Brněnská výstava ukáže lidské osudy poznamenané jaderným odpadem

6.6.2005
PRAHA [Greenpeace]
Autor: Zbyněk Havránek

Ve dnech 13. června až 3. července se v brněnském Kulturním centru Slévárna Vaňkovka uskuteční výstava fotografií nizozemského fotografa Roberta Knotha s názvem „Poloviční život - Lidské osudy poznamenané jaderným odpadem z ruského zařízení Majak“. Výstavu pořádá ekologická organizace Greenpeace, která ji posléze představí i v dalších místech Moravy a Čech, mj. v Temelíně, Českých Budějovicích a Praze.

Černobílé fotografie Roberta Knotha zachycují běžný, každodenní život obyvatel Musljumova a okolí. Výjevy z ulic a domovů nenápadným způsobem dokumentují lidské osudy. Pozoruhodné jsou především portréty, které v klasickém stylu staví svůj objekt přímo do centra snímku. Připomínají tak slavné portréty německého fotografa počátku 20. století Augusta Sandera. Lidé, které Knoth fotografuje však nežijí „normálním“ životem. Dívka stojí před školní tabulí se svěšenýma rukama, protože jimi nemůže pohnout. Zemědělec zachycený na svém poli sice pyšně vypíná hruď, musí se však opírat o berle, bez nichž nedokáže udělat ani krok…

Vesnice Musljumovo, ležící asi 30 km od jaderného komplexu Majak, je blízkostí jaderného průmyslu tragicky postižena. Naprostá většina z jejích 2,5 tisíce obyvatel trpí nejméně pěti chronickými nemocemi, jako jsou onemocnění srdce a oběhové soustavy, astma či artitida. Přibližně polovina místních žen i mužů je sterilních. Třetina všech novorozenců má fyzickou vadu a téměř deset procent dětí se rodí předčasně. Vesnice zaznamenala dramatický nárůst leukémie a počtu úmrtí na rakovinu zažívacího ústrojí, kůže, kostní dřeně či plic. Za těmito čísly jsou skuteční lidé a jejich utrpení.

Majak leží v pohoří Uralu, přibližně 80 kilometrů severně od města Čeljabinsk. Je to vůbec největší jaderný komplex na světě a nejdůležitějším ruským zařízením zpracovávajícím vyhořelé jaderné palivo. Jeho historie je jedním dlouhým řetězem jaderných katastrof, ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. V 50. letech vypouštěl závod vysoce radioaktivní tekuté odpady přímo do nedaleké řeky, kterou místní obyvatelé využívali jako zdroj pitné vody. V roce 1957 pak došlo k druhé nejhorší jaderné havárii na světě, při níž bylo radioaktivitou zasaženo více než 23 tisích km² a postiženo na 270 tisíc lidí.

Další informace:

Hana Gabrielová, konzultantka energetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667,GSM: 777 027 012, e-mail: hana.gabrielova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

Poznámky pro editory:

Pro ukázky z výstavy ve formátu jpeg kontaktujte prosím tiskového mluvčího.