Jaký je potenciál pro uplatnění dobrovolných nástrojů v českých podnicích?

27.6.2014
PRAHA [ENVIROS]
Autor: Pavel Růžička, tel: 284007478

Největší využitelný potenciál pro efektivní uplatnění dobrovolných nástrojů, při kterém se dosahuje současně zvyšování konkurenceschopnosti i zlepšování environmentálního profilu podniku, existuje v českých podnicích v oblasti účinnějšího využívání energie a vstupních surovin v rámci výrobních procesů. Na stále větším významu nabývá oblast vztahů podniku se zainteresovanými stranami a společenská odpovědnost; do budoucna by měla být pozornost věnována řízení životního cyklu produktů.

Uvedené výsledky vyplývají z analýzy výstupů projektů hodnocení využití dobrovolných nástrojů v podnicích a dalších organizacích, kterou realizovala společnost ENVIORS, s.r.o. v rámci projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí v praxi.

Dobrovolnými nástroji označujeme takové aktivity komerčních subjektů, veřejných institucí i nestátních organizací, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem. Podniky a další subjekty zavádí dobrovolné nástroje proto, že přispívají ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti a efektivnosti, budování lepší image, řízení strategických rizik či úsporám provozních nákladů. Dobrovolné nástroje jsou součástí Státní politiky životního prostředí a jsou podporovány formou jednotlivých Národních programů, schválených na úrovni vlády ČR a realizovaných Ministerstvem životního prostředí.

Potenciál na úrovni výrobních i řídících procesů

Do analýzy bylo zařazeno 50 projektů z let 2008 – 2012, v rámci kterých byl hodnocen potenciál pro využití jednotlivých typů dobrovolných nástrojů ve výrobních podnicích a dalších organizacích. Deset nejčastěji využitelných dobrovolných nástrojů, které byly v daných společnostech identifikovány jako vhodné z pohledu zájmů podniku, a jejich četnost je uveden níže:

1. Hodnocení možností čistší produkce — 54
2. Energetický audit — 54
3. Energetické řízení — 44
4. Benchmarking — 40
5. Nová technologie — 28
6. Společenská odpovědnost — 22
7. Systémy environmentálního managementu — 20
8. Ekodesign — 16
9. Marketing — 14
10. Hodnocení environmentálního profilu — 12

Analýza ukázala, že největší využitelný potenciál pro efektivní uplatnění dobrovolných nástrojů (při kterém se dosahuje současně zvyšování konkurenceschopnosti i zlepšování environmentálního profilu podniku) je stále na úrovni uplatnění čistší produkce u výrobních procesů. Významná část tohoto potenciálu se nachází v oblasti neinvestičních opatření. Nejčastěji bylo jako účinný nástroj navrhováno hodnocení možností čistší produkce a další nástroje, které lze zahrnout právě pod program čistší produkce (energetický audit, energetické řízení a přenos technologií). Často doporučovaným nástrojem byl také benchmarking pro porovnání účinnosti srovnatelných procesů.

Jednou z přetrvávajících příčin existence rozsáhlého potenciálu úspor ve výrobních procesech je způsob účtování nákladů v podnicích, který nesprávně alokuje náklady na tzv. neproduktové výstupy výroby, tedy na celkové ztráty plynoucí z produkce odpadu a znečištění. Tyto ztráty bývají řádově vyšší, než kolik ukazuje stávající výkaznictví, jež je nesprávně „ukrývá“ v celkových režijních nákladech.

Další oblastí, která rychle nabývá na významu, jsou vztahy podniku se zainteresovanými stranami a společenská odpovědnost. Jedná se rovněž o většinou opomíjenou oblast příležitostí pro zlepšení anebo bývá společenská odpovědnost aplikována pouze formálně. Analýza ukázala, že společenská odpovědnost může v podniku nejen pojmenovat a řešit strategické příležitosti a rizika, ale může poskytnout i vhodné zastřešení pro další dobrovolné nástroje a jejich postupný rozvoj.

Nejlépe ošetřenou oblastí v podnicích se ukázala úroveň systémů řízení, mezi které patří i státem podporovaný Program EMAS. EMAS jako takový ale doporučován nebyl, a to z důvodu nedostatečné pozitivní zpětné vazby jak ze strany veřejného sektoru, tak ze strany trhu (obchodních partnerů, zákazníků). Pro podniky je zatím výhodnější zavést systém environmentálního managementu podle standardu ISO 14001. Stále častěji se v podnicích uplatňují také integrované systémy řízení.

Novou oblastí pro zlepšování environmentálního profilu se podle analýzy stává řízení životního cyklu produktů, které může přinést nejvýznamnější efekty v oblasti udržitelnosti i zvyšování hodnoty podniku. Jeho širšímu využití zatím ale brání řada bariér. Do budoucna se nicméně jedná o oblast s největším potenciálem pro komplexní eko-efektivní přínosy.

Článek byl zpracován v rámci projektu „Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí v praxi“, realizovaném společností ENVIROS, s.r.o. v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: