|
Stockholmská úmluva o toxických látkách vstupuje v platnost
19. 2. 2004
Tomáš Tetiva [Greenpeace] -
K Stockholmské úmluvě o persistentních organických
polutantech včera přistoupila 50. země, což znamená, že tato smlouva se stala
právně závaznou. Od nynějška bude povinností pro vlády zemí Stockholmské úmluvy
chránit životní prostředí a lidské zdraví před toxickými chemikáliemi. (1)
„Tento akt není jen vítězstvím pro přírodu, ale také jasně demonstruje
skutečnost, že mezinárodní společenství může, pokud existuje politická vůle,
zajistit bezpečnější budoucnost pro další generace. Toho lze dosáhnout právě
tím, že lidské zdraví bude mít přednost před krátkodobými zájmy průmyslu, který
často bezohledně znečišťuje životní prostředí,“ řekla koordinátorka toxické
kampaně Greenpeace Zeina Al-Haji.
Úmluva byla podepsána 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika
letech vyjednávání, které neustále podkopávaly USA vzhledem ke svým obchodním
zájmům. Tato dohoda právně zavazuje všechny zúčastněné státy, aby přestaly
vyrábět, používat a vypouštět do životního prostředí perzistentní organické
látky. (2)
Mezi tyto látky patří jak záměrně vyráběné chemikálie jako pesticidy a PCB,
tak i vedlejší produkty jako dioxiny, které vznikají např. při výrobě chloru
či při spalování odpadu ve spalovnách.Cílem Stockholmské úmluvy je také
zamezení výroby nových persistentních organických polutantů, jejich uvádění na
trh či recyklace těchto látek. Tak bude přinucen průmysl, aby přijal tzv.
princip náhrady. (3)
„V polovině roku 2002 začala příprava národního implementačního plánu
úmluvy pro Českou republiku. Ten se signatářské země se zavázaly přijmout
nejpozději do dvou let od vstupu úmluvy v platnost. V ČR se předpokládá, že plán
předloží MŽP ke schválení vládě a měl by proto projít procedurou strategického
posuzování vlivu na životní prostředí (SEA)," uvedl MUDr. Miroslav Šuta,
konzultant Greenpeace pro oblast toxikcych látek (4).
Uvedení úmluvy do života se bude týkat celé řady rezortů a vyžádá si jisté
náklady, neboť se týká např. likvidace zásob obsolentních pesticidů a
polychlorovaných bifenylů (PCB), sanace starých ekologických zátěží (např.
Spolana Neratovice). Dále se týká také redukce až eliminace vzniku nežádoucích
polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejich hlavními zdroji jsou spalování odpadů,
cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy má také
značný dopad na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik
pro člověka (5).
Více informací:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky,
mobil: 603 443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Mgr. Tomáš Tetiva, mediální asistent Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, mobil:
602 775 044, e-mail: tomas.tetiva@cz.greenpeace.org
Zeina Al-Hajj, Greenpeace Toxics Campaigner +31653128904.
Internet: http://www.greenpeace.cz
Poznámky pro editory:
(1) Protokol vstoupí v platnost za 90 dní poté, kdy padesátá signatářská země
světa oficiálně doručí ratifikační listiny sekretariátu úmluvy. Česká republika
úmluvu jako jedna z doposud 151 zemí podepsala a i poté ratifikovala (5.2.2002
schválena parlamentem, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny
sekretariátu úmluvy). http://www.pops.int
(2) Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně
zavazující dohoda jejímž cílem je v konečném důsledku eliminace všech
persistentních organických polutantů na bázi principu předběžné opatrnosti.
Úmluva se týká těchto 12 látek: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor,
chlordan, mirex, tofaxen, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB),
polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
Seznam
signatářů: http://www.pops.int/documents/signature/signstatus.htm
(3) Existuje-li hrozba vážného či nezvratného poškození životního prostředí
či zdraví aktivitou, praxí či produktem, je nutné přijmout a používat bezpečnou
alternativu.
(4) Za přípravu implementačního plánu je na MŽP zodpovědný odbor ekologických
rizik a monitoringu v čele s ing. Karlem Bláhou.
(5) Obyvatelé ČR jsou bohužel stále vystaveni větší dávce dioxinových látek
než činí doporučení Světové zdravotní organizace (WHO). Podle expertizy Státního
zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru
8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo
dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl
překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den. V roce 1999 tak spolykal každý Čech v průměru
555pg TEQ látek s dioxinovým účinkem, což je téměř 4x více v Holandsku a skoro
6x více než Kanadě. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ může dávka PCB,
kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny
ročně.
Tomáš Tetiva
|
|
 |
|
 |
 |
 |
Plán ke snížení kontaminace prostředí byl schválen vládou |
Vláda České republiky na svém včerejším zasedání odsouhlasila Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (1) pro naši zemi.
"Je to jakýsi jízdní řád, kterým by se měly řídit odpovědné instituce při naplňování Stockholmské úmluvy, jejímž cílem je eliminace perzistentních organických látek (2) v životním prostředí. Mezi tyto látky patří například pesticidy DDT a toxafen, dále polychlorované bifenyly (3) anebo nežádoucí vedlejší produkty chemické výroby či spalování chlorovaných látek, ke kterým se počítají dioxiny (4) anebo hexachlorbenzen (5)," přiblížil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička, čeho se schválený dokument týká a připomenul, "K ratifikaci úmluvy Českou republikou významně přispěla i kampaň Arniky Budoucnost bez jedů se stejnojmennou peticí. Schválení takového plánu proto jednoznačně vítáme."
Národní implementační plán mimo jiné navrhuje vybudování dobře zabezpečeného skladu pro odpady obsahující POPs. "To je určitě důležitý krok, pokud si vybavíme, kolik peněz navíc stálo vyčištění nedostatečně zabezpečeného skladu v Mratíně, kam firma Nestrel (dříve Ekobo) nelegálně uložila odpady s obsahem PCB z Milovic a dalších míst ČR. Ještě důležitější však bude, aby Česká republika měla k dispozici technologii, ve které při likvidaci POPs v odpadech nevznikají nové nebezpečné látky. Toto kritérium Stockholmské úmluvy nesplňuje spalování odpadů, které na některých místech Národní implementační plán navrhuje. Celkově jde však o přijatelný kompromisní dokument, jehož naplnění může výrazně přispět k ozdravění našeho životního prostředí," řekl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy mimo jiné pomůže řešit takové problémy jako je zamoření bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech anebo produkci a nakládání s odpadním hexachlorbenzenem. Jak nedávno ukázala data v Integrovaném registru znečišťování (6), ústecká Spolchemie produkuje přes 420 tun této nebezpečné látky v odpadech ročně.
Hlavní strategické cíle Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy
· eliminace vstupů POPs do prostředí a snížení expozice člověka těmito látkami;
· odstranění starých zátěží spojených s dřívější produkcí, používáním, distribucí a odstraněním POPs;
· nezbytně nutná je podpora dobudování zařízení ke sběru odpadů s obsahem POPs ev. dalších nebezpečných látek, kde tyto budou shromažďovány a skladovány environmentálně bezpečným způsobem do doby, než bude možné zajistit jejich odstranění s maximálně možným využitím existující sítě těchto zařízení;
· aplikace principů BAT/BEP (Best Available Techniques/Best Environmental Practices) v rámci strategie rozvoje průmyslu v příštích letech;
· vypracování komplexních plánů odstranění odpadů s obsahem POPs včetně zhodnocení dopadů různých variant na životní prostředí a zdraví lidské populace;
· získání dalších dat potřebných k objektivnímu zjištění velikosti zatížení POPs ve vybraných oblastech – zpracování inventur vstupů do všech složek životního prostředí, produktů a odpadů pro všechny látky na Seznamu Úmluvy a PAHs,
· optimalizace monitorovacích programů jednotlivých resortů s cílem realizovat úkoly dané Úmluvou.
POZNÁMKY:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit. Více informací o této úmluvě najdete také na http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406. Návrh Národního implementačního plánu lze nalézt zde: http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.
(2) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - ”Dioxiny v potravinách”)
(5) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
(6) Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích a zpřístupňuje je veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pro lidi to může být první krok při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije. Informace z něj jsou dostupné na http://www.irz.cz.
|
|
|
 |
|
|
vytisknout