Budoucnost bez jedů v Jablonci nad Nisou

11.10.2005
JABLONEC NAD NISOU [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: Kamil Repeš, tel: 608 880 509

Obyvatelé Jablonce nad Nisou budou moci zítra podpořit známou petici sdružení Arnika <a href="http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml">„Budoucnost bez jedů II“</a>. Dobrovolníci Arniky budou ve středu 12. října na Mírovém náměstí a v jeho okolí sbírat podpisy v době od 12:30 do 16:30 hodin.

Petice <a href="http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml">„Budoucnost bez jedů II“</a> (1) požaduje bezpečnější chemickou politiku Evropské unie, která by lidem zaručila lepší ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nežádoucími efekty chemických látek. Jeden z bodů petice přímo požaduje, aby při nakládání s odpady nedocházelo k úniku toxických látek, třeba <a href="http://www.dioxin.cz/odiox.shtml">dioxinů</a> (2), do životního prostředí.
<p>
Dioxiny produkuje i spalovna nebezpečných odpadů SPL Jablonec nad Nisou v množství přes jeden gram I-TEQ za rok. Petice obecně směřuje k eliminaci vysoce nebezpečných perzistentních organických látek z našeho životního prostředí. “Pokud se podaří dosáhnout jejích cílů, pomůže to do budoucna předcházet situacím, kdy je potřeba zajistit nákladnou likvidaci toxických látek v odpadech, k jakým patří například polychlorované bifenyly (3). Těchto vysoce toxických látek vyprodukovala 120 kg v loňském roce v odpadech čistička odpadních vod v Rýnovicích,” přiblížil význam petice pro Litoměřicko vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
<p>
Podobná petice v letech 2001 - 2002 pomohla prosadit dostupnost informací o toxických látkách na internetu v podobě integrovaného registru znečišťování. Díky registru se dnes každý člověk může dozvědět, jak moc znečišťují životní prostředí podniky v jeho okolí. Jsou z něj čerpány také informace o produkci toxických látek v odpadech v Jablonci nad Nisou a okolí v této tiskové zprávě. Registr je přístupný na adrese <a href="http://www.irz.cz">http://www.irz.cz</a>.
<p>
V současnosti se pod petici “Budoucnost bez jedů II” podepsalo přes 10 tisíc lidí. Jsou mezi nimi také Ing. Vladislav Raška, starosta Děčína; starostka obce Košťálov Lenka Cincibusová a další členové zastupitelstva této obce; RNDr. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí; RNDr. Jitka Seitlová, senátorka za Přerov a řada dalších významných osobností. Petici v Liberci podpořili také náměstkyně primátora města Dagmar Helšusová a Ing. Eva Kočárková a náměstek primátora Ing. Jiří Veselka.
<p>
S týmem dobrovolníků lze komunikovat prostřednictvím Kamila Repeše (kontakt je uveden v záhlaví tiskové zprávy). V červenci proběhla podobná akce úspěšně v Liberci (4).


(1) Více informací o kampani Budoucnost bez jedů včetně petice najdete na internetových stránkách kampaně: <a href="http://bezjedu.arnika.org">Budoucnost bez jedů</a>
<p>
(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – <a href="http://www.chpr.szu.cz">htt://www.chpr.szu.cz</a> - “Dioxiny v potravinách”).
<p>
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(4) Viz <a href="http://bezjedu.arnika.org/media/aktualita.shtml?x=315286">novinku</a> na stránkách kampaně Budoucnost bez jedů.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: