Zpráva OSN: problém klimatu je velice vážný a je nutné ho řešit

S devadesátiprocentní pravděpodobností je spalování uhlí, ropy a zemního plynu hlavní příčinou oteplování pozorovaného po roce 1950. Podle statistik roste nejen teplota a počet extrémně horkých dnů, ale také hladina oceánů, ubývá ledovců a deště v suchých částech světa. Kde vědci ještě před šesti lety hovořili o „pravděpodobných“ důsledcích, dnes je – po lepších propočtech – označují za „velmi pravděpodobné“.

„Dnešním dnem definitivně končí debaty o teplých zimách a nenadálých vichřicích - jasnější poselství zpráva prestižního vědeckého panelu snad ani mít nemůže. Ještě důležitější však je, aby společnou odpověď také rychle našli světoví politici, včetně českých. Doufejme, že po přečtení tohoto textu se jim bude hledat lépe,“ komentuje zprávu Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku.

Co se stane, pokud nedojde k rázným opatřením:

• Podle toho, jak velké budou exhalace, se teplota během jednadvacátého století zvýší o 1,8–4,0 stupně Celsia. Pokud bude pokračovat světový ekonomický růst i závislost na fosilních palivech, bude se hodnota pohybovat kolem čtyř stupňů. Pro srovnání: rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou, kdy polární ledovec dosahoval až po jižní Polsko, činí asi 5–8 stupňů.
• Subtropické oblasti Afriky či Asie budou postihovat stále větší sucha.
• Častější budou vlny horka a extrémní, povodňové srážky.
• Tropické cyklóny – hurikány a tajfuny – budou dramatičtější; možná jich ovšem ubude.
• Rapidní změny proběhnou hlavně v polárních oblastech – koncem století bude Severní ledový oceán v létě zcela bez ledového příkrovu.
• Golfský proud se během jednadvacátého století bude oslabovat, nejspíše asi o čtvrtinu. Je však velmi nepravděpodobné, že by náhle kolaboval.

Za posledních sto let vzrostla globální teplota o 0,74 stupně Celsia. „Zvlášť znepokojivý je ale trend nárůstu teplot, který se neustále zrychluje. Dnes globální teplota roste o 0,13 stupně každých deset let,“ sdělil ministr Martin Bursík na dnešní tiskové konferenci v Praze, kde také představil priority Ministerstva životního prostředí ČR.

„Vlastně nic v celé zprávě není nového. Pouze shrnuje výsledky, propočty a měření už publikované v odborném tisku. Experti za posledních šest let především velmi upřesnili propočty. Kde ještě před šesti lety měli jen přibližné propočty a před šestnácti roky spíše odhadovali, jsou dnes už přesné výsledky. Hlavním bodem odborného raportu je vlastně dobrá zpráva – pokud podstatně klesnou exhalace skleníkových plynů, vážným výkyvům světového podnebí se ještě lze vyhnout,“ shrnuje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Důkazy o globálním oteplování jsou nezpochybnitelné

Úkolem Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) je každých několik let posbírat výsledky tisíců vědeckých studií, které vědci publikovali ve specializovaném tisku. Ve zprávě se ocitnou pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita – takže představuje nejnižšího společného jmenovatele mezi názory odborníků. Panel sestavila Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

„Závěry zprávy jsou varovné. Ti, kdo mají rozhodovací pravomoci, mají ale nyní k dispozici nejnovější údaje a měli by být schopni lépe reagovat. Jak rychle bude díky tání ledovců stoupat hladina oceánů zatím nevíme. Podle zprávy IPCC je ale nezpochybnitelné, že se hladiny moří během příštích století zvedat budou. Není již tedy otázkou zda, ale kdy a jak moc,“ varuje Michel Jarraud, generální tajemník Světové meteorologické organizace .

Výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí Achim Steiner poznamenal, že „v každodenním životě reagujeme na všechny možné podněty, které mohou ovlivnit život našich dětí. Ty jsou ale většinou méně pravděpodobné, než změna klimatu.“ Právě UNEP společně s WMO v roce 1988 ustavil Mezivládní panel pro změnu klimatu.

Připraveno s využitím tiskových zpráv Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Informačního centra OSN v Praze