Jak vypadá česká občanská společnost po 15 letech rozvoje

Hodnocení občanské společnosti se opírá o výsledky průzkumu veřejného mínění, regionální šetření, případové studie a monitoring médií, a také o konzultace s řadou expertů a osob z neziskového sektoru v Praze a regionech - to vše provedené v roce 2004. „Pokus o takové široké zhodnocení občanské společnosti dosud nemá obdoby u nás ani ve světě. Jde o odvážný pokus vytvořit sebehodnocení občanské společnosti založený na základně empirických dat a faktů,“ říká autorka zprávy Tereza Vajdová z NROS.

Tzv. Diamant občanské společnosti v ČR symbolicky vyjadřuje stav společnosti když znázorňuje stav čtyř základních dimenzí občanské společnosti, kterými se zpráva zabývala – struktura, hodnoty, prostředí a vliv. Vznikl na základě sebraných dat a hodnocení celkem 74 indikátorů experty a představiteli neziskových organizací.

Česká zpráva vznikla v rámci mezinárodního projekt Index občanské společnosti, který chce zmapovat a zhodnotit celkový stav občanské společnosti ve více než 60 zemích světa. Vychází z jednotné metodologie, vypracované předními zahraničními experty. Mezinárodní srovnání, které by mělo z projektu vzniknout, bude publikovat nevládní organizace Civicus v roce 2006.

Co je občanská společnost?

Základ pro definici občanské společnosti v ČR tvoří koncept organizace Civicus: občanská společnost je prostor mezi rodinou, státem a trhem, kde se lidé sdružují za účelem sledování svých zájmů. Patří sem jak formální a institucionalizované organizace a sdružení, tak neformální sdružení a skupiny; pozitivní aktivity a hodnoty (např. charitativní organizace, ochrana přírody...) i negativní projevy (např. skinheads, agresivní sportovní fanoušci...). Vymezit občanskou společnost v ČR však bylo předmětem náročné diskuse. Výzkum se v ČR nakonec zaměřil na institucionalizované a pozitivní organizace; neformální a negativní aspekty se objevují především v hodnocení hodnot demokracie a transparentnost. Z hlediska právní formy patří mezi organizace občanské společnosti v ČR občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace. Patří sem také odbory, profesní sdružení a svazy, zájmové spolky apod. Do organizací občanské společnosti nakonec nebyly zahrnuty politické strany a družstva. V centru občanské společnosti stojí dle výsledků průzkumu organizace, které něco přinášejí společnosti, nejen tedy svým členům.

A jaké jsou výsledky výzkumu?

Základní shrnutí zní: Česká občanská společnost je poměrně silně rozvinutá a vyvážená bez dramatických slabin. Hodnocení se pohybuje okolo hodnoty 2 (při stupnici 0-3, kde 0 je žádná či nefungující o.s. a 3 je rozvinutá a fungující o.s.). Znamená to, že za posledních patnáct let již bylo dosaženo slušného rozvoje, ale do ideálního stavu ještě kus cesty zbývá.

Mezi nejslabší dimenze patří vliv a struktura. Vlivem je míněn dopad aktivit NNO – např. na veřejnou politiku, možnost kontrolovat stát a firmy, schopnost reagovat na zájmy občanů, posilování schopnosti občanů rozhodovat za sebe a bránit své zájmy. Dle výsledků je dopad aktivit omezený bez silné účasti občanů, bez výrazné podpory veřejnosti a bez silného finančního zázemí.
Struktura znamená celkovou velikost, sílu, různorodost občanské společnosti; lidské a ekonomické zdroje a organizační zázemí.

Nejsilnější stránkou, která byla hodnocena velmi kladně, jsou hodnoty - které občanská společnost podporuje, uplatňuje a v praxi se o ně opírá. Konkrétními hodnotami, kterými se zpráva zabývá, jsou demokracie, transparentnost, tolerance, nenásilí, rovnost mužů a žen, boj s chudobou a ochrana životního prostředí. K nejsilnějším hodnotám patří nenásilí, tolerance a ochrana životního prostředí; naopak problematickou hodnotou je transparentnost. Hodnotově silně vyvinutá společnost však pokulhává na „slabých nohách“ struktury.

