Soud zrušil povolení k dostavbě třetiny golfového hřiště v Čeladné, úřady to však zjevně příliš nezajímá
12.11.2004
Čeladná, Beskydy [Ekologický právní servis / Beskydčan]
Autor: Pavel Černý
Přestože rozsudky nabyly právní moci již před několika měsíci, zůstaly donedávna veškeré příslušné úřady zcela nečinné. Koncem října proto Beskydčan a EPS zaslali na několik úřadů rozsáhlé podněty, vyzývající je k dodržování zákonů, tedy k novému projednání žádostí o povolení dostavby hřiště a k zákazu nepovolených činností. Teprve poté oznámil krajský úřad, že územní řízení o dostavbě hřiště budou pokračovat. Investor - firma Prosper Trading a.s. – přitom výstavbu „3. devítky“ dlouho před nabytím právní moci rozsudků dokončil, a to bez rozhodnutí stavebního úřadu o souhlasu k povolení terénních úprav 4). Neexistence rozhodnutí o terénních úpravách je – vedle zrušujících rozsudků soudu – dalším důvodem nelegálnosti „3.devítky.“
Stavba golfového hřiště začala na loukách v obci Čeladná na jaře roku 2000. Mělo jít o první ze sítě osmi golfových hřišť, jež firma Prosper Trading, a.s v Beskydech plánovala postavit 5). Bývalé podhorské pastviny v obci Čeladná byly ohrazeny souvislým plotem o délce přibližně 5,5 km a upraveny mj. za pomocí bagrů a chemikálií. „Nežádoucí“ stromy byly pokáceny, včetně téměř 2,5 ha lesa. Dnes je na místě na první pohled parkově upravená, byť veřejnosti nepřístupná plocha. Avšak trávníky, terénní vlny i tůňky jsou „posazeny“ na podzemní síti několikakilometrového zavlažovacího a odvodňovacího vedení. Optimistickou zeleň trávníků udržují různé chemické látky, které se mohou dostat do povrchových nebo podzemních vod. O jaké chemikálie konkrétně jde a v jakém množství jsou na hřišti používány, se občanským sdružením ve správních řízeních, jichž se účastnila, zjistit nepodařilo. Právě opomenutí této otázky správními úřady, bylo hlavním důvodem zrušujících rozsudků soudu. 6)
„Stavba, která vlastně vůbec nemá stát, stojí, zatímco stromy, které by stát měly, již nerostou. Jde o úřední neznalost zákonů? K čemu jsou však úředníci, kteří neznají nebo nerespektují zákony? Nebo zde byly jiné motivy k povolení takto problematického díla?“ ptá se lesní inženýrka Šárka Košťálová z místní ekologické organizace Beskydčan. „Velice nám záleží na zachování tradiční krásy beskydské krajiny i zdraví její přírody. Doufali jsme, že úředníkům jde o totéž. Nyní máme podezření, že ne každý občan má před úřady stejné podmínky při prosazování svých zájmů. Možná si někdo z čtenářů zkusil např. opravit rodinný dům v CHKO nebo vybudovat domovní čističku odpadních vod a přitom zjistil, že musí respektovat zájmy ochrany přírody. Rozsudky ukazují, že to musí úředníci požadovat i po investorovi golfového hřiště.“
Právník Pavel Černý z EPS považuje celou kauzu za typický příklad selhávání správních úřadů v případech, kdy na vydání povolení existuje „vyšší ekonomický zájem“: „Občanská sdružení se ve správních řízeních snažila přimět úřady, aby na základě objektivních podkladů prověřily, zda záměr investora nepoškodí životní prostředí nad míru, kterou připouštějí právní předpisy. Úřady veškeré jejich argumenty odmítly a své pravomoci spíše než k ochraně veřejných zájmů využívaly k tomu, aby investorovi pomohly realizovat jeho záměry. Než soud rozhodl, že požadavky sdružení byly oprávněné, byly zásahy dávno uskutečněny. Navíc řadu potřebných povolení investor vůbec neměl, případně je získával až dodatečně. A ani po rozhodnutí soudu nepřijaly úřady žádná opatření k tomu, aby svá pochybení napravily. Domnívám se, že takový přístup opravňuje k úvahám o trestněprávní odpovědnosti pracovníků správních úřadů,“ dodává Černý.
Kontakty:
Občanské sdružení Beskydčan Ostravice-Muchovice, Ing. Šárka Košťálová
tel: 558 682 439
mobil 721 801 063
email beskydcan@raz-dva.cz
Ekologický právní servis Brno, Mgr. Pavel Černý
tel: 545 575 229
mobil 776 119 903
email brno@eps.cz
URL http://www.eps.cz
Poznámky:
1) Rozsudky Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 294/2002-64 ze dne 27.11. 2003, č.j. 22 Ca 279/2002-67 ze dne 26.2. 2004 a č.j. 22 Ca 2/2003-45 ze dne 25.3. 2004
2) Jde především o územní rozhodnutí o „dostavbě“ třetí devítky mimo CHKO (v případě rozhodnutí týkajícího se části hřiště v CHKO soud zrušil odvolací rozhodnutí okresního úřadu, takže územní rozhodnutí není pravomocné), souhlasy orgánu ochrany přírody se zásahy do krajinného rázu a významných krajinných prvků a souhlas s „odnětím pozemků z plnění funkcí lesa“.
3) Negativní vlivy používání chemikálií při provozu golfových hřišť na lidské zdraví a životní prostředí shrnuje studie amerického biochemika. dr. Marka Cherniaka s názvem „Vliv golfových hřišť na životní prostředí,“, jejíž překlad je k dispozici na http://www.eps.cz/php/index.php?cat=dok&art=dok-view&x=209898
4) Viz § 71 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona – podle tohoto ustanovení vyžadují terénní úpravy, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí, povolení stavebního úřadu, pokud stavební úřad v územním rozhodnutí výslovně neuvedl, že od vydání povolení k terénním úpravám upouští. K tomu však v případě územních rozhodnutí o „třetí devítce“ čeladenského hřiště nedošlo.
5) Viz např. článek „V Čeladné vznikl skutečný ráj pro golfisty“, Moravskoslezský den 10. 7. 2001.Přestože společnost Prosper později deklarovala, že od těchto záměrů upouští, Generel rozvoje turistického ruchu v Beskydech pro nový Územní plán VÚC Beskydy, který nechal v r. 2002 zpracovat Krajský úřad v Ostravě, s ním stále počítá.
6) Podrobnější přehled průběhu povolování „třetí devítky“ golfového hřiště v Čeladné a další informace související s kauzou golfového hřiště v Čeladné jsou obsaženy v materiálech „Povolování „dostavby třetí devítky“ golfového hřiště v Čeladné - shrnutí nejdůležitějších faktických a právních skutečností“ (http://www.eps.cz/php/index.php?cat=dok&art=dok-view&x=209907) a „Krátká historie prvního golfového hřiště v Beskydech z pohledu místní ekologické organizace Beskydčan“ ( http://www.eps.cz/php/index.php?cat=dok&art=dok-view&x=209906).
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout