Poslanci brání v přistoupení České republiky k Mezinárodnímu trestnímu soudu

30.1.2004
PRAHA [Amnesty International v ČR]
Autor: Ľubomír Majerčík, Jan Pavelka, tel: 777 893 408, 224 946 993

Amnesty International vyzývá vládu a české zákonodárce, aby neprodleně umožnili přistoupení České republiky k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Česká republika je jedinou z členských a kandidátských zemí EU, která tak doposud neučinila.

Již dvakrát předvedli čeští poslanci, že je jim přednější pohodlí vlastní abnormálně rozsáhlé imunity, než dobrý obraz České republiky v zahraničí. Již dvakrát totiž poslanecká sněmovna odmítla změny Ústavy, které by souvisely právě se snížením poslanecké imunity. Bez těchto změn se však nemůže ČR připojit k mezinárodní instituci, která má ambice předcházet genocidám, válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a dalším zrůdným aktům. Právě takový mandát totiž náleží Mezinárodnímu trestnímu soudu.

„Nejenže nemáme možnost se jakkoli účastnit na práci této významné instituce, ale zároveň se nadále vystavujeme kritice Evropské unie, Rady Evropy a dalších organizací,“ říká Ľubomír Majerčík, člen koordinačního výboru Amnesty International v České republice. K ratifikaci Římského statutu, kterým byl Mezinárodní trestní soud založen, se přitom vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Také na mezinárodní úrovni se vládní představitelé často vyjadřují ve prospěch tribunálu, jeho ratifikace je však v ČR stále v nedohlednu. Z dalších států Evropy nepodepsaly či neratifikovaly Mezinárodní trestní soud, kromě České republiky, už jen Bělorusko, Moldávie, Rusko, Turecko, Ukrajina a Kazachstán.

Hlavní překážkou, která brání v ratifikaci Mezinárodního trestního soudu, je nechuť českých zákonodárců omezit své imunity, což je spolu s jinými změnami Ústavy, Listiny a některých zákonů nutný předpoklad k ratifikaci Římského statutu. Poslanci si rovněž stěžovali na nedostatečné konzultace doprovázející tyto návrhy ze strany vlády.

Vznik Mezinárodního trestního soudu je označován za nejdůležitější okamžik na poli lidských práv od podepsání Všeobecné deklarace lidských práv. Je to instituce, která má svým preventivním působením napříště zabránit masovým porušováním lidských práv, jakých bylo lidstvo svědky například ve Rwandě nebo v bývalé Jugoslávii. Od roku 1998, kdy formálně Mezinárodní trestní soud vznikl, podepsalo Římský statut 139 zemí a 93 zemí ho ratifikovalo.
Do pravomoci Mezinárodního trestního soudu náleží souzení nejtěžších zločinů – genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Nikdo ale nemůže být trestán za zločiny spáchané před 1.červencem 2002, před tím než vstoupil Římský statut v platnost a soud začal fungovat prakticky. Obviněný se dostane před soud jedině v případě, že jeho domovský stát není ochotný nebo schopný ho sám soudit. Luis Moreno Ocampo, prokurátor Mezinárodního trestního soudu, oznámil, že se začne v tomto roce zabývat prvním případem, kterým bude situace v Demokratické republice Kongo. Mezinárodní trestní soud nemůže být aplikován na konflikt v Iráku, protože ani jedna ze zúčastněných stran Římský statut neratifikovala.

Pro více informací kontaktujte:
Ľubomír Majerčík
člen koordinačního výboru Amnesty International ČR
Tel.: 777 893408
E-mail: majercik@email.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: