What is the present climate like when it comes to getting Czech literature translated into English, and what have been some recent success stories in this area? And more generally, with AI translation constantly increasing in quality, what does the future hold for those who make a living translating from Czech to English? These questions and many more will be discussed by Melvyn Clarke, founder of the Czechlist online translators group, translator Melissa Dedina and Gerald Turner, veteran translator of such writers as Ivan Klíma and Ludvík Vaculík. In Conversation With… is a series of occasional talks in English at the Václav Havel Library hosted by journalist Ian Willoughby of Radio Prague International.

Na konci února si připomínáme 11. výročí ruské války proti Ukrajině a 3. výročí celoplošné ruské invaze, která šokovala i ty, jež rok 2014 nechal chladnými. Zveme vás na debatu Deníku N, která obě výročí připomene. Hosty debaty budou Lukáš Novotný z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, specialista mimo jiné na politiku Německa i dalších německy mluvící zemí, Kryštof Kozák z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Petra Procházková, reportérka a redaktorka zahraniční redakce Deníku N a Roman Pataj, vedoucí oddělení komentářů a publicistiky ve slovenském Denníku N, čtenářům v posledních třech letech známý především jako autor Vývoje bojů – jedinečné série článků popisujících den za dnem vývoj celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Povídat si s nimi bude editor zahraniční rubriky Jan Kudláček.

It’s estimated that at least 19,546 Ukrainian children have been forcefully deported or unlawfully relocated to Russia-controlled territories since the start of the full-scale invasion three years ago. To this day, only 388 children have been rescued.* Join us as we will be showing the film ‘Hearing Them Out: Returned Children of Ukraine’, directed by Tetiana Khodakivska and supported by the Prague Civil Society Centre. The short film documented the stories of 72 rescued children and revealed in their own words the horrors they endured. The screening will be followed by a discussion with the director and human rights experts.

Podíváme-li se na naše krásná historicky rostlá města, je zde vůbec možné mluvit o nějakých problémech? Základními problémy současného města z pohledu městského plánování a urbanismu jsou monofunkční městské zóny, brownfieldy, suburbanizace, průmyslové parky, řídce osídlená města, smršťující se města, dopravní kolaps, zhoršující se kvalita životního prostředí, zanedbávání veřejného prostoru, gentrifikace a nedostatek dostupného bydlení, privatizace města, prázdné domy, stárnoucí bytový fond a realitní spekulace, nedostatečná nová výstavba, neexistence politického zadání a nedostatek participace. Úvodní provokace má za cíl inspirovat posluchače k hledání dalších, a ještě lepších řešení.

Právě v těchto dnech se ve stranách napříč spektrem rozhoduje o tom, kdo nakonec bude na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny. Usiluje o to také řada mladých členů. Proč? Co chtějí v celostátní politice změnit? A proč chtějí někam, kde se podle mnohých nedá pracovat? Debatovat budou Richard Beran (ODS), Jitka Černá (STAN), Adam Knedlhans (Mladé ANO) a Luděk Svoboda (SOCDEM). Moderuje František Trojan z týdeníku Respekt.

Hosté konference budou hovořit o budoucnosti a perspektivách obnovy Ukrajiny, o kulturním a polickém propojení Ukrajiny s Evropou či geopolitických výzvách 21. století. Vystoupí Martin Dvořák, ministr pro Evropské záležitosti, vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, David Stulík, zvláštní mocněnec pro východní partnerství, Pavel Žáček, předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny PČR, historik a poslanec ukrajinského parlamentu Volodymyr Vjatrovyč, historik Oleksandr Zinčenko, ukrajinistka Lenka Víchová, historik David Svoboda ad.

Co je to kultura paměti? Jak politická a intelektuální elita (a česká společnost) pracuje s historickou pamětí? Jakým směrem se ubírá inscenace českého vzpomínání? Umíme vytvářet živoucí místa paměti? Jsou zdrojem zdravého a sebevědomého vlastenectví? Čím mohou ke kultuře paměti přispět beletrie, kinematografie a filmová dokumentaristika? Jaké jsou silné a slabé stránky české reflexe dějin 20. století a zkušeností s totalitními režimy? Co pomáhá odolnosti občanské společnosti tváří v tvář dezinterpretaci dějin odpůrci svobody a demokracie? Kde v Evropě můžeme hledat inspiraci a poučení? Diskutují spisovatelka a publicistka Tereza Boučková, scenárista a režisér Václav Marhoul, režisér a dokumentarista Pavel Štingl. Moderuje historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Uznávaný a oceňovaný francouzsko-alžírský spisovatel, jehož romány a boj za svobodu slova se znelíbily islamistům i režimu, byl v listopadu zatčen na letišti v Alžíru a nyní je ve vězení. Knihy Boualema Sansala, týkající se náboženské svobody a vztahů mezi Východem a Západem, byly přeloženy i do češtiny. O spisovatelově současné situaci a také o jeho díle budou hovořit Míla Janišová z Ústavu románských studií FF UK, Richard Podaný, překladatel knih Boualema Sansala do češtiny, česko-francouzská spisovatelka Lenka Horňáková-Civade a historik a politolog Jacques Rupnik, který debatu moderuje. Uvádí Jáchym Topol.

Řada států nevnímá západní protiruské postoje po invazi na Ukrajinu jako samozřejmé: jen menšina zemí skutečně přijala a dodržuje sankce nebo omezila diplomatické styky. Tento „zbytek světa“ (tvořený ovšem většinou populace včetně víc jak miliardových zemí jako Čína a Indie) obvykle sleduje vlastní zájmy, nebo naopak přímo podporuje ruský narativ – jaký odpovídá koloniální a postkoloniální (či studenoválečné) zkušenosti nebo jen antizápadnímu sentimentu. Nebo se jedná o čistě pragmatický přístup založený na ekonomických vazbách? Hraje v tom roli lokální politická kultura, charakter systému či personalismus místních elit? Jak ideologie odpovídá praktickým zahraničněpolitickým krokům a kde hledat důvody případných diskrepancí mezi těmito dvěma rovinami? Kolektivní monografie Ukrajina mimo Západ sleduje příčiny tohoto stavu především u zemí naladěných neutrálně, pragmaticky nebo přímo prorusky.

V rámci komponovaného večera bude představen fenomén vězeňské poezie z komunistických pracovních táborů a vězení let 1948–1989. Autorky pořadu, literární historičky Barbora Čiháková a Petra Loučová, se zaměří na různé podoby tohoto specifického žánru. Rovněž přiblíží osudy vybraných autorů, mezi kterými byli jak zavedení básníci, tak tvůrci začínající, ale i dnes neznámí političtí vězni a vězenkyně.

Co se za fasádou agenturních zpráv děje v Rusku? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu SSSR? Kde hledat historické kořeny nynějšího stavu a války proti Ukrajině? Na tyto a další otázky hledá odpovědi v knižním rozhovoru s Janem Bělíčkem, šéfredaktorem deníku Alarm, Tomáš Glanc, slavista působící na univerzitě v Curychu. Kmotrou knihy bude novinářka Petra Procházková.