„Budoucnost bez jedů“ začíná v Českém Brodě

2.7.2004
PRAHA [Arnika - Budoucnost bez jedů]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942

V Českém Brodě zahájí své letní putování výstava „Budoucnost bez jedů“. Budou ji moci shlédnout návštěvníci hudebního festivalu Rock for people ve dnech 3. - 5. července. Kromě výstavy bude ve stanu sdružení Arnika k dispozici rovněž petice „Budoucnost bez jedů“, jejímž cílem je snížení úniků toxických látek do životního prostředí.

Budoucnost bez jedů není jen název výstavy, ale také jedné z kampaní a petic Arniky. Jejím cílem je prosadit dostatečně přísnou chemickou politiku, která by měla být brzy přijata v Evropské unii (tzv. REACH), zamezit zbytečným únikům dioxinů (1), PCB (2) a dalších toxických látek do životního prostředí.

„Polabí získalo svůj název po naší největší řece a voda je médium, které toxickými látkami často znečišťujeme a jehož prostřednictvím se přenášejí i daleko od svých zdrojů. Průzkumy navíc ukazují, že řada problémů s látkami jako jsou dioxiny, DDT anebo polychlorované bifenyly vzniká na konkrétním místě, ale má globální dopady. Jeden z panelů je přímo věnovaný putování toxických látek,“ vysvětluje vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík se sdružení Arnika.

Kolínsko jako průmyslová oblast patří k regionům, pro které jsou petiční akce Arniky i výstava samotná velice aktuální. V Kolíně jsou dvě spalovny odpadů. Obě vypouštějí do životního prostředí dioxiny. „Spalovna nebezpečných odpadů v chemičce LZ Draslovka Kolín měla v roce 2003 jednu z nejvyšších naměřených koncentrací dioxinů mezi spalovnami České republiky. Ve dvou cukrovarech kolínského okresu jsou stále skladovány oleje s obsahem polychlorovaných bifenylů a je potřeba je bezpečně zlikvidovat. Podle návrhu Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy (3) se jedná o 600 litrů těchto nebezpečných látek, tedy značný objem,“ podotýká Petrlík.

Mezinárodní úmluvy, které omezují anebo dokonce zakazují toxické látky, pomáhají zbavovat Zemi toxického znečištění. Na trh jsou však uváděny stále další látky, které jsou pro životní prostředí novou hrozbou. Arnika prostřednictvím výstavy navrhuje jako řešení tohoto problému přijetí dostatečně přísných požadavků na testování chemických látek před jejich uvedením na trh. To by mohla zavést nová chemická politika Evropské unie nazývaná zkratkou REACH.

Výstava poputuje dále na festival do Boskovic. Celkem ji o prázdninách shlédnou návštěvníci na sedmi hudebních festivalech (4). Svoji premiéru měla u příležitosti Dne vody v březnu tohoto roku na Ministerstvu životního prostředí.

Poznámky:

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)

(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(3) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 1. 7. 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062.

(4) Itinerář letního putování výstavy Budoucnost bez jedů:
2. – 5. 7. 2004 - Rock for people – Český Brod
16. – 18. 7. 2004 – Boskovice
24. 7. 2004 – Drátofest, Náměšť na Hané
30. 7. – 1. 8. 2004 – Benátská noc, Malá Skála (u Jablonce nad
14. 8. 2004 – Setkání 2004, Konopiště
20. – 22. 8. 2004 – Trutnov Open Air Music Festival, Trutnov
26. – 28. 8. 2004 – Řev Řevnice, Řevnice

Příloha:

Poslancům Parlamentu České republiky,
prezidentovi a Vládě České republiky

Petice Budoucnost bez jedů - II

Přestože se v oblasti životního prostředí podařilo v České republice v posledních letech dosáhnout řady úspěchů, znečištění našeho prostředí nebezpečnými látkami - především tzv. perzistentními organickými látkami (POPs) - je i nadále alarmující. K nejnebezpečnějším z nich patří u nás dříve hojně používané polychlorované bifenyly (PCB). Česká republika patří k zemím nejvíce znečištěným PCB. Dodnes je nalezneme ve vysokých koncentracích v mateřském mléce českých žen. Kromě toho se v důsledku rozvoje chemického průmyslu a lidské činnosti obecně v životním prostředí objevují a hromadí nové toxické látky, jejichž dopady na zdraví lidí a na přírodu nejsou dostatečně prověřeny a lze je jenom odhadovat. Navíc jsme často svědky opakujících se chemických havárií spojených s úniky nebezpečných látek. Informovanost veřejnosti o toxických látkách, jejich účincích, výskytu a možné prevenci před nimi je stále nedostatečná.
Zmíněné problémy mohou pomoci vyřešit zejména níže vyjmenované kroky. Žádáme proto, aby:
1) připravovaná nová chemická politika Evropské unie - REACH měla takovou podobu, která zaručí ochranu zdraví lidí a životní prostředí před nežádoucími efekty chemických látek;

2) veřejnosti byly dostupné informace o toxických látkách včetně údajů o jejich obsahu ve výrobcích;

3) při odstraňování dioxinů, PCB a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže;

4) výrobky z polyvinylchloridu (PVC) a polybromovaných difenyléterů (PBDE), jejichž výroba, používání a odstraňování jsou spojeny s výskytem nebezpečných látek, začaly být nahrazovány za jiné bezpečnější alternativy a

5) byla přijata důsledná opatření, která zajistí, aby při nakládání s odpady (například s popílky ze spaloven) nedocházelo k únikům toxických látek (např. dioxinů) do životního prostředí.

Naplnění každého z těchto kroků povede k výraznému snížení zátěže životního prostředí a zdraví lidí toxickými látkami.

Tato petice vznikla v Praze, 1. července 2004

Petiční výbor:
Ing. Milan Havel, Arnika - program Toxické látky a odpady (Doležalova 1022/28, 198 00 Praha 14)
RNDr. Jindřich Petrlík, místopředseda sdružení Arnika (Březinova 21, Praha 8)
Jaroslav Rosa, starosta obce Lampertice
Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc., lékař, INNEf, a.s., HD centrum Mendlovy nadace Brno
(jménem výboru jsou pověřeni jednat M. Havel či J. Petrlík)

DISKUSE - KOMENTÁŘE: