|
Zpráva o stavu lidských práv ve světě pro rok 2003
28. 5. 2003
Barbora Resnerová [Amnesty International v ČR] -
Bojovníci za lidská práva čelí novým výzvám. Válka v Iráku dominuje zájmu o světové dění a odvádí pozornost od jiných, stále živých lidskoprávních problémů. „Zapomenuté“ konflikty si však nepřestávají vybírat svou daň na lidských právech i životech – na Pobřeží Slonoviny, v Kolumbii, Burundi, Čečensku a Nepálu.
„Irák a Izrael s okupovanými územími jsou stále ve zpravodajství – Ituri v Demokratické republice Kongo tam není, přestože nad ním visí akutní hrozba genocidy,“ řekla dnes na tiskové konferenci Irene Khan, generální ředitelka Amnesty International. „Upoutávat pozornost ke „skrývaným“ krizím a ochraňovat práva „zapomenutých obětí“, to jsou největší výzvy, před nimiž dnes stojíme,“ dodala Irene Khan.
Vlády mnoha zemí vydávají miliardy na posílení své bezpečnosti a na „válku proti terorismu“, přijímají nová legislativní opatření omezující základní práva a svobody, po staletí vybojovávaná. Mezitím pro miliony lidí jsou opravdovým zdrojem strachu a nebezpečí korupce, represe, diskriminace, extrémní chudoba a nemoci, na něž dávno existují léky.
Ochránci lidských práv však slavili v roce 2002 i některé úspěchy, zejména založení Mezinárodního trestního soudu, které znamená průlom v boji proti beztrestnosti za nejhorší zločiny proti lidskosti. Bohužel vláda a Parlament České republiky nebyly dosud schopné a ochotné se k této mezinárodní iniciativě opravdově připojit a stále odmítají Statut ICC ratifikovat.
„Amnesty International Report 2003“ dokumentuje nejzávažnější případy porušování lidských práv ve 151 zemích v průběhu roku 2002. Zpráva o stavu lidských práv je příspěvkem pro práci lidskoprávních aktivistů v jejich úsilí o dosažení bezpečnějšího světa, světa, v němž lidská práva mají přednost před politickými, vojenskými a ekonomickými zájmy.
Více informací o Zprávě najdete na http://web.amnesty.org/report2003/index-eng a v příloze překlad kapitoly o České republice.
Barbora Resnerová
místopředsedkyně Koordinačního výboru AI ČR
tel.: 776 155 200
------------------------------------------------------------------
Amnesty International Report 2003
Česká republika
Hlava státu – Václav Havel
Předseda vlády – Vladimír Špidla (v červenci 2002 nahradil Miloše Zemana)
Trest smrti – zrušen pro všechny zločiny
Statut Mezinárodního trestního soudu – podepsán
Nepodařilo se zavést systém, který by vedl k přímému a nestrannému odhalování trestné činnosti policistů. Muž romského původu zemřel za podezřelých okolností ve vazbě.
Vyšetřování stížností na příslušníky policie
Inspekce Ministerstva vnitra i nadále vyšetřuje trestnou činnost policistů. Tento systém, podle kterého jsou podezřelí policisté vyšetřováni svými kolegy, kteří jsou podřízeni stejnému nadřízenému, a to ministru vnitra, kritizovala Komise OSN pro lidská práva již v červenci 2001. Podle komise tento systém není objektivní a spolehlivý a Inspekce by měla být nahrazena nezávislým orgánem s pravomocí vyšetřovat všechny stížnosti a trestná oznámení podaná na policisty.
V lednu 2002 vstoupila v platnost novela trestního řádu, která dává státním zástupcům větší možnost kontrolovat činnost Inspekce. Tato novela však nebude mít velký dopad na nestrannost vyšetřování, neboť státní zástupce se může zapojit do vyšetřování až po zahájení trestního stíhání, předběžné vyšetřování provádí Inspekce s velmi malou kontrolou ze strany státního zástupce. Zvlášť významná je role Inspekce při zajišťování důkazů – Inspekce připravuje forenzní zprávy, provádí ohledání místa činu a výslechy svědků. Inspekci se nepodařilo zajistit, aby všechny stížnosti na policejní příslušníky byly rychle a nestranně vyšetřeny, což přispělo ke vzniku pocitu, že policisté mohou beztrestně porušovat lidská práva.
Česká republika nesplnila také doporučení Komise OSN pro lidská práva, podle kterého by zadržení měli mít právo na kontakt s obhájcem již od okamžiku zadržení.
Smrt za podezřelých okolností
Dne 19.června 2002 údajně vyskočil Vladimír Pecha, třiadvacetiletý muž romského původu, z okna policejní stanice v Malátově ulici v Brně a později na následky zranění zemřel. Dva policisté později vypověděli, že je Vladimír Pecha, který měřil 170 cm a vážil 58 kg, přemohl, když jej vedli z toalety, a poté vyskočil z okna. Inspekce ministerstva vnitra zahájila vyšetřování až poté, co Pechova družka podala trestní oznámení. Družce Vladimíra Pecha a jejímu zmocněnci byl v rozporu s trestním řádem třikrát odepřen přístup k vyšetřovacímu spisu. Nahlédnout do spisu mohli až 6. srpna, spis obsahoval pouze výpovědi tří policistů a tři fotografie místa, kam Vladimír Pecha dopadl, které byly pořízeny pět dnů po neštěstí. Chyběly například informace o pozici těla Vladimíra Pechy po pádu nebo o stavu jeho oblečení. Příkaz k posmrtnému ohledání těla Vladimíra Pechy nevyžadoval zjistit, zda Vladimír Pecha utrpěl i jiná zranění kromě těch, která byla způsobena pádem. Jen díky intervenci nevládní organizace Ligy pro lidská práva doporučil státní zástupce, aby se v mezitím odložené věci znovu začalo jednat a rozhodlo. Nicméně do konce roku 2002 nedošlo k žádnému výraznému pokroku.
Barbora Resnerová
|
|
 |
|
