Péče o borovice se vyplatí, a to nejen finančně

8.9.2014
STRNADY [VÚLHM, v.v.i.]
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242

Správné pěstební postupy (modely výchovy) zajistí stabilizaci, zachování a podporu funkčnosti porostů borovice lesní.
Jak nejlépe pečovat o borový les nebo o smíšený porost s borovicí, aby co nejméně docházelo ke škodám způsobeným například sněhem? Odpověď mohou dát vědečtí pracovníci z Útvaru pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Jak upřesňuje Jiří Novák, jeden z autorů metodiky o výchově porostů borovice lesní, cílem navrhovaných modelů výchovy borových porostů je především zachování dřevoprodukční funkce, tj. zvýšení kvality a bezpečnosti (trvalosti a udržitelnosti) produkce. Dále pak udržení a zlepšení funkčních účinků porostů borovice (především zlepšení půdních podmínek a koloběhu živin).

„Výchovné programy vycházejí z experimentálních poznatků získaných na dlouhodobě sledovaných výzkumných objektech. Výchova je diferencována podle podmínek prostředí, ohrožení škodlivými činiteli a kvality porostů,“ vysvětlují autoři a doplňují: „V posledních letech byl zaznamenán v některých borových oblastech výskyt rozsáhlých sněhových polomů (2010, 2012), které zde byly v minulosti pozorovány pouze výjimečně. S očekávaným častějším výskytem těchto extrémních klimatických situací vznikla potřeba borové porosty stabilizovat, tj. snížit riziko jejich poškození sněhem. Předkládané nové modely výchovy borovice vycházejí v tomto směru právě z vyhodnocení dopadu výše zmiňovaných sněhových polomů na dlouhodobě sledovaných experimentech, kde jsou sledovány různé způsoby výchovy včetně bezzásahových režimů.“

Tržby za dřevo mohou narůstat

Uplatněním metodiky v praxi může podle vědeckých pracovníků dojít mimo jiné i k výraznému nárůstu tržeb za dřevo. Podle národní lesnické inventarizace je redukovaná porostní plocha borovice lesní v ČR ca 332 tisíc hektarů. Při stoleté době obmýtí je tedy ideálně ročně obnovováno 3320 ha borovice, což představuje při průměrné zásobě 300 m3 na jeden hektar ca 1 mil. m3 dřeva. To při ceně dřeva, která v posledních letech dosahuje průměrně ca 1200 Kč za jeden m3 činí 1 200 milionů Kč. Obnovované borové porosty, jak ukazují výsledky z referenčních ploch (kontrolní plochy dlouhodobě sledovaných experimentů s výchovou borovice), většinou nedosahují plného zakmenění hlavně v důsledku nahodilých těžeb. Každé 1 procento zvýšení zakmenění v mýtních porostech jako výsledek stabilizačního efektu navrhovaných modelů výchovy tedy reprezentuje dodatečné roční tržby za dřevo 12 milionů Kč.

Kromě výše uvedených ekonomických efektů dojde uplatněním metodiky k dalším pozitivním účinkům spočívajícím ve zlepšení kvality produkce s následným zvýšením hodnoty sortimentů, k rychlejšímu dosažení komerčně upotřebitelných sortimentů, snížení frekvence nahodilých těžeb a ke snížení nákladů na fytosanitární opatření.

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) je po smrku naší druhou nejrozšířenější dřevinou se zastoupením ca 18 %. Její původní rozšíření je spíše než na klimatické stupňovitosti závislé především na specifických půdních podmínkách borových společenstev.

Biologické vlastnosti borovice (zejména stavba korun, slunné jehličí atd.) vyžadují specifický přístup k výchovným zásahům. Borové porosty reagují na výchovné zásahy pomaleji a celkově méně výrazně než je tomu u smrku. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Naproti tomu zásahy slabé intenzity mohou nepříznivě ovlivnit klimatické charakteristiky uvnitř mladých porostů. Většina borových porostů se nachází v oblastech s nižší nadmořskou výškou a tedy i nižším přídělem srážek ve vegetačním období. Navíc tyto porosty rostou především na vysoce propustných písčitých půdách. Odpovídajícím výchovným zásahem lze pozitivně ovlivnit přísun srážek (snížení intercepce) pod mladý borový porost až na dobu pěti let.

Modely výchovy borových porostů v jejich charakteristických stanovištních podmínkách byly sestaveny s přihlédnutím k empirickým zkušenostem celých generací lesníků, zejména však byly konkretizovány na základě exaktních poznatků z dlouhodobě sledovaných experimentálních porostů. Nejedná se přitom o uzavřený proces, jednotlivé modely jsou a budou dále precizovány a upřesňovány tak, jak bude stoupat úroveň našeho poznání, měnit se klimatické podmínky a úroveň antropogenního vlivu. Výzkum výchovy lesních porostů ve vazbě na změny prostředí se může v podmínkách České republiky opřít o pozoruhodnou sérii trvalých probírkových výzkumných ploch založených a pravidelně vyhodnocovaných pracovníky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. – Výzkumné stanice Opočno. Celkem se jedná o 17 výzkumných řad v borových porostech v pestré škále přírodních podmínek České republiky.

Vliv výchovy na lesní porosty

Při výchovných zásazích (prořezávkách i probírkách) se uplatňuje především efekt selekce a efekt úpravy porostního prostředí.
Efekt selekce (individuálního výběru) formuloval Konšel (1931) jako odstranění porostních složek hospodářsky méně vhodných ve prospěch složek hospodářsky vhodnějších. V lesnické praxi se vylišily dva základní přístupy výběru:
• Výběr negativní, při kterém se odstraňuje zpravidla růstově zaostávající a méně kvalitní, popřípadě hospodářsky nežádoucí porostní složka. Většinou se jedná o zásahy podúrovňové, v mladých porostech zejména listnatých a smíšených může být negativní výběr prováděn také v úrovni.
• Výběr pozitivní, při kterém je uvolňována a podporována nejvhodnější porostní složka, zpravidla cílové nebo elitní stromy odstraněním stromů, které jim v růstu překážejí.
Efekt úpravy porostního prostředí (podle Chrousta (1997) ekologický princip výchovy) spočívá ve změně růstových podmínek po výchovných zásazích. Odstraněním části stromů se sníží konkurence v korunové části i rhizosféře, do porostu se následkem snížené intercepce dostává větší množství srážek. Větší přísun slunečního záření spolu s vyšší nabídkou vláhy:
• zrychlují koloběh živin,
• příznivě působí na lesní půdu,
• zlepšují podmínky pro primární produkci,
• zlepšují funkční účinky celého lesního ekosystému.


Zdroj: M. Slodičák, J. Novák, D. Dušek: Výchova porostů borovice lesní, Lesnický průvodce - certifikovaná metodika 5/2013
Metodika je volně ke stažení na internetových stránkách www.vulhm.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: