Hnutí Duha: Vlastní studie šumavského parku prokázala, že vedení parku o Ptačím potoku lže
16. 7. 2012 - PRAHA [Econnect/Hnutí Duha]
Pracovníci NP Šumava, kteří zjišťovali historii lesů a stáří stromů v oblasti Ptačího potoka dospěli k závěru, že „je to les, který má všechny základní charakteristiky přirozeného lesa, věkovou a strukturální různorodost a odpovídající druhovou skladbu. Sám se přirozeně obnovuje“. Náměstek ředitele parku Jiří Mánek přitom kácení opakovaně obhajuje tvrzením, že „…lokalita je nepůvodní kulturní, z 80 až 85 procent nepůvodní kulturní hospodářský les“. Rovněž novinářům poskytuje vedení parku vědomě nepravdivé informace.
Odborní pracovníci Pavla Čížková a Pavel Hubený zjišťovali stáří stromů na Šumavě analýzou letokruhů. Jednou z mnoha zkoumaných lokalit byla i oblast Ptačího potoka. V letech 2007-2011 zde na 434 pařezech počítali skutečný věk stromů. Zjistili, že věk nejmladšího spočteného stromu je 23, věk nejstaršího 207 let. Průměrný dosažený věk v této oblasti je 109 let. Rozdíl mezi věkem nejmladšího a nejstaršího stromu ve skupině - věk stromů na pařezech byl počítán na skupinách pařezů po 10 kusech - se pohybuje od 27 do 157 let, průměrná hodnota tohoto rozdílu je 70 let. V lese stále ještě žijí stromy z původní generace nedotčeného pralesa. Nejedná se tedy o jednorázově vysázené lesy, u nich by byl rozdíl mezi nejmladším a nejstarším do 30ti let. V oblasti kontinuálně dochází k přirozenému zmlazování smrku. Roste tu průměrně 8545 ks mladých stromků na hektar, z toho jen minimum pochází z umělé výsadby. K obnově lesa přitom stačí 500 ks na hektar. Kácení stromů ale většinu přirozeného zmlazení zničí.
Výsledky výzkumu připravené k publikaci v naučném časopise Šumava správy parku ale náměstek ředitele Jiří Mánek zakázal otisknout, přestože ho schválila redakční rada. Za jejich pozdější zveřejnění v internetovém deníku byli autoři potrestáni vytýkacím dopisem ředitele parku.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Vlastní odborná analýza správy parku potvrdila vysokou přírodní hodnotu lesů kolem Ptačího potoka, které by měly zůstat součástí území ponechaného přírodě. Kácení tady nezabrání šíření kůrovce a zničí vzácnou přírodu. Neúnosné jsou i totalitní praktiky vedení parku, které zakázalo výsledky výzkumu publikovat a za neuposlechnutí odborné pracovníky perzekuuje.“