Potlačování lidských a občanských práv v Číně

I když před svým zvolením do Rady pro lidská práva OSN se Čína zavázala zlepšit ochranu lidských práv, konstatují pozorovatelé v zemi a v zahraničí, že situace se během minulých let zhoršila. Ukázalo se mimo jiné to, že letošní olympijské hry neiniciovaly pokrok k lepšímu. Naopak se zdá, že se Čína rozhodla v mnohých případech obětovat lidská práva hrám. Článek se snaží poskytnout přehled o nejvýznamnějších problémech v této souvislosti, avšak bez nároků na úplnost.

1. Trest smrti

Trest smrti se používá za zhruba 68 činů, včetně ekonomických a nenásilných. Organizace Amnesty International odhaduje, že v roce 2006 bylo více než 1000 lidí popraveno. Skutečný počet je podle ní pravděpodobně mnohem vyšší. Organizace Human Rights Watch zmiňuje číslo 10 000 exekucí za rok. Velká část odsouzených byla usmrcena letální injekcí, aby úřady mohly prodávat orgány popravených. Podle oficiálních údajů pochází většina transplantovaných orgánů v Číně z poprav. Nové nařízení pak zakázalo tuto praxi v případě, že „dárce“ nesouhlasil. Popravy se vykonávají i na základě přiznání, které je získané mučením.

2. Svoboda tisku a slova

Několik desítek novinářů a internetových aktivistů bylo pronásledováno nebo uvězněno kvůli příliš kritickému zpravodajství. Čínské úřady rovněž znemožňují práci zahraničním médiím. Organizace Reporters without Borders napočítala 180 případů, kdy čínská policie znemožnila práci zahraničním dopisovatelům dokonce i za použití fyzické násilí. Organizace viní čínské úřady: „Příslib čínských reprezentantů v roce 2001, když Peking propagoval hry v Číně, že „Zaručíme plnou svobodu tisku“, se nikdy nedodržoval.“ Zástupci organizace Reporters without Borders nyní podle svého vyjádření ani nedostali vízum do Číny.

3. Svoboda vyznání

Čínská vláda přísně omezuje svobodu vyznaní. Týká se to například buddhismu v Tibetu nebo stoupenců Falun Gong nebo Uighurů v „autonomní oblasti“ Xinjiang Uighur. Uighurové jsou většinou muslimové a především terčem čínské varianty „války proti terorismu“, kterou chce vláda zničit „tři zlé síly“ (“three evil forces”), t.j. terorismus, separatismus a náboženský extremismus. Náboženské aktivity v Číně musí být schváleny státem. Registraci následuje státní kontrola pracovníků, členů, publikací a financí.

4. Cenzura internetu

V angličtině se mluví žertem o „Great Firewall of China“, což je kombinace pojmu „Velká čínská zeď“ s technickým zařízením „firewall“, virtuální zdí, která má chránit počítače proti útokům z internetu. V Číně však jde o bariéru za účelem cenzury. Dokonce i zahraniční zpravodajské agentury potřebují souhlas od úřadů, aby mohly v Číně zveřejňovat zprávy na internetu.

Neslavnou roli podle organizace Reporters without Borders mají i firmy jako Google, Microsoft, Yahoo! a Skype, neboť dobrovolně pomáhají čínským úřadům. Například Microsoft a Google odstraňují obsah ze svých nabídek, o kterých se domnívají, že nejsou čínské vládě příjemné. Firma Yahoo udala čínské policii identitu několika čínských soukromých uživatelů, kteří používali zahraniční portály k vyjádření svých kritických názorů. Čtyři kritici byli posléze odsouzeni na až desetileté tresty odnětí svobody.

Zmínění ochránci svobody tisku rovněž oznámili, že jejich čínská webová stránka byla zablokována už během několika hodin po svém spuštění. Čínská internetová policie disponuje softwarem, který automaticky filtruje podle klíčových slov a blokuje i stránky, na kterých se nachází pouze odkazy do zakázaného obsahu.

