Barma: Potlačení protestů proti vládě v roce 2007

Během zářijových nenásilných v protestů v Barmě bylo zabito a zadrženo mnohem více lidí než připouštěla barmská vláda. Situaci zmapovala organizace Human Rights Watch ve své nové studii. Od té doby zalarmoval vojenský režim v Barmě celý svůj aparát, aby mohl zastrašovat národní opozici, pronásledovat vůdce protestů a zbavoval mnichy jejich kněžských funkcí. Studie nazvaná Crackdown: Repression of the 2007 Popular Protests in Burma obsahuje více než 100 rozhovorů s očitými svědky v Barmě a Thajsku. Jedná se o nejkomplexnější přehled událostí, které byly o protestech v Barmě zveřejněny.

Výzkum HRW zjistil, že armáda používala při střelbě do davu jak gumové projektily tak ostrou munici, bila účastníky protestu a mnichy předtím, než je odvlekla do nákladních aut a náhodně zadržovala tisícovky lidí na různých místech. Kromě toho, že byli zabiti mniši, mnoho studentů a ostatní civilisté, nelze přesně říci kolik jich bylo, vzhledem k tomu, že nelze uskutečnit plné a nezávislé vyšetřování.

„Vojenský zásah v Barmě dosud neskončil,“ uvedl Brad Adams, ředitel asijské pobočky HRW. „Tvrdé represe pokračují a vláda stále lže o rozsahu obětí a zadržení.“

Podle HRW se na násilném zásahu částečně podílela organizace Union Solidarity and Development Association (USDA), která má 23 milionů členů, z nichž chce barmská armáda rekrutovat budoucí civilní vládu. Společně s ní se na zásahu a bití a zadržování protestujících podílely milice Swan Arr Shin, vojáci a policie.

Studie zdokumentovala zabití 20 lidí v Rangúnu, avšak HRW se domnívá, že celkový počet obětí byl mnohem větší a že stovky lidí zůstávají zadržení. HRW nebyl schopná shromáždit informace o obětech a zadržených v ostatních městech, kde se konaly demonstrace.

Na tiskové konferenci v novém hlavním městě Napidaw 3. prosince uvedl šéf policie Khin Ye, že „deset lidí zemřelo a 14 bylo zraněno při protestech mnichů od 26. do 30. září. Bezpečnostní složky zvládly situaci podle předpisů.“ HRW má informace, že Khin Ye osobně dohlížel na brutální zatýkání, bití a zabíjení mnichů v klášteře Shwedagon Pagoda v Rangúnu 26. září.

Podle vládních úřadů bylo „vyslýcháno“ téměř 3 tisíce lidí, včetně 596 mnichů, přičemž téměř všichni byli propuštěni. Devět lidí bylo odsouzeno do vězení, zatímco 59 lidí a 21 mnichů je stále zadržováno.

HRW řekla, že stovky účastníků protestu, včetně mnichů a dalších demonstrantů, zůstává nezvěstných. Podle HRW bylo před protesty více než 1 200 politických vězňů v barmských vězeních a pracovních táborech.

„Generálové poštvali gangy, vojáky a policisty proti mnichům a ostatním nenásilným demonstrantům,“ řekl Adams. „Nyní by měli nést zodpovědnost za všechny oběti a měli by osvětlit osud nezvěstných lidí.“

„Je načase, aby OSN uvalila na Barmu vojenské embargo a finanční sankce, dokud barmští vůdcové skutečně nezmění svůj postoj,“ řekl Adams. „Země jako Čína, Indie a Thajsko jsou zodpovědné za to, aby přinutily barmské generály k zodpovědnosti a ukončily dlouhodobou noční můru vojenské represe.“

Podle serveru Irrawaddy se pokouší barmská vláda zamezit občanům přístup k zahraničnímu zpravodajství a informacím. V současnosti vláda nařídila rozsáhlé zdražení ročních poplatků na satelitní televizi bez jakéhokoliv varování. Podle tamějších novinářů, vláda zvýšila poplatek z 6 tisíc kyatů (5 USD) na 1 milion kyatů (780 USD), tedy zhruba 166násobně.

HRW kritizovalo, že se do akcí proti režimu nezapojily vlády zemí, které mají dobré vztahy a vliv na Barmu jako Čína, Indie, Rusko, Thajsko a ostatní členové ASEAN. Čína dal jasně najevo, že neumožní Radě bezpečnosti OSN, aby přijala závaznou rezoluci týkajíc se Barmy. Navzdory zabití japonského novináře barmskou armádou, nereagovala japonská vláda příliš důrazně.

HRW vyzývá k výraznější akci mezinárodního společenství, včetně Rady bezpečnosti OSN, aby barmská vláda provedla zásadnější reformy. V prosinci zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Paulo Sérgio Pinheiro prezentoval svoje zjištění ohledně zásahu na summitu o lidských právech v Ženevě.

Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva.