Po prázdninách se sešla Rada Konta Bariéry

20.9.2004
PRAHA [Nadace Charty 77 - Konto Bariéry ]
Autor: Dana Frantálová

V polovině září se v Praze prvně po prázdninách sešla Rada Konta BARIÉRY, aby jednala o přidělení finančních příspěvků zhruba pro další stovku žadatelů. Tentokrát Rada díky sponzorům mohla mezi nové žadatele „rozdat“ více než 4 miliony korun. Na „standardní žádosti“, tzn. ty, které se týkají například zdvihacích plošin, naslouchadel, transportních kočárků, počítačů pro nevidomé nebo různých rehabilitačních pomůcek (bylo jich 78), bylo tentokrát vyčleněno přes 650 tisíc korun.

Dalších sto tisíc dostala Základní a Mateřská škola Mateřídouška z Přerova, jako příspěvek na přestavbu školy, která by měla umožnit dobrou pohyblivost imobilních žáků, včetně vybudování vnějšího výtahu pro zajištění dostupnosti jednotlivých podlaží budovy. Rada odsouhlasila příspěvek šesti žadatelům na osobní asistenci a protože září je prvním měsícem školy, jednala také o přidělení stipendií (48).

Na studenty středních a vysokých škol, kteří pokračují ve studiu, připadlo ve školním roce 2004/05 celkem 790 tisíc, na nové studenty 720 tisíc korun. Celkem má Konto BARIÉRY pro školní rok 2004/2005 48 stipendistů.

Za dva miliony korun, které Konto BARIÉRY získalo jen v letošním roce z výtěžku prodeje igelitových tašek v supermarketu Globus budou pořízena čtyři auta (devítimístná) pro stacionář Jasněnka Uničov, Mezinárodní centrum universum Liberec, Českou maltézskou pomoc (České Budějovice) a Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR – středisko sociálních služeb s názvem Salvia (Svitavy).
Mezi těmi, kteří také obdrželi finanční výpomoc je i Kateřina Uličná z Otrokovic, která studuje pražskou konzervatoř Jana Deyla pro nevidomé a slabozraké, jako hlavní obor má hru na kytaru a také zpěv. Nedávno dokonce odehrála koncert písní Karla Kryla na Vyšehradě s Danielem Landou. Protože Rada zdůrazňuje vzdělávání, jako nejlepší cestu k samostatnosti, podpořila Kateřinu Uličnou částkou 10 000 korun, které potřebuje na zakoupení vlastního nástroje.

Také mezi těmi, kteří žádají o stipendia, jsou lidé, jež osud velmi poznamenal. Např. sedmnáctiletý Zdeněk Štursa z Pohořelic ve své žádosti píše: „Krátce po třetích narozeninách jsem u babičky na zabíjačce spadl do velkého hrnce s vařící vodou a utrpěl popáleniny na 90 procentech povrchu těla. První měsíc nedávali rodičům žádnou naději, ale po šestiměsíční hospitalizaci jsem byl propuštěn domů. Pak jsem v dalších letech strávil ještě spoustu měsíců v nemocnici…“ Zdeněk Štursa je hrozivou nehodou postižen na zdraví dodnes, ale rozhodl se studovat na Střední integrované škole v Brně, obor mechanik-elektronik. Po maturitě uvažuje o tom, že bude „instalovat počítačové sítě“. Studuje také díky stipendiu od Konta BARIÉRY.

Konto BARIÉRY má i nadále poměrně stabilní přísun peněz od drobných dárců, kteří mu pravidelně posílají 50 a více korun. Měsíčně součet těchto příspěvků činí kolem 700 000 tisíc korun. V současné době chystá Konto BARIÉRY tradiční aukci obrazů a dalších uměleckých děl, v této chvíli se ukazuje, že bude draženo kolem čtyř set položek. Vernisáž výstavy dražených obrazů bude zahájena 23. listopadu v pražském Karolinu, samotná aukce bude v polovině prosince tamtéž.

Členy Rady Konta BARIÉRY jsou významné osobnosti, např. MUDr. Martin Bojar, prof. Zdeněk Matějček, PhDr. Jaroslav Šturma, PhDr. Jiřina Šiklová, Jiří Lábus, Jan Kačer. Novou členkou Rady Konta BARIÉRY se stala PhDr. Běla Hejná, poradkyně ministra průmyslu a obchodu pro sociální otázky a zaměstnanost, členka Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Na otázku, proč se zapojila do práce Rady Konta BARIÉRY, doktorka Hejná říká: „Protože bych ráda byla co nejblíž reálné pomoci lidem, kteří překonávají bariéry. Jedna rovina je vytvářet proto legislativu a hlídat právní rámec, ale důvěrný kontakt s osudy je to, co mohu v Kontu BARIÉRY dovést k úspěšnému konci. Jsou tam lidé, kteří dokáži sehnat peníze, ale také mají srdce na pravém místě, umí vyřešit konkrétní problém. K těm bych chtěla patřit a snad už patřím.“