5. Diskriminace žen

Diskriminace žen je zřejmá v zaměstnání, zdravotní péči a vzdělávaní. Ženy jsou nadměrně často oběti HIV. Na venkově jen 43% dívek ukončí základní školu (školský systém je odlišný od zdejšího), zatímco chlapců je to 61%. Ženy jsou také častým terčem obchodu s lidmi. Severokorejky jsou například tímto způsobem prodávány čínským mužům za 900 až 1900 dolarů jako manželky. Stejný osud čeká i mnohé ženy ze severních oblastí Barmy.

6. Pronásledování aktivistů občanské společnosti

Ochránci lidských práv informují o vyhrožování právníkům, novinářům a aktivistům příslušníky policie a členy přidružených gangů. Postižené jsou rovněž rodiny obětí. Policie je zatýká svévolně a drží je na tajných místech, aniž by podala žalobu. Práce právníků je stále omezená. Například už nesmějí zastupovat skupiny obětí. Podle nové směrnice (“Guiding Opinions on Lawyers”) potřebují právníci instrukce od místních právnických úřadů, které však sami často představují jednu stranu procesu. Pod přísnou kontrolou jsou i akademici a ochránci lidských práv.

7. Práva pracujících

Čínská vláda brání založení nezávislých odborových organizací tvrzením, že státní federace odborů už dost zastupuje práva pracujících.

8. Nucené vystěhování

Kvůli evakuaci celých pekingských čtvrtí pro olympiádu se zvýšily případy nuceného vystěhování. Zástupci Pekingu uvedli, že nejméně 300 000 lidí bude muset opustit svoje domy, jen za účelem zkrášlení města.

9. Mučení a špatné zacházení v policejní vazbě

Oficiální zástupce přiznali několik desítek případů ročně, kdy byli obžalovaní omylem odsouzení kvůli použití mučení. Skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší. Mučení obecně představuje běžnou součást policejních výslechů.

Podle odhadů žije několik set tisíc lidí v táborech “pracovní převýchovy“, kde je velké riziko mučení. Pekingské úřady nedávno potvrdily svoje rozhodnutí používat takové tábory proti tzv. nepřístojnému chování a za účelem vyklizení města před olympijskými hrami.

10. Situace migrantů z venkova

Několik miliónů migrantů bylo nuceno se z ekonomických důvodů přestěhovat z venkova do měst. Tam jim však hrozí, že budou připraveni o svá občanská práva. Většina jinak než trvale bydlící nemá přístup ke školskému systému a zdravotnímu pojištění a nemůže si dovolit soukromou péči. Odhaduje se, že nejméně 20 miliónů dětí nemůže žít společně s rodiči kvůli nedostatečnému přístupu do školského systému pro migranty v městech.

Pekingské úřady uzavřely desítky škol migrantů pro několik tisíc dětí. Zástupci úřadů tvrdí, že se tím chtějí bránit neregistrovaným a nekvalitním školám, avšak pro migranty je z finančních důvodů skoro nemožné se registrovat. Pozorovatelé se domnívají, že opatření slouží k vytlačení migrantů z Pekingu a jsou součástí „úklidu“ města před olympiádou.

11. Situace migrantů ze zahraničí

Kolem 100 000 Severokorejců se podle zpráv ukrývá v Číně. Odhaduje se, že úřady zatýkají a vyhošťují 150-300 osob týdně, aniž by daly zprávu UNHCR. Severokorejské ženy jsou často terčem zneužívaní, včetně případů systematického znásilňovaní a prostituce.

12. Nespravedlivé soudní procesy a selhání vyšetřovaní vůči státním orgánům

Byly zaznamenány četné případy ovlivňování soudních procesů politickou mocí, obzvlášť když obžalovaný pocházel z vládnoucí strany. Čínská policie a soudy mnohokrát selhaly při objasňování případů, kde před soudem stály vlivné osoby.

