Karel Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria
2. 8. 2004
[Radio Praha] -
Zákon, který umožní Romům strádajícím za druhé světové války získat odškodnění, je podle předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka přísný. Vůči žadatelům uplatňuje tvrdá kritéria. Je určen lidem, kteří sice nebyli v koncentračních táborech, ale zahynuli jim tam rodiče či jiní příbuzní. Odškodní také ty, kteří se za války z nejrůznějších důvodů ukrývali, hlavně na Slovensku. Zatím se na ministerstvu obrany sešlo zhruba 8000 žádostí. Přísnost zákona podle Holomka způsobí, že nakonec budou odškodněny desítky, možná stovky lidí.
Ztíženou možnost nepřipisuje Holomek diskriminaci ze strany úředníků. Problém podle něj nastal už při tvorbě zákona. Přizváni nebyli odborníci, historici ani lidé z romských kruhů. Zákon mohl být podle Holomka mnohem vstřícnější, mohl zohlednit například to, že řada žadatelů je téměř negramotných. "Fakticky je to jen gesto, které neplní svůj účel," řekl.
Žadatelé musejí prokázat, že se nepřetržitě ukrývali alespoň tři měsíce. Lidé ale nejsou většinou schopni to doložit. Od války uplynulo 60 let, lidé jsou staří a paměť už nemají nejlepší, řada svědků už zemřela. Problém je i s tím, že obce nechtějí dávat dobrozdání o průběhu války a o Romech žijících tehdy v ghetech na jejich území, vysvětlil Holomek.
Romové již mohli získat odškodnění z Česko-německého fondu budoucnosti. Ten podle Holomka vyšel lidem vstříc a kdo přiměřeným způsobem prokázal diskriminaci, odškodnění získal. I přes snahy romských sdružení a aktivistů se ale řada Romů o peníze z tohoto zdroje neucházela.
Za druhé světové války byli Židé zahrnuti do vyhlazovacích plánů nacistů hned za Židy. Nacistický režim vyvraždil asi půl milionu evropských Romů. Holomek uvedl, že o holokaustu se učí ve školách, pokrok by ale viděl v tom, kdyby události vedly společnost k zamyšlení. Současný přístup politiků ani širší veřejnosti tomu podle něj nenasvědčuje.
Jako příklad uvedl letitý boj za zrušení vepřína v Letech na Písecku, který je v místech bývalého romského koncentračního tábora. Romové usilují o jeho zrušení, na místě chtějí vybudovat památník. Podle Holomka to lidi nezajímá a ani politici nepřispívají k řešení. Holomek se obává, že i přes mezinárodní tlak se řešení problému odsune o další roky.
|
vytisknout