Příští Rada Konta BARIÉRY bude zasedat 3. listopadu 2004.

zkušenost - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova měla jsem dceru v zákl. škole Mateřídouška v Přerově Předmostí a má zkušenost byla šokující. V té době jsme se přistěhovali z Prahy a nyní žijeme v knížectví Liechtenstein. Ve škole mateřídouška mé dítě psychicky týrali,zastrašovali,ponižovali. např. stěžovali si,že dceři nedávám do školy na svačinu sladkosti,stěžovali si,že dcera chodí stále v džínách a v tričku,že třeťačku nedoprovázím autobusem,učitelka mi několikrát v brzkých ranních hodinách vyzváněla u bytu jen proto,že bydlela v sousedctví,vysmívala se mé dceři za její oblečení.Horror byla třídní schůzka,kdy jsem se chtěla poradit a vyslechnout názpor na to,že má dcera se již 2x spozdila s příchodem domů a výsledek byl,že mi nebylo odpovězeno,pedagogicky porazeno,ale jakási maminka-Bercsenyová sepsala cosi o tom,že se "stále stěhuji""zatím co ona dřepí v přerově, že na ni působím velmi suveréním dojmem,zatím co ona je tak "vzorná a jejího synka tahá babička po městě za ručičku a sám neudělá ani krok aby se mu něco nestalo a moje Jana má džíny s trikem a mikinou,zatím co jiné holčičky nocí vietnamské lakýrky a umělohmotné plastikové vietnamské šatičky s velkými bílými límci a celý den se stresují neudělat flek a nebo díru na silonkách na těch spocených puchýřivitých nožkách z lakýrek a proto se raději nehýbají. stěžovali si,že v září přijela Jana do školy taxíkem jen ve svetru-bylo 24°C!!Stěžovali si,že dcera nejí ve škole,ale ani nevařím a jíme""venku"".nutno říci,že opravdu nevařím,neuklízím,nač mám asi 15 let vždy službu,že se stravujeme hodně mimo domov,děti mi stále nenosí sladkosti do školy,což bylo v Praze a je i tu v liechtenstein zakázáno a že děti mi stále nosí-stejně jako ostatní,jen několikarety džíny a trika a kecky a dokonce tu děti od 4,5 let dostanou reflexní stuhu a dojíždějí a docházejí sami do školek. v Předmostí jsou naprostí neprofesionálové manipulující s dětmi a léčící si cvou malost.to je můj osobní názor vyslovený po vlastní zkušenosti. ODPOVĚDĚT

zkušenost - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova měla jsem dceru v zákl. škole Mateřídouška v Přerově Předmostí a má zkušenost byla šokující. V té době jsme se přistěhovali z Prahy a nyní žijeme v knížectví Liechtenstein. Ve škole mateřídouška mé dítě psychicky týrali,zastrašovali,ponižovali. např. stěžovali si,že dceři nedávám do školy na svačinu sladkosti,stěžovali si,že dcera chodí stále v džínách a v tričku,že třeťačku nedoprovázím autobusem,učitelka mi několikrát v brzkých ranních hodinách vyzváněla u bytu jen proto,že bydlela v sousedctví,vysmívala se mé dceři za její oblečení.Horror byla třídní schůzka,kdy jsem se chtěla poradit a vyslechnout názpor na to,že má dcera se již 2x spozdila s příchodem domů a výsledek byl,že mi nebylo odpovězeno,pedagogicky porazeno,ale jakási maminka-Bercsenyová sepsala cosi o tom,že se "stále stěhuji""zatím co ona dřepí v přerově, že na ni působím velmi suveréním dojmem,zatím co ona je tak "vzorná a jejího synka tahá babička po městě za ručičku a sám neudělá ani krok aby se mu něco nestalo a moje Jana má džíny s trikem a mikinou,zatím co jiné holčičky nocí vietnamské lakýrky a umělohmotné plastikové vietnamské šatičky s velkými bílými límci a celý den se stresují neudělat flek a nebo díru na silonkách na těch spocených puchýřivitých nožkách z lakýrek a proto se raději nehýbají. stěžovali si,že v září přijela Jana do školy taxíkem jen ve svetru-bylo 24°C!!Stěžovali si,že dcera nejí ve škole,ale ani nevařím a jíme""venku"".nutno říci,že opravdu nevařím,neuklízím,nač mám asi 15 let vždy službu,že se stravujeme hodně mimo domov,děti mi stále nenosí sladkosti do školy,což bylo v Praze a je i tu v liechtenstein zakázáno a že děti mi stále nosí-stejně jako ostatní,jen několikarety džíny a trika a kecky a dokonce tu děti od 4,5 let dostanou reflexní stuhu a dojíždějí a docházejí sami do školek. v Předmostí jsou naprostí neprofesionálové manipulující s dětmi a léčící si cvou malost.to je můj osobní názor vyslovený po vlastní zkušenosti. ODPOVĚDĚT