13. Selhání distancovat se od zločinů minulosti

Nejvýznamnější událost z nedávné minulosti Číny je bezpochyby kruté potlačení nenásilných protestů na náměstí Nebeského klidu (náměstí Tchien-an-men) pomocí tanků a zbraní. Počet obětí není přesně známý, odhady se pohybují mezi několika sty a více než 2500. Dodnes odmítají čínští vládci uznat zodpovědnost, zahájit kroky vedoucí k odškodnění pozůstalých a prokázat úctu nevinným obětem. Tato neschopnost přijmout zodpovědnost se týká ovšem i dávnější historie Číny.

14. Ničení životního prostředí

Britská stanice BBC informuje, že podle zprávy z roku 1998 se 16 z 20 nejznečištěnějších měst světa nachází v Číně. Kromě toho je Čína odpovědná i za špatné ovzduší v sousedních zemích.

Přestože je Čína druhým největším producentem oxidu uhličitého, není jako rozvojová země povinna emise snížit. Problémy se týkají i znečistění vody a půdy.

Spotřebu energie mají pokrývat i přehrady, které mění ráz celých oblastí. Odbornici očekávají, že vzniknou i problémy s odpadem a výfukovými plyny z aut jakožto nechtěný produkt modernizace. Postiženy jsou i sousední země. V severní Barmě mizí obrovské lesy – dřevo se mění za zbraně z Číny.

15. Dovážené zboží z Číny neodpovídá požadavkům o zdravotní bezpečnosti

Firma Toys „R“ Us musela opakovaně stáhnout z trhu hračky, které byly dovezeny z Číny a obsahovaly nadměrné množství olova a auto řady BS6 od firmy Brilliance neuspělo v srážkovém testu podle direktivy Euro NCAP. Už předtím vyvolal podezření ohledně nízké bezpečnosti levný čínský terénní vůz.

Pochybnosti o kvalitě čínských výrobků samozřejmě přijdou evropským výrobcům vhod, poněvadž se bojí asijské konkurence, která vyrábí sice bez zkušeností, za to ale s levnou pracovní silou. Podmínky ekonomické soutěže přitom nejsou rovné, neboť zdejší firmy musí dodržovat přísnější standardy na ochranu životního prostředí a práv zaměstnanců.

16. Podpora nedemokratických režimů

Čínská vláda je nepřímo zodpovědná za porušování lidských práv v druhých zemích tím, že podporuje nedemokratické a nelidské režimy. Takto činí jak obchodem s autoritativními vládami, zejména výměnou surovin a energií za zbraně, tak i blokováním mezinárodních iniciativ, které chtějí zajistit přechod k demokracii. Významné příklady jsou Súdán nebo Barma. Vedle obrovské potřeby energie jsou další motivací geopolitické a strategické úvahy, například ve formě přístupu k atlantickému oceánu přes Barmu.

Olympijské hry: Prohrál čínský lid

Zahraniční pozorovatelé z řad ochránců lidských práv a médií se shodují v názoru, že olympijské hry nezpůsobily přelom v nejzávažnějších problémech v Číně k lepšímu. Ohledně svobody tisku a práv migrantů lze hovořit dokonce značném zhoršení. Zatímco před několika lety lidskoprávní organizace ještě doufaly, že olympiáda budu mít příznivý vliv, tak nyní se situace částečně obrátila: Human Rights Watch například prohlásila, že některé problémy budou pravděpodobně trvat tak dlouho, dokud olympijské hry neskončí.

Většina aktivistů nyní zhruba čtyři měsíce před zahájením her nepožaduje bojkot. Doufají, že přítomnost zahraničních novinářů v čínských městech bude napomáhat tomu, aby čínské úřady dodržovaly práva svých občanů. Tlak nelze bezpochyby vykonávat, když i demokratické státy, včetně svých obyvatelů, považují vlastní ekonomické zájmy za důležitější než lidská práva na jiných místech světa. Čína je kromě toho mezi zeměmi, které neratifikovaly Mezinárodní trestní soud.

Na závěr tak aspoň jedna pozitivní zpráva: Navzdory intenzivnímu čínskému lobování Evropská unie stále odmítá zrušit embargo zbraní, které nařídila po potlačení demokratického hnutí v červnu 1989.

hlavní zdroje:

Human Rights Watch
Amnesty International
Reporters sans frontières
BBC

Christoph Amthor