Prostředí, které je dle výsledků poměrně dobré, popisuje celkový právní, politický, sociální, ekonomický a kulturní kontext, ve kterém občanská společnost existuje a působí.

Mezi zajímavé výsledky Indexu občanské společnosti v ČR patří podle zpracovatelů tyto:

• Mezi „vlajkové lodi“ české OS patří podle názorů většiny účastníků výzkumu ochrana životního prostředí a poskytování sociálních služeb. NNO jsou zde jak velmi aktivní, tak relativně úspěšné. Ochránci přírody a ekologové se dokázali stát víc než jen ochránci přírody a zasazují se o práva občanů a monitorují rozhodování veřejné správy ve věcech životního prostředí. Organizace v sociální oblasti se dokázaly etablovat jako poskytovatelé potřebných sociálních služeb.
• Polovina českých občanů se aktivně angažuje v občanské společnosti. Občané jsou nejčastěji členy sportovních organizací, odborů, pěstitelských a chovatelských zájmových organizací nebo sborů dobrovolných hasičů. Česká občanská společnost je aktivní a různorodá.
• V české společnosti převládá atmosféra nedůvěry a opatrnosti, která je typická pro postkomunistické země. Jen pětina občanů souhlasí s tím, že se dá druhým lidem důvěřovat. Pro srovnání v Německu je podíl důvěřujících lidí 40% a v Norsku 65%. Členové NNO však vyjadřují důvěru v druhé lidi dvakrát častěji než ti, kteří členy nejsou. Účast v NNO tak může přispívat k růstu důvěry mezi lidmi.
• Stát může s občanskou společností komunikovat různými způsoby. Monitoring médií, provedený v rámci projektu, však ukázal, že stát většinou komunikuje s odbory a hospodářskými či profesními svazy. Většina jiných aktérů občanské společnosti v postavení respektovaných a silných partnerů zatím není.
• Firmy jsou vůči občanské společnosti stále převážně lhostejné. Spolupráce mezi podniky a občanskou společností je však stále spíše výjimečná. Velké podniky sice umí používat rétoriku sociální zodpovědnosti a začínají v tomto směru skládat účty, často jsou však podezírány spíše z reklamy a sebe-propagace.
• K nejsilnějším hodnotám patří nenásilí, tolerance a ochrana životního prostředí.
• Naopak problematickou hodnotou je podle sebehodnocení transparentnost. Dá se říci, že korupce jako celospolečenský problém má svou paralelu v neprůhlednosti občanské společnosti spojené s klientelismem a „hledáním cestiček“.

• NNO od roku 2000 mírně zlepšily svůj veřejný image. Jsou vnímány hlavně jako ti, kdo podporují dobročinnost a pomáhají nejpotřebnějším, ale také jako protipól státní byrokracie a náplast na negativní dopady tržní ekonomiky.

Výsledkem zprávy jsou vedle celé řady fakt a dat, argumentů a názorů, také některá doporučení, na které by se měla občanská společnost zaměřit:

V oblasti struktury by bylo potřeba:

• zvýšit počty lidí, kteří se účastní v aktivitách NNO a jsou jejich členy
• dále posilovat dárcovství a dobrovolnictví
• zlepšit schopnost komunikace a samoregulace uvnitř občanské společnosti samotné

Organizace OS by se měly také zaměřit na dopad svých aktivit, a to především:

• posílit kontrolní aktivity směrem ke státu a firmám
• vybudovat si větší důvěru u veřejnosti, která zatím očekává řešení většiny problémů od státu
• naučit se reagovat citlivě na společenské potřeby a zájmy občanů
• využívat své schopnosti nastolovat témata k veřejné diskusi

Alena Mejstříková