Magistrát se domnívá, že kvůli takové banalitě jakou je mrakodrap, není EIA zapotřebí
8. 3. 2006 - PRAHA [Arnika]
„Rozhodnutí magistrátu je šokující. Zákon úředníkům umožňuje upustit od hodnocení vlivů na životní prostředí, v praxi se tak ovšem stává jen u banálních záměrů, proti nimž nemá nikdo žádné námitky. U kontroverzní stavby, k níž existuje mnoho závažných výhrad odborníků i občanů to je ale velmi nestandardní řešení, které lze vnímat spíše jako výsledek politických a finančních tlaků než jako objektivní posouzení situace na Pankráci,“ řekl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
Magistrát odmítnutím procesu EIA odřízl občanům poslední cestu, jak se ke stavbě mrakodrapu vyjádřit. EIA je totiž v českém právním řádu jedinou možností, jak vyslechnout a zohlednit při rozhodování o nových stavbách názory občanských sdružení i jednotlivých obyvatel města. Úřad pak objedná nezávislou expertizu, která musí zohlednit všechny námitky a navrhnout všestranně přijatelné řešení. „Vzhledem k tomu, že magistrát celý proces uzavřel, budou už probíhat jen jednání developerů se stavebním úřadem. Veřejnost bude z rozhodování o zcela zásadním urbanistickém zásahu vyloučena. O budoucí podobě Prahy de facto rozhodne několik úředníků,“ řekl Skalský.
Podle právníka Arniky Mgr. Lukáše Matějky existuje celá řada důvodů, proč měl magistrát provést posouzení EIA. „K projektu na stavbu dvojice mrakodrapů Epoque existuje celá řada výhrad. Odborná rada Národního památkového ústavu tvrdí, že stavba ohrožuje setrvání Prahy na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Hygienická stanice hlavního města Prahy napsala, že v oblasti Pankráce jsou již dnes překračovány zákonné limity pro hluk a znečištění vzduchu a tato situace se dále zhorší. Samo Hlavní město Praha uvedlo ve svém posudku, že záměr zhoršuje dopravní situaci a neodpovídá územnímu plánu vzhledem k závazným koeficientům zeleně. Tyto rozpory lze stěží vyřešit bez podrobné expertizy a ve všech povolovacích řízeních bude tudíž chybět objektivní a odborný důkaz, že stavba neničí prostředí Prahy,“ vysvětlil Matějka opodstatněnost procesu EIA. Podle něj nelze opomenou ani fakt, že proti stavbě mrakodrapů se vyjádřila drtivá většina obyvatel Pankrácké pláně.
„Ačkoliv výsledek hodnocení vlivů na životní prostředí je jen jedním z odborných podkladů pro povolení staveb, expertiza je způsobem, jak nezávisle a všestranně vyhodnotit problematické záměry,“ tvrdí Martin Skalský. „Magistrát přikročil k nedemokratickému způsobu rozhodování. Vzkázal tak občanům, že několik úředníků a politiků může prosadit jakýkoliv zásah do tváře Prahy, i když s tím samotní obyvatelé nesouhlasí a záměr je prokazatelně špatný.“ Podle Skalského se budou občanská sdružení účastnit navazujících správních řízení, protože je pro ně omezování diskuse o pankráckých mrakodrapech nepřijatelné. Stavební úřad pro Prahu 4 již v souvislosti s hotelem „Epoque“ zahájil územní řízení.
Informace o zjišťovacím řízení procesu EIA: http://www.ceu.cz/eia/is/info.asp?kodAkce=PHA161
==============================================================================
Příloha:
Hlavní výhrady vůči projektu mrakodrapu „Epoque“
Stavba zhorší dopravní zatížení lokality
Pankrácká pláň patří v současné době k lokalitám nejvíce zatíženým automobilovým provozem. V oblasti dochází k neustálému překračování hygienickým limitům pro znečištění ovzduší a míru hluku. „Hlavní město sděluje, že po uvedení navrhovaného areálu do provozu bude docházet k překračování limitů kvality ovzduší pro obyvatele přilehlé obytné zóny.“ Hygienická stanice hlavního města Prahy tento závěr potvrzuje a konstatuje: „Z výpočtů hluku z dopravy na veřejných komunicích vyplývá, že již překročené limity hluku z dopravy budou nadále zhoršovány (po naplnění dostavby pentagonu se dopravní zátěž v ulici Milevská zvýší o více než dvojnásobek původního stavu).“
Nejsou splněny koeficienty zeleně
Projekt mrakodrapového hotelu Epoque odporuje závazné části územního plánu, pokud jde o dodržení poměru zastavěných ploch a zeleně. Jak konstatuje Hlavní město Praha, „pro uvedení záměru do souladu s územním plánem by bylo nutné dle kontrolního výpočtu … navýšit zeleň na terénu minimálně o 835 m2.“ Podle zákona by takový projekt vůbec neměl být schválen, protože přispívá ke zhoršení životního prostředí ve městě.
Mrakodrap narušuje panorama Prahy
Vědecká rada Národního památkového ústavu označila projekt za „neslučitelný z hlediska dopadu na charakteristické krajinné hodnoty Prahy.“ Projekt podle ní „zmnožuje a fixuje, namísto, aby cíleným úsilím eliminoval či alespoň zmírnil zásadně negativní dopad realizované výstavby výškových budov socialistické éry na krajinné hodnoty města.“ Hlavní konzervátor NPÚ žádal, aby byl projekt řádně posouzen v procesu hodnocení vlivu na životní prostředí a hodnoty historického jádra města, což pražský magistrát odmítnul.
Obyvatelé mrakodrapy nechtějí
Z vyhodnocení dvou anket pořádaných v oblasti Pankráce v minulých letech vyplynulo, že drtivá většina obyvatel výstavbu mrakodrapů zásadně odmítá. Veřejnost považuje další luxusní kancelářské komplexy za nadbytečné a nepřínosné. Místo nich by obyvatelé uvítali výstavbu dalších bytů, vznik centrálního náměstí a zejména vytvoření kulturního a sportovního zázemí pro tisíce obyvatel pankráckých sídlišť. Obyvatelé v anketě dále uváděli jako žádoucí například knihovnu, zdravotnické zařízení a další zeleň
Marek Jehlička