zkušenost - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova měla jsem dceru v zákl. škole Mateřídouška v Přerově Předmostí a má zkušenost byla šokující. V té době jsme se přistěhovali z Prahy a nyní žijeme v knížectví Liechtenstein. Ve škole mateřídouška mé dítě psychicky týrali,zastrašovali,ponižovali. např. stěžovali si,že dceři nedávám do školy na svačinu sladkosti,stěžovali si,že dcera chodí stále v džínách a v tričku,že třeťačku nedoprovázím autobusem,učitelka mi několikrát v brzkých ranních hodinách vyzváněla u bytu jen proto,že bydlela v sousedctví,vysmívala se mé dceři za její oblečení.Horror byla třídní schůzka,kdy jsem se chtěla poradit a vyslechnout názpor na to,že má dcera se již 2x spozdila s příchodem domů a výsledek byl,že mi nebylo odpovězeno,pedagogicky porazeno,ale jakási maminka-Bercsenyová sepsala cosi o tom,že se "stále stěhuji""zatím co ona dřepí v přerově, že na ni působím velmi suveréním dojmem,zatím co ona je tak "vzorná a jejího synka tahá babička po městě za ručičku a sám neudělá ani krok aby se mu něco nestalo a moje Jana má džíny s trikem a mikinou,zatím co jiné holčičky nocí vietnamské lakýrky a umělohmotné plastikové vietnamské šatičky s velkými bílými límci a celý den se stresují neudělat flek a nebo díru na silonkách na těch spocených puchýřivitých nožkách z lakýrek a proto se raději nehýbají. stěžovali si,že v září přijela Jana do školy taxíkem jen ve svetru-bylo 24°C!!Stěžovali si,že dcera nejí ve škole,ale ani nevařím a jíme""venku"".nutno říci,že opravdu nevařím,neuklízím,nač mám asi 15 let vždy službu,že se stravujeme hodně mimo domov,děti mi stále nenosí sladkosti do školy,což bylo v Praze a je i tu v liechtenstein zakázáno a že děti mi stále nosí-stejně jako ostatní,jen několikarety džíny a trika a kecky a dokonce tu děti od 4,5 let dostanou reflexní stuhu a dojíždějí a docházejí sami do školek. v Předmostí jsou naprostí neprofesionálové manipulující s dětmi a léčící si cvou malost.to je můj osobní názor vyslovený po vlastní zkušenosti. ODPOVĚDĚT

dodatek - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova pro tu paní co jí vadí,že se stěhuji a musí mít doměnky o mém osobním životě protože má málo informací,to je mi líto,ale ať ví,že jsme se zase stěhovali z Vaduz do Miuren a uvažujeme o tom,že firmu si tu ponechám,ale zabydlíme se v Rakousku či německém Lindau u Bodensee,umím totiž 4 jazyky a dopřeji těm učitelkám poznámky na můj pravopis,jde mi o totiž o věc a ne pravopis.Až budu psát diktát olepším se.jinak si IQ u Mensainternacional zase nechám přeměřit a tak je možné,že si s vámi,milé dámy z přerovských dvorků neporozumím a zase tzak moc mi to nevadí.Na štěstí již taková individua náš život neovlivňují. ODPOVĚDĚT

dodatek - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova dobře,že postižené děti mají kam jít,ale pro mou dceru,která je výborná školačka s výborným prospěchem,aktivní-není měsíce aby nebyla v tisku...to byl hrob.udělali mi z ní v ředmostí zakřiknutého,ustrašeného človíčka bez sebevědomí a už vůbec ne právního vědomí. ODPOVĚDĚT

dodatek - 1. 11. 2004 - yveta zavrelova dobře,že postižené děti mají kam jít,ale pro mou dceru,která je výborná školačka s výborným prospěchem,aktivní-není měsíce aby nebyla v tisku...to byl hrob.udělali mi z ní v Předmostí zakřiknutého,ustrašeného človíčka bez sebevědomí a už vůbec ne právního vědomí. Její bývalí spolužáci jsou proti ní velmi dětští,dezorientovaní,omezení,nesebevědomí vykonavatelé příkazů,slepě poslušní,závistiví až zlí- typická příští námezní síla.To mluví za vše. ODPOVĚDĚT