby chycené u Obříství překročí člověk nejvyšší týdenní přípustnou dávku příjmu rtuti zhruba 3 až 8 krát,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky Stop nebezpečí ze Spolany.
Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejvíce zatíženou lokalitu také Ing. Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. „Ryby odlovené v této lokalitě vykazovaly závažné patologické změny, které se vyskytovaly téměř u všech odlovených ryb při makroskopickém i histologickém vyšetření. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, PCB, HCB, DDT a alkylfenolů,“ uvedl Randák v závěrečné zprávě projektu Labe IV (4)
Rtuť se do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie – Spolany, a.s. Neratovice a ze Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Amalgámový postup je podle popisu nejlepší dostupné technologie, tzv. BREF (5) považován za nejhorší možný výrobní proces. Spolana i Spolchemie vypustí do řeky Labe desítky kilogramů rtuti ročně (a to i prostřednictvím vod, které prošly procesem odstranění rtuti -„demerkurizace“ na čističce odpadních vod).
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách z FAO (Food and Agriculture Organization ) a ze Světové zdravotnické organizace (6) stanovily nejvyšší přípustnou dávku příjmu rtuti prostřednictvím ryb na 0,005 mg rtuti na 1 kg tělesné hmotnosti za týden. U člověka, který váží 60 kg, by týdenní příjem rtuti neměl přesáhnout 0,3 mg rtuti za týden, z čehož 0,2 mg za týden představuje toxická methylrtuť (tj. zhruba 2/3 z celkově přijatého množství rtuti).
Rtuť je látka, která se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.
(1)
Vyhláška MZ ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby nedravé (např. cejn, jelec, plotice, kapr), pro dravé sladkovodní ryby (např. okoun, pstruh, štika) je limit 0,5 mg/kg.
(2)
Koncentrace rtuti v rybách odebraných z řeky Labe (zdroj: Český hydrometeorolo-gický ústav)
(3)
Výsledky rozborů sladkovodních ryb z vodní nádrže (Mlékojedy pískovna) provedené Státní veterinární správou v Praze:
V případě sladkovodních ryb byl u všech šesti vzorků zjištěn nadlimitní obsah rtuti v rozmezí od 0,124 do 0,711 mg/kg. Vyhláška MZd ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby.
Podepsán: MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy
(4)
citace závěrečné zprávy projektu Labe IV – Projekt Ministerstva životního prostředí ČR Labe IV (VaV/650/5/03), koordinovaný Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM Praha, rok 2003
(5)
BREF – Referenční dokument BAT (Best Available Technique = nejlepší dostupná technika); Evropská komise; Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu. Říjen 2002
(6)
Světová zdravotnická organizace – „World Health Organization“ (WHO)
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách FAO –„The Joint
Expert Committee on Food Additives of the Food and Agriculture Organization of the United Nations“ (JECFAO)
Hana Kuncová